Autor fotografie: vytvořeno umělou inteligencí / ChatGPT|Popisek: Ilustrativní obrázek
Od tradičních jezdeckých koní až po bizarní experimenty s delfíny a špionážními kočkami – zvířata v konfliktech nikdy nepřestávají fascinovat. Program Acoustic Kitty odhaluje kuriózní pokusy C.I.A. využít kočky k odposlechům během studené války.
Lidstvo ve svých konfliktech využívá zvířata od nepaměti. Vedle využití racionálních, tradičních, prověřených a funkčních způsobů jakým jsou jezdečtí, tažní či nákladní koně, muly, mezci, hlídací psi nebo poštovní holubi, jsou tu také pokusy poněkud bizarní jako cvičení delfínů k detekci min nebo dokonce potápění lodí. Do poslední kategorie se nepochybně řadí fantasmagorický program Acoustic Kitty americké C.I.A., který chtěl využít k odposlechům pracovníků sovětských ambasád kočky. Program ze 60. let, který narazil na několik obtížně řešitelných problémů, byl bez výsledků ukončen, když „agentku“ přejel taxík.
Nečekaný agent C.I.A. - Acoustic kitty
Operativci C.I.A. si při jednom z nasazení všimli jevu, kterému by asi jinak málokdo věnoval pozornost: v prostoru se volně pohybovaly kočky, kterých si nikdo z účastníků jednání nevšímal. V důsledku této skutečnosti proto vznikl nápad, jak využít cvičených koček k získávání odposlechů. Tichá a zvědavá zvířata se zdála být ideální. Kočičí ucho, které obsahuje hlemýždě podobně jako lidské, dokáže filtrovat nežádoucí ruchy lépe, než jakékoli nahrávací zařízení. Jejich schopnost se pohybovat téměř neslyšně z nich dělá vynikající kandidáty pro špionážní mise. Navíc, díky jejich přirozené zvědavosti a nenápadnosti by mohly snadno sbírat informace, aniž by vzbudily sebemenší podezření.
Kočičku vzali, jejího hlemýždě spojili s nahrávacím zařízením drátem, a celé to napájeli baterií. Zde se objevil první problém nekonvenčního projektu. Kočičí tělo neposkytuje příliš mnoho prostoru pro bezpečné uložení baterie, a ta tedy musela být velmi malá, což zase omezovalo dobu nahrávání. To by se však možná postupem času dalo technicky řešit, podobně jako problém další, tedy že kočka mohla dostat hlad. Když je totiž zvíře hladové, jde se hned najíst. Je jí úplně jedno, o čem zrovna cíl hovoří. Zcela bez ohledu na zájmy vlasti se sebere a jde k misce. Problém byl vyřešen dalším zařízením, které omezovalo vliv přirozených kočičích potřeb, čímž vznikl vlastně jakýsi zvířecí kyborg.
Její první misí byl pokus cvičně odposlechnout rozhovor dvou mužů v parku nedaleko sovětské ambasády ve Washingtonu. Kočku vypustili, načež ji však přejelo auto. Incident způsobil zklamání mezi operativci, kteří věnovali mnoho času, financí a úsilí výcviku kočky. Bývalý příslušník C.I.A. obeznámený s průběhem projektu, Victor Marchetti, to popsal lakonicky: „No a tak tam seděli ve své dodávce se všemi přístroji a čudlíky, a kočka byla mrtvá.“ Tento neúspěch však neodradil agenturu od dalších experimentů se zvířaty pro špionážní účely.
Projekt byl bez výsledků ukončen v roce 1967. Jediným závěrem bylo to, že stál 20 milionů dolarů. Odtajněn byl v roce 2001 a stal se okamžitě předmětem šprýmů. Závěrečné shrnutí hovoří o „skvělých zásluhách“, „energii a představivosti“, jež by mohly sloužit za vzor „vědeckým průkopníkům.“ Nicméně dodává, že „vlivy prostředí a bezpečnostní faktory (tj. taxík pozn.redakce) nás při užití této techniky ve skutečné situaci přesvědčily, že program nebyl po praktické stránce vhodný pro naše vysoce specializované potřeby.“ Kocour v botách se nekonal.
Zvířecí agenti CIA
Američané kromě programu Acoustic Kitty zkoušeli využít i holuby k fotografování nepřátelských oblastí. Malé kamery byly připevněny na těla ptáků, které měly za úkol létat nad cílovými lokalitami a pořizovat snímky. V rámci projektu Tacana byli holubi trénováni k létání nad citlivými vojenskými objekty během studené války a pořizovali fotografie, které mohly být vyvolány po návratu ptáků. Delfíni, známí svou inteligencí a schopností komunikovat s lidmi, byli trénováni k detekci podvodních min a k plnění dalších podmořských úkolů.
Zvířecí agenti SSSR
Nicméně CIA nebyla jedinou agenturou, která zkoumala potenciál zvířat ve špionážních misích. Sovětský svaz šel ještě dál a vyvíjel program na výcvik psů, kteří měli nosit výbušniny a likvidovat tanky nepřítele. Tito psi byli cvičeni tak, aby vbíhali pod nepřátelské tanky s výbušninami připevněnými na jejich zádech. Sověti také experimentovali s krysami a dalšími drobnými zvířaty pro doručování zpráv a sabotážní operace. Například krysy byly využívány jako tzv. "mrtvé schránky" pro přenos zpráv a materiálů mezi agenty v terénu.
Zdroje: spyscape.com, history.com, focus.it, greydynamics.com, CIA.gov.