Operace Tannenbaum - proč Hitler nikdy nenapadl Švýcarsko?

Operace Tannenbaum - proč Hitler nikdy nenapadl Švýcarsko?
Autor fotografie: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license|Popisek: Ilustrační fotografie
15 / 11 / 2022, 10:00

Švýcarsko dokázalo zůstat neutrální po celou druhou světovou válku a malý neutrální stát byl celou dobu připraven na možnou invazi. K žádné však nikdy nedošlo, přestože byl vypracován německý plán útoku, operace Tannenbaum. Otázkou, která po všech těch letech zůstává, je, proč Hitler na Švýcarsko nezaútočil.

Rozhodnutí Švýcarska zůstat neutrální během druhé světové války nebylo nic nového. Kořeny neutrality země sahají do 16. století a do bitvy u Marignana. Po porážce švýcarské armády Francouzi v září 1515 bylo rozhodnuto pokusit se vyhnout jakýmkoli budoucím bitvám ve snaze o sebezáchovu. Tato neutralita byla v průběhu následujících staletí několikrát ohrožena kvůli akcím jiných národů.

Švýcaři formálně vyhlásili neutralitu během Vídeňského kongresu v roce 1815. Když vypukla první světová válka, Švýcarsko zůstalo vojensky mimo konflikt. Přijímalo však uprchlíky a mobilizovalo své síly. Po skončení tzv. Velké války vytvořili vítězové Společnost národů. Tato organizace uznala neutralitu Švýcarska a umístila své sídlo do Ženevy.

Hitler během svého rychlého nástupu k moci slíbil Švýcarsku, že bude respektovat neutralitu země. V únoru 1937 dokonce řekl švýcarskému federálnímu kancléři Edmundu Schulthessovi, že Německo nenapadne jiný evropský národ. Samozřejmě, že Führer nebyl někdo, jehož slovu by se dalo věřit. Německo na počátku války rychle obsadilo řadu blízkých zemí, včetně Dánska, Lucemburska, Nizozemí, Polska, Norska a Belgie.

Švýcarsko, které znalo pověst Německa, si udělalo čas na mobilizaci svých ozbrojených sil, které na vrcholu moci tvořilo 850 000 vojáků. Tato poměrně velká síla spadala pod velení Henriho Guisana, celoživotního vojáka a jednoho z nejzkušenějších mužů ve švýcarských ozbrojených silách. Guisan pomohl zavést obranný plán Národní pevnosti, který znamenal nasazení tří horských brigád a osmi pěších divizí, které cvičily na potenciální invazi napodobováním bitev probíhajících v té době v Evropě. Pokud by došlo k invazi, švýcarská vláda by se stáhla do Alp s cílem zachovat část území země a politickou moc.

Přestože Hitler dal sliby Švýcarsku, očekával, že se země v určitém okamžiku připojí k válečnému úsilí. Ta však zůstala věrná svému slibu plné neutrality. To Hitlera rozzuřilo a tak vznikly plány na invazi do Švýcarska. Vůdce dokonce řekl italskému premiérovi Benitu Mussolinimu: „Švýcarsko má ty nejnechutnější a nejubožejší lidi a politický systém. Švýcaři jsou úhlavní nepřátelé nového Německa."

Plán dostal kódové označení Operace Tannenbaum. V rámci něj mohla německá armáda poslat část svých sil ze střední Francie, kde nečinně seděly dva miliony vojáků, do Švýcarska. Do operace by se zapojili i Italové. Zatímco německé síly by se zaměřily na převzetí kontroly nad Ženevou a Lucernem, italská armáda by vtrhla do Alp, načež by si obě země rozdělily Švýcarsko mezi sebe.

S takovými počty by Itálie a Německo mohly zemi snadno okupovat. Z dosud neznámých důvodů však nebyl plán Operace Tannenbaum nikdy spuštěn.

Mezi důvody, proč Hitler nikdy malou zemi nenapadl mohl být předpoklad, že Švýcarsko svede tvrdý boj, přestože je slabší než Němci. Švýcarská vláda také zvyšovala výdaje na obranu, a to jí umožnilo vlastnit některé z nejpokročilejších zbraní té doby. Je tu také skutečnost, že země nebyla tím nejstrategičtějším místem k obsazení. Je vnitrozemská, bez vodních cest, kde by mohly zakotvit lodě. Terén je silně hornatý a obtížně schůdný – dobrý pro lyžování, ale špatný pro armády.

Druhá teorie uvádí, že Německo těžilo z neutrální země, která nebyla zcela proti tomu, co Německo předvádělo. Němci zde vyprali mnoho ukradeného zlata a švýcarská vláda jim to umožnila.

Zdroj: warhistoryonline.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace