Česká televize publikovala článek o probíhajícím archeologickém výzkumu na bojišti u Waterloo. Archeologové s podporou válečných veteránů odhalili hlavní obvaziště v týlu britské armády u vsi Mont-Saint-Jean, kosti amputovaných končetin, a co je zajímavější z hlediska úvah o průběhu bitvy: kule z pěchotních pušek obou stran a šestiliberní kouli z francouzského polního kanónu. Ani jedno, ani druhé ovšem navzdory tvrzení článku České televize nemůže žádným způsobem přispět ke změně pohledu na průběh bitvy, a tím méně být důvodem, který by měl naznačovat, že bitva mohla dopadnout "úplně jinak".
Pěchotní kule článek České televize zmiňuje, ale pozornost jim nevěnuje, přitom s ohledem na účinný dostřel pěchotních zbraní je jejich vysoká koncentrace, o níž archeologové hovoří v jiných článcích, o něco zajímavější než ojedinělá šestiliberní koule. Protože pokud k Mont-Saint-Jean dolétla z francouzských pozic u v podvečerních hodinách dobyté farmy La Haye Sainte, nejde s ohledem na účinný dostřel polního kanónu okolo 1 km a maximální dostřel asi 2,5 km o nic mimořádného a nečekaného. Obvaziště bylo umístěné asi 600 metrů za hlavní, tedy první, Wellingtonovou linií, a hlavní Wellingtonovu linii po celé odpoledne přelétávaly koule vystřelené Napoleonovou velkou baterií, jejíž součástí byly i šestiliberky, a která byla umístěná na hranici účinného dostřelu (což byl jeden z problémů z francouzského pohledu), ale farma i ves Mont-Saint-Jean byly dostatečně blízko, aby tam koule dolétly; a stejná děla se dostala i blíže spolu s pěchotou 1. sboru, která dobyla farmu La Haye Sainte, a s císařskou gardou.
Psali jsme
Některá česká média převzala nedávno zprávu o „novém“ pohledu na důvody Napoleonovy porážky v bitvě u Waterloo, která proběhla 18....
Ale ani nález francouzských pěchotních kulí vůbec nic neznamená a je nevyhnutelné, že jde buď o kule pocházející z těl operovaných vojáků, nebo o kule, které jednoduše za britskou linii přiletěly po balistické křivce - maximální dostřel pěchotní pušky byl přibližně kilometr, a Francouzi od La Haye Sainte, ale i v průběhu odpoledne z jejího okolí a z pozic východně od ní, stříleli proti výše postavené britské pěchotě.
V žádném případě takový nález neznamená, a archeologové to netvrdí, že by byla britská hlavní linie kdekoli proražena, a nejen hlavní, ale i druhá, a francouzská pěchota se dostala na účinný dostřel k Mont-Saint-Jean. Nic takového se nestalo. A stát vzhledem k situaci francouzské britské pěchoty "nemohlo" - což je jistě již otázkou subjektivního výkladu a dojmu.
Existují různé názory mezi účastníky i autory, zda byl, nebo nebyl Napoleon blízko proražení Wellingtonovy linie, a zda tedy pruský útok do Napoleonova pravého boku Wellingtona zachránil. Jisté je, že Napoleonem plánovaný útok 1. sboru byl proveden velmi nešťastně a skončil pro Francouze katastrofou. Současníci jej nazvali "nejodpornějším nasazením pěchoty", nedosáhl ničeho, a vystřídala jej improvizace. Jisté také je, že mohutné francouzské jezdecké útoky nebyly vedené proti Mont-Saint-Jean, jakkoli o tom tak Francouzi hovořili, což bylo dáno chybným čtením mapy. Jisté je, že tyto útoky byly nezamýšlené, byly velmi špatně koordinované, a přes individuální hrdinství a velmi ojedinělé úspěchy některých pluků také dobře postavenou britskou pěchotou jednoznačně a bez úspěchu, a naopak s obrovskými ztrátami v řadách útočící kavalerie, odražené.
Psali jsme
Hlavní zbraní a nejdůležitější součástí armád napoleonských válek byla pěchota tvořící přibližně 80 % stavu. Tato pěchota byla vyzbrojena křesadlovou...
Útok části císařské gardy již byl jen zbytečnou znouze ctností. Byl proveden v karé a odražen palbou britské pěchoty. Ústup gardových jednotek měl za následek dramatický pokles morálky v celé francouzské linii, do jejíhož pravého křídla byly tou dobou již vrženy pruské sbory. Pro Wellingtonovu armádu v žádném případě nešlo o "procházku růžovým sadem", ale stála pevně, dobře rozmístěna v předem vybrané pozici, velmi vhodné pro obranu, a naplno využívala své palebné převahy - zatímco Francouzi se nezmohli než na čelní útoky.
Nejznámější a dodnes vlastě "oficiální" příběh bitvy je opřen o poslední Napoleonovu verzi, kterou velmi dovedně zformuloval ve vyhnanství na Svaté Heleně ve snaze vylíčit své skutky v nejlepším světle a odpovědnost za porážku svést na své podřízené, především maršály Neye a Grouchyho. A jakkoli dějiny píší údajně vítězové, tak vítězové neměli velkou motivaci Napoleonův příběh zpochybňovat - protože čím větší a úspěšnější se jevil jejich velký protivník, tím více se samozřejmě leskne jejich velké vítězství.
Tvrzení o tom, že nález kulí v prostoru britského obvaziště u Mont-Saint-Jean potvrzuje verzi, že Napoleonovi "stačilo málo", aby uspěl, je opřené právě o takový přístup. Přitom samotné nálezy rozhodně nic nemění ani na jednom, ani na druhém výkladu - zastánci obou teorií samozřejmě vědí, odkud Francouzi čím stříleli nebo střílet mohli, a nález kulí v takovém prostoru není ničím překvapující. Tím méně je převratný a nabízí cestu k nějakému novému poznání nebo výkladu dějin. Nehledě tedy na fakt, že ať již chceme věřit, že Wellingtonova armáda byla u konce s dechem, nebo nechceme, panuje obecná shoda na tom, že případný francouzský úspěch by měl těžko jakýkoli zásadní efekt na průběh tažení, a tím méně války. Chtěl-li Napoleon uspět, musel by Wellingtona rozdrtit a přinutit k ústupu v čase a způsobem, který by odradil Prusy od dalšího ofenzívního postupu. A toho v podvečerních hodinách již neměl jak dosáhnout - neměl zálohy, neměl čas, a jestli byla Wellingtonova armáda vyčerpaná, Napoleonova na tom nebyla o nic lépe, spíše naopak. V konečném součtu mají Francouzi bezmála 20 tisíc padlých a zraněných a dalších 15 tisíc nezvěstných (a na 7 tisíc zajatých). Wellington celkem odepsal asi 17 tisíc mužů, Prusové na 7 tisíc.
Psali jsme
Dělostřelectvo bylo Napoleonovou oblíbenou „vzdělanou“ zbraní, sám byl původní specializací dělostřelec, a z polního dělostřelectva francouzské...
Smysl probíhajícího archeologického průzkumu, jehož zajímavou a skvělou součástí je zapojení válečných veteránů, je jinde: přináší a jistě ještě přinese zajímavé pohledy na detail průběhu slavného střetnutí, možná také zpřesní pohled na možnosti vojenského zdravotnictví, péče o raněné, účinnost zbraní. Určitě ale nepřinese zásadní zjištění, které by změnilo pohled na hlavní linku celého příběhu bitvy, kde lze spekulovat a přít se o důvodech, výkladu nebo alternativách, ale ne o skutečném průběhu a dosažených cílech manévrů obou stran.
Viz také:
Tagy