Neuvěřitelný příběh slavného britského pilota. I bez nohou se stal stíhacím esem RAF

Neuvěřitelný příběh slavného britského pilota. I bez nohou se stal stíhacím esem RAF
Autor: Screenshot YouTube|Popisek: Douglas Bader
15 / 09 / 2018, 10:00

Douglas Bader byl slavný britský pilot RAF, který se i přes nepřízeň osudu dokázal vypracovat ve stíhací eso královského letectva. Dokonce i nacisté si jej vážili a Badera pojilo vřelé přátelství s legendárním Adolfem Gallandem, s nímž se stýkal i po válce.

Douglas Bader byl pilotem RAF, který sestřeloval své nepřátele i s vážným tělesným hendikepem. V roce 1931 mu musely po letecké nehodě amputovat obě dolní končetiny, on se však nevzdal svého snu a za druhé světové války se stal stíhacím esem. A to i přesto, že RAF se původně k jeho návratu mezi piloty stavěla zamítavě. Baderův život je příběhem velkých zvratů, které však kromě tragické nehody v roce 1931 měly šťastný konec.

Těžké začátky

Když Bader prodělal v roce 1931 vážnou leteckou nehodu, musely mu být amputovány obě nohy. To by v normálním případě znamenalo okamžitý konec letecké kariéry. Bader se však odmítl podat osudu a nepřestával věřit, že se k létání může vrátit. I přes počáteční nesouhlas RAF dokázal Bader přesvědčit jeho vysoké činitelé, že může být platným členem královského letectva i s protézami. S nimi mimochodem záhy dokázal i řídit auto. 

psali jsme: Slavný generál a letec RAF Emil Boček exkluzivně pro Security magazín: Pilotovat Spitfire jsem nikdy nezapomněl

Poté,co absolvoval v Cranwellu ,,obnovovací" kurz, který byl po jeho vážné nehodě nezbytný, hlásil se v únoru 1940 na základně RAF v Duxfordu do služby. V ní pak zaznamenal skvělé úspěchy a velkou efektivitu v sestřelování nepřátelských letounů. 

Jeho velké chvíle pak přišly v bitvě o Velké Británii v roce 1940. Tam prokázal své mimořádné schopnosti a talent. V této vpravě historické bitvě o další osud Velké Británie zaznamenal 20 sestřelů a výrazně pomohl odrazit nacistický útpk na britské ostrovy, který mohl být právě po porážce královského letectva osudný. Zároveň se stal jedním z nejúspěšnějších pilotů RAF. V bitvě o Británii letěl poprvé s legendárním Spirifrem, o němž prohlásil, že je to letadlo jeho snů. Po klíčové bitvě o Británii se stal Bader zaslouženě velitelem stíhací perutě a začal být v RAF velmi uznáván i přes svůj tělesný hendikep.

V zajetí

9. srpna 1941 však přišla další nepříznivá epizoda v Baderově životě. Baderův stroj se srazil s německým a hrdina z bitvy o Británii musel z poškozeného letadla vyskočit s padákem,  přičemž nechal jednu protetickou nohu v kokpitu. Po krátkém čase, který strávil v nemocnici, byl přepraven do zajateckého tábora v polském městě Żagań a posléze na hrad Colditz. Dalo se předpokládat, že zde i Baderův život neslavně skončí, avšak opak byl pravdou. Němci se k němu chovali velmi slušně a s respektem. Předcházela jej totiž dobrá pověst zejména z bitvy o Británii. Němci dokonce nechali spravit Baderovi poškozené protézy.

Bader se několikrát pokusil o útěk, ale vždy neúspěšně. Musel tak setrvat v zajetí na hradě Colditz až do dubna 1945, než byl osvobozen spojenci.

Po válce

Po skončení války byl Bader vzhledem ke svým zásluhám v boji proti nacismu považován za hrdinu Velké Británie. Létání se již nevěnoval a pracoval v ropném průmyslu. Věnoval se také charitativní činnosti ve prospěch tělesně postižených lidí. V roce 1976 byl zcela právem přijat do rytířského stavu. 

Vzpomínka československého pilota RAF Viléma Bufka na Douglase Badera:

Bader byl ale legendou nejen mezi stíhači (vycházím z toho, že pod jeho velení byly svého času zařazeni i českoslovenští stíhači ze 310 . perutě, která byla mezi zářím 1940 a červnem 1941 součástí 12. stíhacího křídla (wingu) operujícího ze základny v Duxfordu) ale i bombardéry. Například pilot 311. československé bombardovací perutě Vilém Bufka, sestřelený v červnu 1941 a do konce války vězněný v německých zajateckých lágrech a na gestapu, vzpomínal na setkání s australským pilotem Teddem v zajateckém táboře Dulag Luft, který mu o Baderovi vyprávěl toto: „Zatracený chlapík. Velitel stíhací perutě. Bez nohou. Jednu ztratil nad kolenem, druhou uprostřed stehna. Chodil na protézách, a když se po vypuknutí války přišel hlásit do letectva, slušně ho vypoklonkovali. Přišel znova. Nikdo si neuměl představit, že by mohl bez nohou létat. On jo. A hnal to nahoru, až k Jeho Veličenstvu. Tak dlouho, až si prosadil svou,“ vzpomínal Bufka.

psali jsme: Přežil vlastní smrt. Beznohý Alexej Petrovič Maresjev se přesto stal sovětským stíhacím esem

Podle Bufky byla Baderova peruť pověřena výjimečným úkolem, rozrážet ve střemhlavém letu formace německých bombardérů. Ty se buďto rozpadly samy, nebo se přes ně baderovi piloti prostě prostříleli. Jednotlivé Junkersy, Dorniery a Heinkeli se pak stávaly snadnou kořistí těch, co letěli za Baderovou perutí. „Byla to velice účinná útočná taktika, ale znamenala taky tvrdé ztráty. Tak to dostal i Bader. Nemohl se dostat z hořícího letadla. Jedna protéza mu v něm zůstala, druhou si zlomil při dopadu na zem. Tak se dostal do zajetí, nemohl se pohybovat, a proto se vedla velká jednání prostřednictvím Mezinárodního červeného kříže, aby mu směly být shozeny nové protézy,“ vzpomínal Bufka. „Sotva je dostal a trochu si je vyzkoušel, už utekl z tábora. Dostali ho až za čtrnáct dní,“ dodal Bufka. I pro tento útěk a další pokusy o něj se Baderova legenda ještě více rozrostla, takže se o německých snahách ho „uzemnit“ mezi spojeneckými letci začali dokonce vyprávět vtipy.

 

Zdroj: news.bbc.co.uk

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace