Ozbrojení šílenci v rolích únosců československých letadel

Ozbrojení šílenci v rolích únosců československých letadel
Autor: Aeroklub ČR|Popisek: Dva stroje této legendy československého leteckého prmyslu, se staly oběťmi vzdušného pirátství
12 / 01 / 2019, 13:00

Při jediných dvou únosech československých aerotaxi v dějinách použili únosci pistole a nože a tak na palubách tekla krev. V jednom případě se únosu pokusili dokonce zabránit proudové stíhačky. Marně.

K prvnímu případu došlo 4. listopadu 1967, kdy si Ján Gnip (bližší podrobnosti o něm v archivech bohužel chybí) objednal pod záminkou odvezení tchyně aerotaxi typu L-200 s imatrikulací OK-RFV. Zaplatil hotově, ale dispečerům se něco nezdálo, a tak rozhodli, že se letu do Mariánských Lázní zúčastní výjimečně zdvojená posádka. V prostoru Toužim - Teplá, tedy poměrně blízko hranice se západním Německem, únosce Gnip vytáhl pistoli a pokusil se přimět pilota Ludvíka Rouse ke změně kurzu do Bavorska. Dokonce na pilota vystřelil, ale náboj měl naštěstí vadnou zápalku.

Při následné rvačce, kdy Rouse zuřivě manévroval, aby únosce nemohl na něj pořádně zamířit, vytáhl druhý člen posádky Otmar Bergman také pistoli (posádky čs. dopravních letadel byly na domácích linkách už od krvavého únosu čs. dopravního stroje Il -14 v lednu 1961 ozbrojeny pistolemi ráže 6,35 mm) a po Gnipovi vystřelil. Malá střela se ale svezla po svazku klíčů v jeho kapse. Po tom únosci vypadla pistole z ruky a té se Bergman ihned zmocnil, načež Rous oznámil rádiem situaci a zamířil na letiště v Karlových Varech, kde už čekal zalarmovaná bezpečnost, která si Gnipa odvedla v poutech. Oba piloti dostali za svůj úspěšný zákrok z popudu náměstka ministra dopravy děkovný dopis a odměnu 2000 Kč, což bylo ve své době opravdu hodně.

psali jsme: "Uprchlík" unesl egyptské letadlo. Na Kypru žádá o azyl

Dramatické okamžiky se odehrály i na palubě druhého uneseného aerotaxi L-200 s imatrikulací OK-SFL o tři roky později, 5. května 1970. Únosce Pavel Verner, bývalý voják z povolání, s nožem v ruce napadl po ranním odletu z Příbrami pilota Pavla Bidrmana a žádal, aby stočil letadlo do Vídně. Když pilot odmítl, únosce ho neváhal několikrát bodnout do ruky. Pak už silně krvácející pilot neodporoval a změnil kurz na Horní Dvořiště. Protože let - jako ostatně všechny - sledovaly radary Protivzdušné obrany státu, stačila unesené letadlo ještě před dosažením hranice připojit dvojice stíhačů z letiště Bechyně. Piloti signalizovali aerotaxi, aby ihned přistál, ten to však odmítl. Stíhači stav na palubě pochopili a na letadlo nezaútočili (Verner tam měl obrovské štěstí, v jiných případech byly unesené letouny sestřeleny a i dnes by byl v rámci protiteroristických opatření vydán rozkaz k palbě) a tak mohla unesená Morava L-200 v sedm ráno přistát na letišti v Linci.

psali jsme: Trojice dětských zločinců unesla československé letadlo a masakrovala jeho posádku

Rakousko odmítlo československou žádost o vydání leteckého teroristy s tím, že Verner požádal v Rakousku o politický azyl. Podle svých slov byl zatčen při krvavých demonstracích v srpnu 1969 během prvního výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy a ve vyšetřovací vazbě strávil 18 dní. Následně byl prý Veřejnou bezpečností šikanován. Rakušané ho proto za letecké pirátství, únos, těžké ublížení na zdraví, vydírání, omezení osobní svobody odsoudili ke směšně nízkému trestu jednoho roku nepodmíněně, což lze ze strany Rakouska označit za takřka schvalování únosů a násilí na nevinných, neozbrojených lidech.

Verner se však nakonec do republiky opravdu vrátil, a dobrovolně. Otřesné podmínky v rakouských trestnicích ho vedly k tomu, že ještě před koncem ročního pobytu za zdejšími mřížemi požádal o návrat do Československa. Proto byl už v polovině trestu propuštěn z rakouského vězení a linkovým autobusem 5. května 1971 - přesně rok po provedení svého krvavého únosu - se vrátil do republiky. Příliš si tím ale nepomohl, protože už na hranicích ho orgány VB a StB zatkli a on skončil znovu za mřížemi. Ne však nadlouho, protože na základě psychiatrického posudku z července 1971 (mimo jiné za jeho dopis vůdci SSSR Brežněvovi, který zaslal ještě z Rakouska) byl Pavel Verner z vazby propuštěn a následně eskortován do blázince v Dobřanech. Zde strávil asi čtvrt roku, načež se jeho psychický stav zlepšil natolik, že byl pro změnu vrácen zpět do kriminálu. V listopadu 1971 byl policií podán na příslušnou vojenskou prokuraturu návrh na podání obžaloby. Další osudy únosce Pavla Vernera se zatím v archivech nepodařilo dohledat.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu:  Survival - jak se chovat, abyste přežili v pustině nebo džungli? A kam se schovat před teroristickým útokem? S námi víte více

Zdroj: Keller- Koverdynský: Únosy dopravních letadel v Československu

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace