Ohlédnutí dál než k stoletému výročí naší státnosti aneb jaký je rozdíl mezi ,,tatíčkem" a otcem vlasti

Ohlédnutí dál než k stoletému výročí naší státnosti aneb jaký je rozdíl mezi ,,tatíčkem&quote; a otcem vlasti
29 / 10 / 2018, 13:00

Nádherný ohňostroj, pompézní otevření Národního muzea, ale i některé zatrpklé komentáře a déšť. Český národ slavil den státnosti, lépe řečeno den vzniku samostatného československého státu.

TGM, ale i další osobnosti vzniku první republiky byly náležitě připomínáni a je bezesporu dobře, že v dnešní uspěchané a globální době pozornost širokých mas upoutala právě naše česká státnost. Škoda jen, že naši státnost neumíme docenit více k vlastní podstatě. Vždyť  Československo v roce 1918 nebyl vznik, ale vlastně obnovení samostatnosti, o kterou jsme přišli po Bílé hoře v roce 1620.

I oněch 100 let republiky má v sobě několik diskontinuit. Především německý protektorát 1939, ale i sovětský protektorát 1948, utužený v roce 1968 až do roku 1989. České země mnohokrát ztratily svobodu a její znovuzískání vždy souviselo s pevnými středověkými základy naší české státnosti.

Přemysl Otakar I

psali jsme: Český král Přemysl Otakar I. - silný válečník z Čech dosazoval římské krále

Dnes ráno jsem zašel proto do katedrály sv. Víta na Pražský hrad a zastavil se u hrobu českého krále Přemysla Otakara I., zakladatele dědičné královské linie českých králů, který si nechal na třech císařích i papeži potvrdit nezávislost českých zemí na Svaté říši římské. Zlatá bula sicilská z roku 1212, kterou ziskal právě tento velký král, byla základním kamenem české státnosti, kterou rozvinul ve svých bulách otec vlasti Karel IV. Když jsem na Hrad přicházel, viděl jsem věnce u sochy TGM před Pražským hradem. U hrobu Přemysla Otakara I. nikoliv.

psali jsme: Přemysl Otakar II. ovládl Rakousko a zvítězil nad Uherskem

přemysl otakar I - 2

Není žádný státní svátek, který by tohoto velkého státníka připomínal, a tak alespoň chci neskromně na SM jeho čtenářům připomenout a říci: díky králi za naši českou existenci a díky za naše kořeny, na které bohužel zapomínáme. 

Tagy článku