Popisek: Operace Jubilee
Operace Jubilee, vylodění britských sil 19. srpna 1942 v prostoru francouzského přístavu Dieppe je mnohdy označována jako vojenské fiasko. Z hlediska výše ztrát bychom to tak mohli zjednodušeně chápat. Nicméně je zde řada faktů, která mohou hodnocení upravit.
V první řadě se obojživelná operace s původním názvem Rutter nazývá neoficiálně rovněž Experiment, nebo Experiment na velké skále, což mluví za mnohé. V žádném případě se nejednalo o pokus zaměřený k trvalému uchycení britských sil a vytvoření předmostí na kontinentu. To je verze nacistické propagandy, která měla zdůraznit velikost vítězství obránců.
psali jsme: Vylodění u Salerna- týdenní krvavý mlýnek na maso
Z hlediska naší historie bychom si mohli připomenout, že letecké podpory se zúčastnila československá 310. stíhací peruť vyzbrojená letouny Spitfire. Její tehdejší velitel Squadron Leader František Doležal vedl 19. srpna tři hlídkové lety nad Dieppe zaměřené na ochranu námořních a pozemních sil. Toho dne mu byl přiznán jeden sestřel německého bombardéru Do215 a poškození stíhacího letounu Fw190.
Mimo hlavního uskupení tvořeného silami 2. kanadské pěší divize vedené brigadýrem J. H. Robertsem v síle 4961 vojáků se na operaci podílely dvě skupiny speciálních jednotek známých jako commandos v celkovém počtu 1057 vojáků. Především měly za úkol zajistit křídla výsadkového prostoru a vyřadit z boje dělostřelecké baterie. Jednalo se o vybrané jednotky příslušníků 3. a 4. praporu Commando. Příslušníci 4. praporu pod velením plukovníka lorda Lovata, který se později proslavil za dne D, útočili na baterii u vesnice Varengeville, kterou se jim podařilo dobýt a poté zničit děla náložemi. Lví podíl na úspěchu měli Rangers, kteří tiše zlikvidovali německé stráže noži a francouzská obsluha minometu ráže 50 mm, která zasáhla německý sklad munice. Útok jednotky 3. praporu na baterii mezi vesnicemi Velký a Malý Berneval byl méně úspěšný a byl zaplacen velkými ztrátami.
Další zajímavostí je fakt, že operace Jubilee byla prvním bojem americké armády v Evropě za druhé světové války. Vylodění se v rámci kanadské divize a 3. oddílu commandos zúčastnilo 44 (podle jiných zdrojů 30) příslušníků amerického armádního 1. praporu Rangers. Bojovali v rámci britského 3. a 4. praporu Commandos. O necelé dva roky později se zúčastnili slavného útoku na skálu s dělostřeleckou baterií Point du Hoc v Normandii.
psali jsme: Historie: 72 let od Operace Overlord
Operace Jubilee byla rovněž prvním bojem organizované francouzské armádní jednotky ve Francii od porážky v Blitzkriegu a kapitulaci. Vylodění se zúčastnila jednotka 40 Svobodných Francouzů, kteří byli součástí 10. mezinárodního praporu Commandos (No 10 Inter-Allied Commando). Akce se zúčastnila rovněž jednotka commandos polského původu od stejného praporu. Tento útvar byl formován z příslušníků řady národností okupované Evropy. Sloužilo tam rovněž osm Čechů. Řada příslušníků byli Židé, kteří se však hlásili k národním skupinám podle země, kde žili před válkou.
Utajovanou součástí operace Jubilee byla mise Professor. Jednalo se o útok na německý radar typu Freya s cílem získat vzorky konstrukce, případně další materiál, který by zefektivnil britskou elektronickou válku. Krycí jméno Profesor dostal radarový specialista RAF (Royal Air Force) Flight Sergeant Jack Nissenthall, který měl zjistit na místě konstrukci radaru a odnést maximum zajímavého materiálu. Jeho osobní ochranu tvořilo 10 (podle jiných zdrojů 4) příslušníků pluku South Saskatschewan. V případě, že by hrozilo zajetí Niessenthalla, měli ho zabít. Celou dobu, až do nalodění zpět ho proto doprovázel seržant Hawkins s revolverem v ruce, který jako jediný z bodyguardů akci přežil. Mise byla úspěšná a ženisté na závěr zničili pracoviště operátorů radaru. Niessenthall později popisoval, jak se v době boje vojáků s německou obranou ukrýval v poli rajčat a mladá Francouzka přinesla německý benzedrin a rum pro raněné.
Za jeden z méně publikovaných hlavních úkolů je považováno dobytí hotelu Moderne v Dieppe, kdy sídlil německý námořní štáb. To bylo cílem Commando Royal Marines, původně Special Intelligence Unit, které podléhalo admirálu Johnu Godfreyovi, veliteli britské námořní rozvědky. Z paluby HMS Fernie řídil jejich akci commander Ian Flemig, pozdější autor knih o agentu 007 Jamesi Bondovi. Zpravodajci měli za úkol získání šifrovací knihy k přístroji Enigma. Jednalo se především o možnost kontroly komunikace německých ponorek v Atlantiku se zaměřením na efektivnější obranu britských konvojů. Akce se nezdařila, nicméně stejný úkol vyřešili specialisté na dešifrování v Bletchley Parcu bez ztrát na životech.
Operace byla po ukončení podrobena rozsáhlé analýze. Z ní vyplynulo, že bude výhodnější útočit na pobřeží v terénu, než v přístavu. Pěchota ve městě se zesílenými budovami vybavenými střílnami a betonovými pevnůstkami postupovala velmi pomalu a s velkými ztrátami. Tanky, které se vylodily opožděně, byly ve městě vybaveném protitankovými zátarasy rychle zničeny obránci, čímž pěchota ztratila podporu. Zároveň se však ukázalo, že rozsáhlá vyloďovací operace není možná bez podpory tanků. Dělostřelecká podpora z lodí vedená na velkou vzdálenost nedokázala řešit eliminaci palebných postavení obránců a obsluhy klasických polních děl měly nedostatečnou ochranu před střelbou z pěchotních zbraní v nepřehledném prostoru. Tanky mohly ničit bodové cíle a palba z ručních zbraní jim moc neublížila. Zároveň posilovaly morálku pěchoty.
psali jsme: Vzácne zábery, vylodenie v Normandii vo farbe
Dále byla evidentní potřeba obojživelných vozidel, včetně tanků. Vyloďovací čluny měly své limity, zvláště v prostorech s členitějším dnem. Vojáci se místy museli brodit po krk ve vodě, a to i v případě, že nesli nosítka s raněnými. Nasazené těžké tanky Churchill byly vybaveny pro hluboké brodění, ale to problém obojživelné činnosti plně nevyřešilo. Výsledkem analýzy byly tanky M4 Sherman DD, které byly schopné se pohybovat na relativně klidné hladině. V rámci dne D v červnu 1944 se sice neukázaly jako dobří obojživelníci, ale měly zásadní podíl na prvotním úspěchu invaze.
Do značné míry bylo úspěšné britské letectvo. Účastnilo se 57 perutí. Mimo přímé palebné podpory vyloděných vojáků letouny Spitfire a Hurricane a ničení německých plavidel položily bombardéry Boston z nízkého letu mohutnou dýmovou clonu, která zhoršila přesnost palby německé obrany a pomohla snížit vysoké ztráty. Operace Jubilee měla i značný symbolický význam. Mimo jiné i mezinárodní, protože sovětské vedení naléhalo na aktivnější činnost spojenců a vylodění na evropském kontinentu. Bez ohledu na ztráty proto nelze přehlédnout, že operace Jubilee přinesla zásadní poznatky z hlediska přípravy invaze dne 6. 6. 1944.
Zdroje: Przepeczko, A.: Komandosi w akcii, Rajlich, J.: Esa na obloze
Autor: Petr Blahuš