Autor fotografie: pxhere|Popisek: Ilustrační snímek
Bakterie spící desetitisíce let v ledu a permafrostu se oživují díky oteplování Země. Španělská chřipka, neštovice, ale i neznámé choroby sužující pravěké lovce jsou schované pod tající vrstvou ledu.
Lidstvo po celou dobu své existence svádí boj s bakteriemi a viry. Brání se jim a ony zase hledají nové metody, jak nás infikovat. Antibiotika tu jsou skoro 100 let od doby, co Alexander Fleming vynalezl penicilin. Bakterie se snaží vyvinout si na antibiotika rezistenci a nekonečný souboj pokračuje dál.
Avšak co by se stalo, kdybychom byli najednou vystaveni smrtícím bakteriím a virům, které tu nebyli po tisíce let, nebo jsme se s nimi nikdy nesetkali?
Asi to brzo zjistíme. Změna klimatu způsobuje tání permafrostu, ve kterém byly bakterie a viry zmrazeny po tisíce let, a protože půda taje, uvolňují se a ožívají starověcí zabijáci.
V srpnu 2016 v odlehlé sibiřské tundře za polárním kruhem, zemřel dvanáctiletý chlapec a nejméně dvacet lidí bylo hospitalizováno po nakažení antraxem.
Je teorie, že před více než 75 roky sob napadený antraxem zemřel a jeho zmrazené tělo zůstalo pod zmrzlou půdou, známou jako permafrost. Tam tělo zůstalo až do vlna veder v létě roku 2016, kdy permafrost roztál. To odhalilo sobí tělo a uvolnilo infekční antrax do blízké vody a půdy, a nakazil více než 2 000 sobů pasoucích se v okolí, což pak vedlo i k nákaze u lidí
A panují obavy, že to nebude ojedinělý případ. Na Sibiři leží milion sobů, kteří zemřeli na antrax, poblíž povrchu.
Díky globálnímu oteplování taje stále starší permafrost, a zmrzlá půda je ideálním místem pro bakterie, které tak mohou přečkat desetitisíce let.
Podle evolučního biologa Jeana Michel Claviereho, mohou být v odtávajících vrstvách permafrostu schovány patogenní viry schopné nakazit zvířata či člověka, a to včetně virů, které kdysi způsobily globální epidemie.
Na Aljašce byl již objeven i zcela nedotčený virus španělské chřipky z roku 1918 v hromadných hrobech v tundře. Zcela pravděpodobně tam jsou i neštovice a dýmějový mor. V roce 1890 jedno sibiřské město ztratilo díky epidemii neštovic skoro 40% populace a mrtvá těla byla pohřbena do tehdy věčně zmrzlé půdy. Nyní začíná erozní proces odhalovat vrstvy, ve kterých se ukrývají smrtící viry. Fragmenty DNA neštovic už vědci objevili.
A není to poprvé, co by se zmrzlé bakterie probudily opět k životu. Vědcům NASA se v roce 2005 povedlo oživit bakterii ze zamrzlého aljašského jezera starou 32 000 let!
O dva roky později se vědcům podařilo oživit 8 milionů let staré bakterie, které spaly v ledu pod povrchem ledovce v Antarktidě.
V roce 2015 vědci našli dosud neznámý obří virus v permafrostu Sibiře. Nově objevený virus se nazývá Mollivirus sibericum - což znamená "měkký virus ze Sibiře" - a byl nalezen v 30 000 let starém permafrostu v ruském regionu Čukotky. Jedná se o čtvrtý starověký obří virus objevený od roku 2003, z nichž jeden byl objeven stejným týmem ve stejném permafrostu. Poté co byl oživen, se velmi rychle stal infekčním. Naštěstí tento virus napadá pouze améby. Jiné viry ale asi takto vybíravé nebudou.
Nyní zatím opuštěné regiony skrývají ropu, zemní plyn nebo zlato a brzy může dojít k novým těžebním pracím, což může v případě uvolnění životaschopných virů způsobit katastrofu. Obří viry jsou totiž velmi odolné.
V arktických oblastech mohou být v ledu uložené viry, se kterými bojovali už neandrtálci a tyto nám neznámé smrtící viry mohou napadnout i dnešní lidstvo.
Zdroj: BBC