Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: válka ve Vietnamu (ilustrační obrázek)
Původně kanadský voják Peter Lemon se vyznamenal ve válce ve Vietnamu, v čemž mu pomohla i marihuana, kterou si dopřával.
Peter Lemon byl vyznamenán Medailí cti za svou statečnost, kterou projevil během války ve Vietnamu. Narodil se v roce 1950 v kanadském Torontu v rodině válečných veteránů. Když mu byly dva roky, jeho rodina se přestěhovala do USA, kde Lemonův otec našel práci v městečku Alabaster ve státě Michigan.
Peter byl obklopen v této době vroucím až přepjatým patriotismem a protikomunistickým cítěním. Občanství získal v 11 letech a postupně ,,dorostl" ve velkého patriota, který cítil jako svou povinnost pomoci své zemi, která vstoupila do války ve Vietnamu.
Posléze se jeho snahy zhmotnily, když se mladík připojil k armádě a absolvoval nezbytný výcvik ve Fort Knoxu. A bylo to pořádné zápolení, byť zatím na cvičišti, nicméně vyčerpávající drezuru si Lemon přímo vychutnával. Zužitkoval také touhu po dobrodružství, která mu byla vlastní již v útlém věku, kdy se mimochodem naučil střílet z pušky. Jenže něco jiného bylo cvičení a ostrá akce, která měla následovat, a jíž se Lemon také zúčastnil.
V červenci 1969 nastupuje mladík dychtivý boje do letadla, které nabírá směr jižní Vietnam. Tam byl přidělen na podpůrnou základnu Illingworth, která se stala později terčem masivního útoku Severovietnamců. Zde se stala nejen Lemonovi pravidelným ,,společníkem" marihuana, které jednak měla pro vojáky antidepresivní účinky, ale také plnila roli povzbudivého prostředku.
V roce 1970 však ,,marihuanová nuda" rychle skončila a šlo o život. Tehdy 1. dubna nepřítel o síle několika stovek Severovietnamců na základnu zaútočil. Lemon se právě v noci vrátil z průzkumné cesty se svou četou o 18 mužích a všichni se těšili, že si pořádně odpočinou. To byl však až příliš ideální scénář.
Když byla základna napadena, Lemon, posílen konzumací marihuany, byl okamžitě připraven ji bránit kulometem, který měl k dispozici, a také puškou. Jenže obě zbraně mu v posléze selhaly, takže musel použít proti dotírajícím severovietnamským jednotkám granáty. Nepřátelské řady Severovietnamců rázem prořídly, zraněný Lemon si pak vyřídil v první vlně účty ručně s nepřítelem, který ,,zbyl".
I když byl Lemon sám zraněn, neváhal se ujmout svého kamaráda nacházejícím se ve vážném stavu a odnést ho na ošetřovnu. Když se rychle vrátil na svou pozici, byl podruhé zraněn, ale pokračoval v lítém boji dál. Házel na nepřátele dál granáty a utkával se s nimi v ručním souboji muž proti muži. Lemon byl oslaben i třetím zraněním, které v průběhu bojové vřavy utržil, ale z posledních sil se chopil kulometu a zasypával nepřítele dávkami, než těžce zraněný omdlel. Když nabyl vědomí na ošetřovně, hned se začal zajímat o zdraví svých kamarádů.
Obrana základny pak Lemonovi přinesla řadu vyznamenání za statečnost, z nichž se nejvíce vyjímala prestižní Medaile cti. Lemonovi je v současné době 72 let a jeho statečná obrana základny zůstává navždy nezapomenuta.
Zdroj: Warhistoryonline.com