Oběť bitvy u Coronelu, HMS Monmouth - pancéřový křižník bez děl

Oběť bitvy u Coronelu, HMS Monmouth - pancéřový křižník bez děl
Popisek: HMS Monmouth
03 / 08 / 2019, 11:00

Jméno Monmouth zná asi každý, kdo se zajímá o námořní boje první světové války. Proslavil se především jako druhý pancéřový křižník admirála Cradocka, který se účastnil bitvy u Coronelu.

Přispěl jeho design k porážce Royal Navy v oné bitvě? Je to velmi pravděpodobné. I první námořní lord – admirál John Fisher kritizoval tuto loď. Ještě před jejím dokončením prohlásil: „Sir William White (designer lodi) navrhnul tuto třídu, ale zapomněl na děla.“

HMS Monmouth

Při prvním pohledu na loď je okamžitě jasné, proč tuto větu pronesl. Loď byla navržena jako pancéřový křižník (tehdejší ekvivalent k pozdějším těžkým křižníkům), bylo tedy očekáváno, že ponese alespoň 2 děla ráže 234mm (BL 9,2in), jež byla pro takové lodě určena. Nicméně hlavní designer White se rozhodl, že loď navrhne jako lovce korzárů – tedy s odpovídající maximální rychlostí a pancéřováním, na úkor hlavní výzbroje, která by při boji proti korzárům neměla být nutná.

Schéma lodi

Chyby v doktríně

Doktrína pro použití této lodi byla od samého začátku naivní, vycházela z předpokladu, že se jedna z těchto lodí bude náhodou vyskytovat poblíž nepřátelské korzárské lodi, což vzhledem k rozloze oceánů a nižší maximální rychlosti oproti většině korzárských lodí bylo velmi nepravděpodobné.

Lodě této třídy nakonec skončily ve stejné roli, jako jiné pancéřové křižníky. A to i navzdory tomu, že jejich primární výzbroj byla shodná se sekundární výzbrojí většiny lodí.

Postupně však byly přeřazovány na služby v zámořských koloniích, kde nebyl očekáván střet se silnějšími nepřátelskými plavidly.

Chyby v designu

Na přídi a na zádi byly na místo věží s těžkými děly instalovány pouze dvouhlavňové věže střední ráže 152mm. Další děla této ráže byla instalována v kasematách po stranách lodi, a to v nezvyklém, dvoupatrovém uspořádání. To způsobilo, že už tak chabá výzbroj byla při plavbě po neklidném moři ochuzena o šest ze svých čtrnácti děl.

Ani pancéřování nebylo na úrovni ostatních pancéřových křižníků. Standardní tloušťka hlavního bočního pancéřového pásu byla okolo 150mm, nicméně na třídě Monmouth nebylo více než 102mm, neboť se nepředpokládalo, že by proti lehce ozbrojeným korzárům bylo třeba víc.

Ve výsledku se jednalo o loď se sice mírně nadprůměrnou rychlostí (často snižovanou špatně udržovanými motory), podprůměrným pancéřováním a naprosto chabou výzbrojí.

Bitva u Coronelu

Nejznámější loď třídy Monmouth (známé též jako třída County), byla samotná loď HMS Monmouth. Příčinou je účast v bitvě u Coronelu. K té došlo 1. listopadu 1914. V této bitvě byl Monmouth druhým pancéřovým křižníkem viceadmirála sira Christophera Cradocka.

Britská flotila na oko disponovala podobným množstvím lodí stejných kategorií, jako měla německá flotila. Nicméně britské lodi trpěly špatnou údržbou a především měla celá britská flotila k dispozici jen 2 děla s ráží porovnatelnou s děly německého Scharnhorstu a Gneisenau, kdežto Němci měli na těchto lodích takových děl 16.

Ani jedno z těchto děl se pochopitelně nenacházelo na palubě HMS Monmouth, nýbrž byly umístěny v jednohlavňových věžích na palubě vlajkové lodi HMS Good Hope.

Viceadmirál Cradock se opakovaně snažil o zkrácení vzdálenosti mezi flotilami, což bylo patrně způsobeno tím, že HMS Monmouth zprvu nedokázal na německou flotilu vůbec dostřelit.

Kromě evidentního deficitu těžkých děl na palubách pancéřových křižníků trpěla britská flotila i na nedostatek lehkých křižníků. Ačkoli byl HMS Glasgow (jediný britský lehký křižník) zřetelně silnější než kterýkoli z jeho německých protějšků, kvůli svému doprovodu v podobně jediného pomocného křižníku HMS Otranto (který byl pro jistotu před bitvou odvolán z akce) nepředstavoval osamocený britský křižník pro Němce vážnou hrozbu.

Bitva nabírala jasný směr. Good Hope selhal v dělostřeleckém souboji se Scharnhorstem, takže bylo rozhodnuto pro sebevražedný taran. Nicméně ani to nakonec nevyšlo, neboť byla loď rozstřílena i z křižníku Gneisenau ještě před dokončením manévru.

Monmouth měl od začátku problémy. Záměr návrhářů vytvořit loď pouze proti přepadovým lodím se na výsledcích projevil okamžitě. Jeho pancéřování nesneslo palbu z 6 děl ráže 21cm křižníku Gneisenau, naproti tomu neměla Gneisenau problém snášet zásahy z děl ráže 15,2cm Monmouthu.

Střela z Gneisenau zasáhla střešní pancíř příďové věže na Monmouthu, celou střechu utrhla a způsobila požár věže. Požár následně způsobil explozi, které sice loď nezničila, nicméně celou příďovou věž utrhla a smetla do moře.

Na neklidném moři nebylo možné použít 6 spodních kasemat, takže lodi nyní zůstávalo pouhých 6 děl ráže 152mm, což bylo přibližně shodné s boční salvou křižníku Gneisenau, při použití pouze jejích sekundárních děl.

Mezitím co byl Monmouth spalován mohutným požárem, přesunul křižník Gneisenau palbu na křižník Good Hope, aby tím zpečetil jeho osud. Hořící, rozstřílený, částečně zatopený a naklánějící se Monmouth se mezitím potácel směrem od bitvy. Náklon na levobok byl tak vážný, že už nebylo možné použít žádné z levobočních děl. Mezi tím se křižník Nürnberg (který se do té doby do bitvy nedostal) přiblížil k levoboku Monmouthu na vzdálenost půl kilometru a signalizoval mu požadavek kapitulace.

Britská loď na požadavek nijak nereagovala, Nürnberg tedy vypustil torpédo, ale to minulo. Poté vystřelil varovnou salvu, ale opět bez odezvy. Po několika minutách tedy padlo rozhodnutí „dorazit“ křižník Monmouth dělostřelbou. Křižník Monmouth se ještě otočil přídí k Nürnbergu, patrně s cílem ho taranovat, nicméně během půl hodiny byl zcela rozstřílen.

Křižník HMS Monmouth se potopil 1. listopadu 1914, ve 21 hodin a 58 minut a vzal si s sebou na dno všech svých 734 členů posádky.

Technická data

Spuštěn na vodu: 1901
Uveden do služby: 1903
Výtlak: 10 000 tun při plné bojové připravenosti
Maximální rychlost: 23kts (43km/h)
Posádka: běžně 678, během bitvy u Coronelu 734
Uspořádání pancéřování: pancéřový křižník
Síla pancéřování:
• Boky: 51-102mm
• Paluba: 19-51mm
• Věže hlavní baterie: 102mm
• Velitelská věž: 254mm
• Barbety: 102mm
Výzbroj:
• 2x dvojhlavňová věž + 10x kasematové dělo ráže 152mm
• 10 kasematových děl ráže 76,2mm
• 3 rychlopalná děla ráže 47mm
• 2 torpédomety ráže 45cm umístěné po jednom v bocích lodi, pod čarou ponoru

 

Zdroj: facebook.com/warships.cz

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace