Noční přízrak Miloslav Mansfeld - výjimečný příběh československého stíhacího esa

Noční přízrak Miloslav Mansfeld - výjimečný příběh československého stíhacího esa
Autor fotografie: War Thunder Forums|Popisek: Mansfeldův Beaufigher v kamufláži 68. noční stíhací perutě
28 / 05 / 2019, 16:00

Příběh dvojnásobného leteckého esa Miloslav Mansfelda je v mnohém pozoruhodný a v plejádě našich letců, bojujících ve 2. světové válce proti Němcům výjimečný. Nejen rozsahem bojů, které absolvoval a jejich způsobem, ale i tím, že jako jeden z mála československých letců to díky svému pilotnímu umu a organizačním schopnostem dotáhl zběhem války z poddůstojníka až k vysoké důstojnické hodnosti Squadron leader- velitel peruti.

Miloslav Mansfeld se narodil 14. 12. 1912 v Dalovicích u Mladé Boleslavi. Otce si moc neužil, protože ten padl už v roce 1914 „za císaře pána a jeho rodinu“ v Haliči. Vyučil se sice automechanikem, ale vzduch a letadla ho lákaly už od malička. V letech 1930- 32 absolvoval Školu pro odborný dorost letectva u VLU a na vojně sloužil jako poddůstojník u pozorovacích letek. Mezi roku 1934 a 1935 si pak zvýšil svou kvalifikaci kurzy stíhacího pilota a nočního stíhače. Až do okupace létal v sestavě leteckých pluků 1 a 6.

psali jsme: Přežil vlastní smrt. Beznohý Alexej Petrovič Maresjev se přesto stal sovětským stíhacím esem

Už 3. 6. 1939 prchá vlastenec Mansfeld přes Beskydy do Polska, odkud je poslán jako cizinecký legionář přes Francii do severní Afriky. Po vypuknutí francouzsko-německé války absolvoval výcvik na pilota těžkých bombardérů, ale ještě než stačil být nasazen do bojové akce, Francie kapitulovala a Mansfeld měl co dělat, aby se dostal do Velké Británie. Zde jako seržant prodělal v rámci britské RAF výcvik na pilota stíhacího Hurricanu a byl odeslán do Skotska k slavné britské 111. Peruti „Treble One“. Ačkoliv sloužil na vedlejším bojišti, podařilo se mu přesto během Bitvy o Británii sestřelit jedno německé letadlo a další poškodit. Pak se ale aktivita německé Luftwaffe přesunula pod vlivem těžkých ztrát ze dne na noc, a protože Mansfeldovi se nicnedělání zajídalo, přihlásil se v době vrcholících německých nočních náletů 22. 4. 1941 k nočním stíhačům. Prodělal nový výcvik na těžké noční dvoumístné stíhačce Bristol Beaufighter, kde vytvořil dobře sehranou posádku s radarovým operátorem seržantem Slavomilem Janáčkem a spolu byli odesláni ke slavné 68. noční stíhací peruti RAF, kde později sloužilo tolik československých letců, že u ní vznikla samostatná „B“ Czech letka. Sám Mansfeld v ní s výjimkou krátké doby mezi květnem a říjnem 1943, kdy dokončilo svůj operační turnus a byl poslán na odpočinek jako instruktor a tak se všechny jeho letecké úspěchy a sestřely vztahují k ní.

     Mansfeld

A že jich nebylo málo! A výjimečné byly i způsoby, jakých je dosáhl: většinou totiž dosáhl během jedné noci „tuplovaných“ dvousestřelů a v jenom případě dokonce i trojsestřelu! Tak třeba v noci z 12. na 13. října 1941 sundal do Irského moře dva bombardéry Heinkel 111 a třetí poškodil. Toho dne došlo také k vůbec historicky prvním „radarovým“ sestřelům v dějinách československého letectva.

psali jsme: Postrach německých pilotů byl český generál. Vilém Stanovský se stal hrdinou všech československých odbojů

Dva sestřely za noc je skvělý výkon, ale i ten Mansfeld dokázal překonat: v noci na 1. 5. 1942 sestřelil dva He-111 a 1 Do-217. V nočním boji, kdy střílel na vzdálenost jen 20 metrů, utrpěl palbou jeho palubního střelce poškození i jeho Beaufigher. Další dvojice Němců (Ju-88 a Do-217) poslal Mansfeld v plamenech do moře 10. prosince 1942 a 15. března 1943, ve výroční den okupace Československa Německem. Ještě předtím ale Mansfeld v noci na 19. února 1943 dokonce zaútočil na německou Kriegsmarine, které potopil v náletech na její konvoj rychlý torpédový člun. Třetí „double setřel“ Mansfeld dosáhl v noci na 15. května 1944, kdy poslal jako hořící pochodeň do moře dvojici Do-217. Po spojenecké invazi 68. peruť, už vyzbrojená rychlými Mosquity, operovala proti první z Hitlerových „zázračných zbraní“ létajícím bombám V-1. První Mansfeld sestřelil, osvětlenou světlomety protivzdušné obrany, přímo nad svým letištěm a před zraky celé base v noci 27. 7. 1944, druhou nad Severním mořem 24. 10. 1944.

Mansfeld u Mosquita

Nadporučík Miloslav Mansfeld byl za své výkony povýšen jako jeden z mála čs. poddůstojníků na důstojníka a převzal velení „A“ flightu 68. squadrony. Bojově létal nejen na letounech Beaufighter různých verzí, ale také na skvělých strojích Mosquito nočních verzí NF Mk. XVII, XIX a XXX. Na svém kontě má 488 nalétaných operačních hodin a 2. světovou válku zakončil s impozantním skórem 10 letounů a dvou střel V-1 sestřelených jistě plus 2 poškozené letouny. Potopil také jeden bojový člun Kriegsmarine. Za to byl vyznamenán celou řadou spojeneckých i čs. vyznamenání a řádů, včetně Záslužného leteckého kříže DFC (a jeho poddůstojnické varianty DFM), stejně jako jeho operátor Janáček. Obdržel také hned pět (sic!) československých Válečných křížů, stejný počet medailí za chrabrost před nepřítelem a řadu britských, československých a jugoslávských vyznamenání.

Mosquita čs. 24. pluku

Po návratu do svobodného Československa v srpnu 1945 byl převelen na MNO Hlavní štáb - Velitelství letectva jako předseda Letecké přejímací komise. 1. února 1946 se stal velitelem 1. letky 24. stíhacího a bombardovacího pluku „Biskajského“, který měl dostat novou výzbroj v podobě britských letounů Mosquito FB Mk. VI. Proto až do července vedl ve Velké Británii přeškolování čs. pilotů na tyto stroje. Po jeho skončení se vrátil ke svému pluku a byl povýšen na štábního kapitána. Mezi 17. 11. 1947 a 11. 4. 1948 absolvoval s výtečným prospěchem kurz velitelů letek a štábu 3. letecké divize. To znamenalo další povýšení, ale na konci výcviku dostal Mansfeld nabídku vstoupit do KSČ, kterou odmítl, a trest přišel okamžitě. Navzdory skvělým výsledkům v kurzu byl hned druhý den po jeho skončení odeslán na „zvláštní dovolenou“, což byl jen předstupeň pro vyhazov z armády a kriminalizaci. Na tu ale noční jestřáb Mansfeld už nečekal, bleskově se rozhodl a už za měsíc přešel ilegálně Šumavu do svého už druhého exilu.

psali jsme: Český pilot, který zasáhl bombou nacistický těžký křižník Prinz Eugen

Dostal se znovu do velké Británie, kde byl přijat do svazku RAF, a nastoupil ve funkci staršího velitele letky k 13. fotoprůzkumné peruti, létající v Egyptě a na Kypru. Do roku 1952 v ní létal na starých známých Mosquitech a později dokonce jako pilot proudových letounů Gloster Meteor. Za svou úspěšnou službu byl „Miro“, jak mu Britové říkali, opět vyznamenán a službu u RAF ukončil po uplynutí podepsaného desetiletého závazku v roce 1958 v hodnosti Squadron Leader. Díky válečnému kamarádství s velitelem 68. perutě Maxem Aitkinem, synem tiskového magnáta lorda Baevenbrooka, pak získal místo manažera v listu Daily Express, kde pracoval až do důvodu v roce 1970. Až do své smrti pak žil v Londýně na Abbey Road těsně u legendárního nahrávacího studia, kde v té době slavila své úspěchy skupina Beatles. 10. září 1991 byl povýšen do hodnosti generálmajora letectva.

68. peruť

Generál nočního nebe, skvělý stíhač a československý vlastenec Miloslav Mansfeld zemřel v časných ranních hodinách 22. 10. 1991 v Londýně ve věku 78 let na rakovinu.

 

Zdroj: J. Railich:  Esa na obloze

 

Tagy článku