Britský ,,kapitán Hook" byl postrachem německých bombardérů

Britský ,,kapitán Hook&quote; byl postrachem německých bombardérů
Autor: archiv Petra Blahuše|Popisek: V RAF létali a vítězili nejken beznozí, ale také bezrucí piloti, jako toto noční stíhací eso S/L MacLachlan DFC and Bar
11 / 09 / 2019, 16:30

Dějiny letectví znají několik pilotů, kteří vítězili, i když jim chyběla nějaká ta končetina. Známí jsou třeba Brit Bader nebo Rus Maresjev, kteří létali s protézami na nohou. Existovali však i pár těch, kteří dokázali pilotovat s umělou rukou - a to bylo možná ještě složitější. Jedním z nich byl James Archibald MacLachlan, stíhací eso se skoro 20 jistými a pravděpodobnými uznanými sestřely. Přitom létal nějaký pirát - s hákem na levé ruce.

Britské bezruké stíhací eso S/L MacLachlan u svého Hurricanu s namalovaným osobním znakem

MacLachlan, obecně známý jako Mac, se narodil ve styl v hrabství Cheshire v roce 1919. Do RAF vstoupil tento 183 cm vysoký blonďatý čahoun už ve svých osmnácti letech. Během Bitvy o Francii v létě 1940 bojoval jako pilot lehkého bombardéru Fairley Battle u 88. perutě, byl dvakrát sestřelen a za své zásluhy a statečnost obdržel z rukou britského krále svůj první řád DFC. Po ústupu Britů zpět za Kanál přešel ke stíhačkám a už během letecké Bitvy o Británii se mu jako příslušníkovi 73. a 145. perutě podařilo dosáhnout šesti vítezství, přičemž v jeden den sestřelil hned čtyři Němce. Později, po svém převelení na ostrov Malta ve Středozemním moři, už jako velitel letky 261. perutě, své skóre ještě o dva sestřely navýšil. Při leteckém souboji 16. února 1941 byl ale jeho Hurricane Mk I. sestřelen výkonnějším Bf-109. Podařilo se mu sice vyskočit z hořícího stroje s roztříštěnou levou rukou od leteckého kulometu a se střepinami z kanónu Messerschitta a zachránit na padáku, ale ruku mu lékaři museli pod loktem amputovat. K úžasu všech ale už dva týdny po operaci dokázal Mac pilotovat malý letoun Magister a tak ho poslali na vedlejší bojiště ve Východní rovníkové Africe. Do kapitulace Italů, kteří zde válčili proti Britům a habešským partyzánům, dokázal u zde dislokované původní mateřské 73. perutě nalétat s improvizovanou umělou rukou (ne nepodobnou pirátskému háku plných 250 letových hodin). Po návratu do Británie přiměl vědce z výzkumného střediska umělých končetin v Roehamptonu, aby mu sestrojili novou a vylepšenou umělou ruku, se kterou dokázal plně ovládat stíhačku Hurricane.

Jeho poranění nebylo na Macovi prakticky nijak znát, pouze když lezl do kabiny, potřeboval pomoci se zapnutím do pásů. Nesnášel ale žádný soucit ani jiné úlevy. Svou stíhačku ovládal pomocí třískřipcového chapadla, připevněného ke zbytku levé ruky, kterým sice dokázal ovládat plynovou páku, pokud ale chtěl změnit nastavení vyvážení klapek, musel se předklonit a udělat to pravačkou. Vždy, když sestřelil nějakého Němce, seskočil po přistání z křídla, hák si bleskurychle odšrouboval a na znamení vítězství ho vyhodil do vzduchu. Nejen proto byl svými muži milován a obdivován, vážili si ho také za jeho skromnost a neobyčejně silné přátelství nejen k ostatním pilotům, ale i mechanikům, což v té době rozhodně u RAF nebylo zvykem. „Dal našim představám o nebojácnosti člověka nový význam. Byl prototypem hrdiny a pro všechny idolem,“ vzpomínal na svého bojového druha francouzský pilot 1. britské perutě a pozdější námořní admirál André Jubelin. K Macově proslulosti přispělo i to, že do akcí létal se špinavým sýrařským kloboukem na hlavě a také jeho osobní symbol na přídi stíhačky – střely letící přes levou ruku, která má prsty vztyčené do tvaru V jako vítezství. Na zemi Mac ale místo chapadla používal klasickou protézu v rukavici.

Britské bezruké stíhací eso S/L MacLachlan

18. října 1941 nastoupil jako nový velitel slavné 1. stíhací perutě, aby s ní zahájil éru ofenzivních nočních sweepů (útoků) na vše, co se německé, co se hýbalo nebo létalo ve Francii, tzv. operací Night Intruder. Záhy ke svým dosavadním osmi vítězstvím začal přidávat další. V noci na 27. dubna 1942 sestřelil na svém osamoceném nočním lovu nad Evreux bombardér Do-217, vracející se z teroristického náletu na nemocnici v Barhu a druhý těžce poškodil. Úspěšný byl i v noci na 4. května 1942, kdy sestřelil dvojici německých bombardérů He-111 a Do-217, známých jako „Létající tužka“. První sestřel popsal později pro BBC takto: „Zasažený letoun jakoby zahalen do mlhy spadl z jasného nebe nádherně planoucí.“ Mac ale neútočil jen na bombardéry, například v noci na 31. května 1942 rozstřílel při hloubkovém náletu hned čtveřici vlaků. Jeho hvězdná chvíle přišla v noci 3. června 1942, kdy nad Saint André sestřelil dva bombardéry a dva poškodil. Za tyto úspěchy, kterými navýšil své skóre na 13 jistých sestřelených Němců, 3 poškozených nebo pravděpodobně zničených letadel a čtyř rozstřílených vlaků, byl podruhé vyznamenán DFC.

Po skončení tři měsíce trvající operace Night Intruder byl Mac, který dokončil předepsanou operační túru, převelen do pokračujícího výcviku na nová letadla, americké P-51 Mustang a pak odvelen na několikaměsíční stáž do USA. V červnu 1943 na Mustangu během operace typu „Ranger“ sestřelil se svou dvojkou u Paříže za pouhých 10 minut šestici Němců: čtyři cvičné He-126 a dva bombardéry Ju-88, když si sám nárokoval tři a půl sestřelu. Tím tento invalidní, jednoruký stíhač své celkové skóre na 16,5 sestřelů jistých, 3 pravděpodobně sestřely a čtyři vlaky.

18. července 1943 se ale během dalšího operačního letu motor Macova Mustangu zadřel. Během pokusu o nouzové přistání do terénu utrpěl tento fenomenální pilot smrtelné zranění, na jehož následky o 13 dní později, 31. července 1943 zemřel v německé polní nemocnici č. 711 v Pont ´L Eveque v kraji Calvados. Příčinou smrti byla fraktura lebky a těžká kontuze mozku. Nedostali ho Němci, ale technická závada.

 

Zdroj: Roger Darlington: Night Hawk

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace