Otrávil jugoslávský diktátor Tito Stalina?

Otrávil jugoslávský diktátor Tito Stalina?
Autor fotografie: US Army Signal Corps – Tento obrázek je k dispozici v oddělení Prints and Photographs division americké Knihovny Kongresu pod digitálním ID cph.3a14367.Toto oznámení neurčuje autorská práva tohoto souboru. Stále je vyžadován běžný popisek licence. Pro další informace viz Commons:Licencování., Volné dílo|Popisek: Sovětský diktátor Stalin
31 / 03 / 2022, 16:00

Historik Joze Pirjavec tvrdí, že Tito zabil svého rivala poté, co sám byl cílem 22 sovětských pokusů o atentát ze strany Stalina.

Když sovětský vůdce Josef Stalin 5. března 1953 zemřel, byl v jeho kanceláři nalezen dopis, který napsal jugoslávský vůdce Josip Broz Tito.

Tito dva komunističtí vůdci byli zahořklými nepřáteli poté, co Tito využil druhou světovou válku jako příležitost k vyvolání revoluce a dovedení Jugoslávie k nezávislosti na sovětském vlivu. Kombinace pýchy, strachu a žárlivosti podnítila Stalina k pokusu nechat Tita zabít – a v letech po válce bylo učiněno nejméně 22 pokusů o atentát jugoslávského vůdce.

Obsah Titova dopisu nalezeného ve Stalinově kanceláři zněl: „Přestaňte posílat lidi, aby mě zabili. Už jsme jich zajali pět, jednoho s bombou a dalšího s puškou... Pokud nepřestanete posílat zabijáky, pošlu jednoho do Moskvy a nebudu muset posílat druhého.“

Slovinský historik Joze Prijavec ve své knize Tito In Tovarisi naznačuje, že Stalin byl otráven, místo aby zemřel na následky mrtvice a ukazuje prstem přímo na Tita. Důkazy jsou především nepřímé, ale zásadní je, že použil bývalé jugoslávské archivy, které mnoho historiků přehlíželo.

Podle Prijavce Tito věděl, že Stalin se nezastaví, dokud nebude pokus o atentát nakonec úspěšný. Jeden z pokusů zabít Tita byl učiněn šperkovnici, která při otevření vypouštěla toxický nervový plyn.

Titův dopis tedy nebyl planou hrozbou, ale konstatováním faktu, faktu, který Tito dotáhl do úspěšného konce.

Je ironií, že Stalin si svou smrt, ať už z přirozenou nebo z rukou vraha, z velké části zavinil sám. Jeho bezohledná vláda, kdy popravoval každého, kdo mu stál v cestě nebo vzdoroval jeho rozkazům, paralyzovala strachem i jeho vlastní bezpečnostní tým.

V den, kdy utrpěl mrtvici, která ho nakonec zabila, dal přísné pokyny, že nesmí být rušen.

Lidé, kteří ho viděli v den jeho mrtvice, včetně jeho nástupce Nikity Chruščova, uvedli, že nejevil žádné známky špatného zdraví. Po schůzce, která trvala do 4 hodin ráno, šel Stalin na své dače v Kuncevu spát a stráže dostaly přísný rozkaz, aby ho nerušily, dokud nebudou vyzvány. Hodiny ubíhaly a sovětský vůdce se neozýval. Strážci údajně viděli rozsvítit světlo ve Stalinově pokoji v 18:30, ale jejich šéf je stále nevolal a oni byli příliš vyděšení, než aby porušili jeho rozkazy.

Strážci se nakonec ve 22 hodin rozhodli, že do místnosti vstoupí a našli Stalina ležet na podlaze, neschopného se hýbat nebo mluvit. Jeho hodinky se rozbily a zastavily se v 18:30, což naznačovalo čas pádu.

Z nějakého důvodu ale strážci nekontaktovali lékařskou pomoc okamžitě po nalezení diktátorova těla. Nejprve zavolali ministra státní bezpečnosti a poté tajnou policii.

Možná postupovali podle protokolu, ale historik Pirjavec souhlasí s dalšími historiky, kteří tvrdí, že zpoždění bylo záměrné a získaný čas byl využit k zakrytí nebo odstranění důkazů.

Nepomohlo ani to, že Stalin během dřívější čistky uvěznil mnoho svých nejlepších lékařů.

Když lékařská pomoc konečně dorazila, vůdce byl paralyzován a zvracel krev. Několik dní přežíval v agónii a nakonec se v noci 5. března udusil ve své posteli. Oficiální příčina smrti je krvácení do mozku, které s největší pravděpodobností způsobila mrtvice.

Navzdory skutečnosti, že Stalin již předtím měl jednou menší mrtvici, Pirjavec tvrdí, že tehdy 74letý muž byl otráven kyanidem draselným a poukazuje na to, že Stalin odkazoval na Titův výhružný dopis během několika hodin po mrtvici.

Je zdokumentováno, že v roce 1955, když Nikita Chruščov navštívil Bělehrad, omluvil se Titovi za Stalinovy pokusy o vraždu a blahopřál mu k přežití. Chruščov řekl: „Dobře jsi se chránil. Měl jste dobré stráže a dobré informátory, kteří vás informovali o všem, co pro vás Stalin plánoval.“

Tito odpověděl: "Stalin věděl, že jsem velmi dobře střežen. Po mnoha varováních, že už toho bylo dost (posílání vrahů), se evidentně trochu vyděsil.“

Údajně se svým podílem na smrti Stalina chlubil nechvalně známý řezník Berija, který se chlubil tím, že ho dostal a všechny tak zachránil.

Zdroj: Mail Online

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace