Otto Skorzeny: Hitlerův oblíbenec proslul osvobozením Mussoliniho, po válce se dal do služeb Izraele. Nakonec se stal ,,přebytečným"

Otto Skorzeny: Hitlerův oblíbenec proslul osvobozením Mussoliniho, po válce se dal do služeb Izraele. Nakonec se stal ,,přebytečným&quote;
Autor: Bundesarchiv, Bild 101III-Alber-183-25 / Alber, Kurt / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Otto Skorzeny
04 / 07 / 2022, 10:00

Otto Skorzeny byl SS standartenführer Waffen-SS, který měl velmi pestrý život. Jeho komando osvobodilo v roce 1943 svrženého diktátora Benita Mussoliniho, po skončení druhé světové války změnil ,,stranu".

Život Otta Skorzenyho byl nesmírně pestrý a zajímavý. Na začátku třicátých let minulého století, kdy v Německu zuřila hospodářská krize, se mu nedodařilo sehnat práci, a tak rozčarovaný vstoupil v roce 1931 do NSDAP. Brzy navázal kontakt s nacistickými špičkami, jako byl například Ernst Kaltenbrunner, později i Adolf Hitler. Jeho parketou se v průběhu války stalo organizování partyzánských operací.

V roce 1944 vybudoval tzv. Stíhací svazy SS, které uskutečňovaly sabotážní akce. Tou nejznámější pak bylo osvobození Benita Mussoliniho ze zajetí v roce 1943 z horského hotelu Gran Sasso. To se podařilo bez jediného výstřelu. Skorzeny pak sehrál důležitou úlohu při zatýkání spiklenců okolo hraběte Stauffenberga, který v operaci Valkýra plánoval zavraždit Hitlera a ukončit válku.

Skorzeny byl ke konci války nasazen na východní frontě, kde mimo jiné vedl přípravu lotyšských a běloruských diverzantů. V rámci ofenzívy v Ardenách zase dostal na povel 2 600 dobrovolníků z řad Wehrmachtu, kteří měli v přestrojení za americké vojáky operovat za spojeneckými liniemi. v samotném závěru války byl Skorzeny nasazen v Bavorsku. Jeho Stíhací svazy SS byly nasazeny ve Vídni, kde likvidovaly odpůrce režimu a dezertéry. 15. května se Skorzeny vzdal buď ve Štýrsku, nebo Salcbursku Američanům.

Hitlerův oblíbenec strávil nějaký čas v internaci, ale podařil se mu úspěšný útěk za pomoci tří bývalých důstojníků SS, kteří měli na sobě uniformy americké vojenské policie. Skorzeny se dostal až do Argentiny, kde se usadil. Začátkem padesátých let pak využil nabídky fašistického generála Franka, který ho vzal pod svá ochranná křídla.

Není zcela jasné, jak nacistický prominent vešel do služeb Mossadu. Historikové spekulují o tom, že se jednoduše bál o svůj život, protože Mossad v té době pronásledoval bývalé vysoce postavené nacisty, jako například Adolfa Eichmanna, kterého izraelská tajná služba unesla během rozmáchlé akce v roce 1960 z Argentiny. Jisté je to, že Skorzeny byl pověřován klíčovými úkoly, v nichž hrála roli fyzická likvidace, ve které tento muž za války ,,exceloval". Jasným faktem je také skutečnost, že mezi největší priority v té době bylo jakýmikoliv prostředky přimět německé vědce, aby přestali pracovat na egyptském raketovém programu. Z toho měl Mossad, respektive Izrael velké obavy.

Skorzeny tak vypracoval pro Mossad podrobný seznam německých firem a jednotlivců, kteří se nějak angažovali v egyptském raketovém programu. Použitím zastrašovacích i jiných metod se podařilo většinu z nich přimět k ukončení spolupráce s režimem prezidenta Gamála Násira. Až na pár výjimek, mezi nimiž byl prominentní vědec pracující v nacistickém komplexu Peenemünde Heinz Krug. Jeho odstranění považoval Mossad jako svůj bezprostřední úkol.

Skorzenymu v této ,,misi" však pomohl sám Krug, který se obával o svůj život, protože dostával výhružné dopisy. Protože věděl, od koho jsou, sám kontaktoval Skorzenyho, kterého si najal na svou ochranu, což byla osudová chyba. 11. září 1962 Skorzeny Kruga během jedné schůzky bez milosti zastřelil. Jeho tělo polil kyselinou a ostatky pohřbili do jámy.

Skorzeny si tak vysloužil uznání špiček Mossadu, které však netrvalo příliš dlouho. Po obměně šéfa Mossadu se změnily priority této tajné služby a bývalý SS standartenführer Waffen-SS se stal ,,přebytečným".

Otto Skorzeny zemřel v červenci 1975 v Madridu a na jeho obou pohřbech (v Madridu a poté ve Vídni) se sešlo mnoho bývalých esesmanů. Ti před jeho rakví naposled pozdravili zdviženou pravicí.



Zdroj: warhistoryonline.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace