Neutrální Švýcaři sestřelovali Němce i Američany. Za vrácení nouzově dosednutého Messerschmittu získali celou letku

Neutrální Švýcaři sestřelovali Němce i Američany. Za vrácení nouzově dosednutého Messerschmittu získali celou letku
Autor: Youtube|Popisek: Švýcarský Bf 109 G
15 / 04 / 2020, 10:00

Neutrálnímu Švýcarsku mohly německou okupací či přímo invazí ničené státy Evropy závidět, ale ani jeho situace nebyla snadná. Kromě krátkého úseku hranice na západě s neokupovanou částí Francie bylo ze všech stran sevřeno mezi nacistické Německo a fašistickou Itálii. A svou neutralitu muselo nejednou hájit mj. se zbraní v ruce, resp. nad motorem, v hřídeli vrtule a v křídlech. A nejen proti zlým Němcům, ale i proti hodným Američanům.

Švýcarsko bylo jako ostrůvek svobody cílem útěkářů ze zajateckých táborů nebo třeba i místem, jemuž dali přednost piloti poškozených spojeneckých letounů k nouzovému přistání, kteří si tak vybrali raději švýcarskou internaci než německé či italské zajetí. Při pokusu o útěk z internačních táborů je pak v případě dopadení čekal zajatecký tábor ve Wauwilermoos, který se svým charakterem příliš od toho, co by zažili v Německu, nelišil.

Nouzová přistání poškozených letounů a internace pilotů byla jedna věc - a obecně pochopitelná a zcela přijatelná. Do složité pozice ovšem Švýcary stavěly obě bojující strany tehdy, když vědomě či nevědomě narušovaly vzdušný prostor neutrální země - ať již zkratkou při náletech na cíle v Německu, nebo naopak jako relativně bezpečné útočiště před německými stíhačkami - které ovšem ne vždy váhaly do švýcarského vzdušného prostoru za svou kořistí vstoupit. Oficiálně za dobu trvání války zaznamenala alpská země 6501 narušení svého vzdušného prostoru, přistálo zde 198 cizích letounů a 56 zde havarovalo.

Švýcarsko takové počínání netolerovalo a ač neutrální a malá země, mělo efektivní prostředky, jak svůj vzdušný prostor hájit, a mezi nimi nejvýznamnější bylo moderně vyzbrojené stíhací letectvo disponující jednak v Německu pořízenými Messerschmitty Bf 109 E, jichž mělo necelou stovku, a také podobným počtem licenčně ve Švýcarsku vyráběných francouzských Morane-Saulnier D-3800 (M.S.406C-1). Letouny měly kvalitní technické i operační zázemí, piloti byli velmi dobře připravení a země měla propracovaný systém hlášení vzdušných hrozeb. A byly to dobře investované peníze i úsilí.

Již během německé invaze do Francie se švýcarští stíhači mnohokrát utkali s Luftwaffe, která drze švýcarskou neutralitu nerespektovala. Bitvu o Švýcarsko v roce 1940 malá země vyhrála: bylo sestřeleno jedenáct německých letounů za cenu ztráty tří vlastních. Německo pak pohrozilo sankcemi a dokonce invazí a Švýcaři byli nuceni německé přelety, jejichž intenzita se snížila a šlo skutečně nadále především o navigační chyby, strpět.

Později ovšem přišli na řadu pro změnu Američané i Britové. S jejich rozvíjející se denní bombardovací ofenzívou proti německému průmyslu a městům, přičemž si leckdy zkracovali cestu přes Švýcarsko, kde také nehrozily útoky stíhačů Luftwaffe. Neutrální Švýcarsko ovšem takové jednání nemohlo snášet, a vypukla nevyhlášená válka.

1. října 1943 sestřelil švýcarský Messerschmitt Bf 109 první americký Liberator a do konce roku přibylo dalších šest bombardérů. Další čtyři sestřelilo švýcarské protiletadlové dělostřelectvo. Kromě toho došlo také k několika bombardováním Švýcarska. Oficiálně šlo o omyly, nicméně pravdou je, že Švýcarsko v některých případech umožňovalo Německu průjezd transportů nejen se surovinami, ale i vojenských, a tyto "omyly" (při nichž se deklarované cíle v Německu nacházely i o více než 200 km daleko) tak mohly být svérázným varováním.

V dubnu 1944 pak došlo k situaci, která měla zajímavé rozuzlení. Německý noční stíhací Messerchmitt Bf 110 G vybavený poslední verzí palubního radaru při pronásledování britského bombardéru musel pro poruchu motoru přistát ve Švýcarsku. Němci měli obavu, že se pokročilá technologie dostane ke spojencům a bylo zahájeno intenzívní jednání o navrácení letounu do Německa. Cenou, o kterou si Švýcaři řekli, byla celá letka - dvanáct moderních stíhacích Messerchmittů Bf 109 G, které dostali a díky nimž modernizovali své stíhací letectvo. Nasazené i nadále převážně proti Američanům - čili i pro Němce to byl velmi dobrý obchod.

Američané ovšem létali stále častěji se stíhacím doprovodem a Mustangy byly těžkým soupeřem i pro Švýcary. Přelety a také nálety na švýcarská města pokračovaly i v roce 1945. Nálet zažil 4. března i Curych, který Američané údajně zaměnili za německý 85 km vzdálený Freiburg. Na švýcarské město dopadlo 25 tun tříštivých a zápalných bomb. Ve stejné době dopadaly bomby také na Basilej. V roce 1949 jako odškodnění zaplatila americká vláda Švýcarsku 14,4 milionu dolarů.

Zdroj:

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace