Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Jack W. Kelso (vpravo)
Jack W. Kelso byl mladičký příslušník americké námořní pěchoty, který za svou statečnost dostal posmrtně Medaili cti.
Kelso se narodil v roce 1934 v Kalifornii, kde strávil dětství na rodinné farmě. Těsně po absolvování střední školy se připojil k námořní pěchoty, a vzhledem k tomu, že již v té době probíhala Korejská válka, o jeho nasazení právě do tohoto konfliktu nebylo pochyb. Kelso byl zařazen k 1. divizi námořní pěchoty a brzy měl zažít jako nezkušený novic ostré boje, které se mu nakonec také staly nakonec osudnými.
V roce 1952 proběhla bitva o Bunker Hill, kde Američany překvapili v srpnu 1952 čínští vojáci. Náhlý čínský přepad měl mít pro americké jednotky neblahé důsledky, ty se však statečně bránily a přední místo v obraně zaujal právě mladíček Kelso.
I když zuřila bezprostřední minimetná a kulometná palba, Kelso se neúnavně staral o raněné druhy, které odnášel pryč, byl nápomocen také s přínášením munice. Kelso tak neustále lezl na kopec a dolů při plnění těchto úkolů. To opakoval asi dvacetkrát pod intenzivní nepřátelskou palbou, než padl vyčerpáním a musel být protentokrát z bojiště evakuován. Za svou statečnost si oprávněně vysloužil Stříbrnou hvězdu.
Jenže nejdůležitější boj Kelsova života měl teprve přijít. Stalo se tak na počátku října 1952, kde Kelso držel hlídku na základně blízko korejského města Sokčcho. Zde došlo stejně jako v předcházejícím případě k čínskému přepadu a nepřítel byl navíc ve značné přesile.
Tváří v tvář intenzivní minometné a kulometné palbě se Kelso snažil narychlo zreorganizovat obranné řady, aby odolaly čínskému náporu, i když jeho spolubojovníci padali mrtví k zemi. Pak se Kelso uchýlil společně se čtyřmi mariňáky v nedalekém bunkru, kam byl vhozen granát. Keslo neváhal, popadl jej a hodil ho zpět na nepřítele, nicméně granát vybuchl ve vzduchu a zle mu poranil ruku.
Mladík se pak s dalšími spolubojovníky schoval v blízkém úkrytu, tam však odmítl setrvat, protože chtěl bojovat. Vyšel vstříc nepřátelské palbě, ale tentokrát už neměl tolik štěstí a v přestřelce byl zabit. Za jeho odvahu, neústupnost a sebeobětování byl posmrtně vyznamenán prestižní Medailí cti. Jeho tělo následně převezli do USA, jeho ostatky pak spočinuly v kalifornském městě Fresno.
Ještě dodejme, že jméno mladíka bylo dlouho zapomenuto a o jeho statečném příběhu se toho ví málo, i když byl posmrtně vyznamenán Medailí cti, jak už jsme shora zmínili. Nicméně v 18 letech projevil skutečně pozoruhodnou statečnost, která zachránila několik jeho bratrů ve zbrani.
Zdroj: history.com