Operace Turecký kříž a prvoválečný Blitz - půl tuny bomb nad Londýn rychlostí 110 km/h

13. června 1917 proběhl v měřítkách první světové války velký německý nálet na Londýn a první provedený nikoli vzducholoděmi, ale bombardéry. S tzv. Blitzem z let 1940 a 1941 nelze leteckou ofenzívu císařského Německa srovnávat, i tak ovšem operace Türkenkreuz působila nemalé škody a ztráty na životech. Nálet sedmnácti bombardérů Gotha G.IV proběhl za denního světla. Bylo zabito 162 lidí včetně 18 dětí, protože jedna z bomb zasáhla školu v Poplaru na východě Londýna. Dalších 432 osob bylo zraněno. Němci nepřišli o žádný bombardér. Kromě jednoho, který byl zničen při nehodě během startu - po náletu, když na jeho palubě cestoval velitel bombardovací eskadry do Berlína pro vyznamenání. Shodou okolností se 13. červen zapíše do dějin bombardování Británie znovu: toho dne v roce 1944 dopadly na její území první čtyři střely V1.

S nálety na Anglii začali němci z kraje roku 1915. Využívali pro ně vzducholodě Zeppelin a Schütte-Lanz. Do roku 1918 84 vzducholodí provedlo 51 náletů a shodilo na Británii více než 5000 bomb, způsobilo škodu za 1,5 milionu liber a zabilo nebo zranilo na 2000 lidí. Protivzdušná obrana dokázala zničit 30 vzducholodí, a tyto ztráty vedly jednak ke snaze zvýšit letovou hladinu Zeppelinů při náletech, a spolu s tím také snížit přesnost bombardování, a jednak k zapojení bombardovacích letounů do ofenzívy. Ty byly ve svých výsledcích relativně efektivnější. Během 27 útoků bylo shozeno více než 100 tisíc kg bomb, způsobená škoda byla vyčíslena na podobnou částku, a obětí mezi civilisty bylo bezmála 3000.

Operace Türkenkreuz (Turecký kříž) se zrodila koncem roku 1916. Provést ji měla bombardovací eskadra Kampfgeschwader der Obersten Heeresleitung 3 (Kagohl 3), jednotka podřízená vrchnímu velení a určená pro strategické dálkové bombardování. Od března 1917 bylo jejích šest letek vyzbrojeno bombardéry Gotha G.IV a v dubnu byla přeznačena na Bogohl 3 (Bombengeschwader). Protože jejím cílem bude Anglie, přezdívalo se jí také England-Geschwader.

Gotha G.IV navázala na předchozí typ G.III. Šlo o dvoumotorový dvouplošný bombardér s posádkou tří mužů, rozpětím bezmála 24 m, délkou přes 12 m a vzletovou hmotností 3635 kg. Významnými parametry, měl-li být stroj užitečný pro dálkové bombardování, byla nosnost a dolet. G.IV unesla až 500 kg bomb a při cestovní rychlosti 110 km/h činil její dolet až 700 km. To ze základen v Belgii postačovalo k letům nad Londýn. Bombardéry měly operovat ve dne a protivníkovým stíhačkám se mohly bránit dvěma kulomety Spandau ráže 7,92 mm.

V čele eskadry Bogohl 3 stál od 5. března 1917 kapitán Ernst Brandenburg. Ročník 1883. Původně důstojník pěchoty, ale létání se věnoval již od roku 1909, zprvu létání neupoutaným balónem. Prvních bitev Velké války se účastnil se svým pěším plukem a do hodnosti kapitána byl povýšen po zranění z listopadu 1914. Po zotavení byl v listopadu 1915 přeřazen k letectvu. Podstoupil výcvik pozorovatele a později i pilota. Od června 1916 sloužil v Kagohl 3. Za svou službu byl vyznamenán Rytířským křížem s meči a jmenován velitelem England-Geschwader.

Operace Turecký kříž byla zahájena 25. května 1917 náletem 23 bombardérů na Londýn, nicméně oblačnost si vyžádala přesměrování útoku na náhradní cíle ve Folkestone. Dvě Gothy se musely vrátit na základnu pro mechanickou poruchu a jedna byla sestřelena při návratu, nedaleko belgického pobřeží, britskými námořními stíhači na letounech Sopwith Pup. I druhý nálet z 5. června byl přesměrován kvůli počasí. A prvním, při němž německé bombardéry za denního světla dorazily nad britské hlavní město, byl třetí nálet z 13. června. Sedmnáct bombardérů vedených Brandenburgem svrhlo 4400 kg bomb, které způsobily ve městě požáry a značné materiální škody i ztráty na životech.

video: youtube

V Berlíně zavládlo nadšení a již druhého dne dorazil na základnu Bagohl 3 do Belgie rozkaz pro kapitána Brandenburga, aby se dostavil do hlavního stanu k převzetí nejvyššího pruského vyznamenání, řádu Pour le Mérite. Jeho letoun však během startu havaroval, velitel eskadry byl těžce zraněn a pilot neštěstí nepřežil. Brandenburg se do služby vrátí v listopadu a v čele jednotky bude působit až do konce války. Po ní bude působit na ministerstvu dopravy. Ještě v srpnu 1939 bude povýšen na plukovníka (ve výslužbě), ale v roce 1942 bude pro "politickou nespolehlivost" zbaven všech funkcí (jako člen Vyznávající církve). Po druhé světové válce svědčil v případu vraždy spáchané členem SS, a krátce před svou smrtí v roce 1952 byl vyznamenán Velkým záslužným křížem Německé spolkové republiky.

Bombardování Anglie pokračovalo, ale ztráty bombardérů narůstaly, což přimělo německé velení ke změně taktiky - bombardéry létaly nově v noci. Paradoxně to ovšem tempo ztrát nesnížilo: kulomety britských stíhačů a protiletadlovou palbu jen v roli důvodů nahradily navigační chyby a problémy zejména při přistávání; byť i schopnosti nočních stíhačů narůstaly se zkušenostmi. První noční nálet proběhl 3. září 1917, pokusně jen pěti letouny. Poslední a současně největší nálet na Londýn za války vůbec proběhl 19. května 1918. Čtyři desítky bombardérů představovaly dostatečně velkou formaci, aby ji noční stíhači vypátrali - šest bombardérů bylo sestřeleno a jeden přinucen k přistání. Škody, které nálet způsobil, nebyly zanedbatelné, ale eskadra se již nad Londýn nevrátí a do konce války bude podporovat pozemní jednotky na frontě. Během náletů na cíle v Británii přišli Němci o 62 bombardérů.

Zdroj: bundesarchiv.de; wikipedia.org

Tagy