Popisek: Alexander Dubček
2.8. 1968 skončila čtyřdenní jednání mezi vedením KSČ a sovětskými představiteli v čele s Leonidem Iljičem Brežněvem o dalším vývoji reformního procesu. Ten se stal od začátku terčem terčem silné kritiky sovětských komunistů. V Čierné nad Tisou se pak sovětští vrcholní představitelé snažili přesvědčit prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka, aby obrodný proces zastavil, protože v Československu hrozí ,,kontrarevoluce" a vyrvání země ze sovětského bloku.
V malé slovenské vísce Čierné nad Tisou na želežničním překladišti probíhala před 50 lety vrcholná jednání mezi československými a sovětskými politiky. Sověti předpokládali, že československé vedení KSČ bude mít na jednání poslední šanci na ústup od reformního procesu a SSSR tak nebude muset vojensky intervenovat, což už zvažoval od března 1968.
psali jsme: Byl Dubček hrdinou, nebo zrádcem?
V počáteční atmosféře ,,povinných" stranických polibků mezi Dubčekem a Brežněvem a dalšími nebylo znát, že jde o klíčovou schůzku, která může bezprostředně ohrozit reformní proces probíhající po lednu 1968. Brežněv naléhal na československé vedení, aby znovu převzalo do svých rukou sdělovací prostředky, kde již nevládla cenzura, protože ta byla podle Dubčaka a dalších za daného vývoje již nepřípustná. Podle Brežněva také bylo nutné zbavit se těch komunistických představitelů, kteří reprezentují ,,pravicové" či ,,kontrarevoluční" síly.
První tajemník ÚV KSSS hrál také na emocionální strunu, když Dubčekovi a dalším zdůrazňoval, kolik sovětských vojáků padlo při osvobozování Československa. Připomněl, že nikdy tuto zemi nevydá ,,napospas" západu a NATO. Dubček s dalšími vrcholnými československými představiteli měli v Čierné nad Tisou malý manévrovací prostor na obranu. První tajemník ÚV KSČ odmítl, že by hrozila v Československu kontrarevoluce a Brežněvovi sdělil, že KSČ má politický vývoj pod kontrolou.
psali jsme: psali jsme: Měli osmašedesátníci naději na úspěch?
Aby alespoň částečně utlumil stále ostřejší kritiku Sovětů na obrodný proces, souhlasil Dubček s Brežněvovými požadavky, že dojde k zákazu Klubu angažovaných nestraníků (KAN) a organizace K 231, provede některé kádrové změny a ,,utne" snahy o obnovu sociální demokracie, násilně pohlcené komunistickou stranou v červnu 1948.
Brežněv si pak přichystal na Dubčeka past v podobě tzv. Brežněvovy doktríny omezené suverenity. Ta dávala možnost zasáhnout všemi prostředky zemím sovětského bloku v té zemi, kde by byl ohrožen socialistický vývoj. Dubček s tím souhlasil a neuvědomil si, že právě Brežněvova doktrína se stane jednou ze záminek k pozdější vojenské intervenci, k níž už se nebezpečně schylovalo. Podle tvrzení některých historiků měl být navíc předán první ze zvacích dopisů sovětské straně, jenž podpořil ty hlasy v ÚV KSSS, které chtěly zadusit obrodný proces násilím.
psali jsme: Před 35 lety byl v ,,neposlušném" Polsku vyhlášen výjimečný stav. Jako obrana proti sovětské intervenci
Brežněv se naopak snažil do poslední chvíle jednat a invazi bral až jako poslední možnost. Protože však sovětské vedení vyhodnotilo za několik dnů, že se slíbená opatření v Čierné nad Tisou nerealizují a ,,zhoubný" reformní proces pokračuje dál, bylo definitivně o vojenském zásahu rozhodnuto na schůzi ÚV KSSS 17. srpna 1968. Schůzka v Čierné nad Tisou tak vzájemné rozpory nevyřešila, naopak je pod pláštíkem ,,soudružské vřelosti" prohloubila. Odtud již vedla přímá cesta k vojenské intervenci a násilnému přervání nadějného reformního procesu, který se v žádné zemi socialistického bloku nerealizoval.
Nepřehlédněte na Security magazínu: Defence - tanky, lodě, letadla, obrněné vozy. Jaké jsou nejnovější trendy ve zbrojním a obranném průmyslu? S námi víte více