Autor fotografie: Wikimedia Commons, Public domain|Popisek: Panhard EBR s původním 75mm kanónem
Panhard EBR je osmikolové obrněné vozidlo francouzské armády z období studené války, které bylo nasazeno mj. během alžírské války v letech 1954–1962, a které některé armády mají ve výzbroji dodnes.
Jeho koncepce vznikla již před 2. světovou válkou jako Panhard 201 a náhrada za čtyřkolový Panhard 178, ale výroba byla zahájena až po jejím skončení ve zvětšené variantě 212. Vozidlo se vyznačovalo pohyblivostí a silnou výzbrojí. Konstrukce měla několika zajímavých prvků: vozidlo je symetrické, může bez omezení operovat v obou směrech, a za tím účelem má také dvě stanoviště pro řidiče. Prostřední čtveřice kol sloužila pro pohyb v obtížném terénu a místo pneumatik nesla kovové obruče: při přesunu po silnici byla zvednutá.
Panhard EBR – odolnost proti minám a výkonná hlavní zbraň
Panhard EBR (L’engin blindé de reconnaissance – obrněný průzkumný stroj) byl navržen tak, aby odolával účinkům min. Explozí by byly snadno oddělené blatníky a nápravy, aby nebylo narušeno pancéřování. Sedačky osádky jsou upevněné k bokům konstrukce, nikoli k podlaze, což snižuje přenos tlakové vlny na osádku. Během alžírské války bylo zaznamenáno 28 výbuchů min pod tímto typem vozidla: obešly se beze ztrát na životech. Vozidlo má velmi nízký profil, díky čemuž se relativně snadno dokázalo krýt v terénu. Nevýhodou přirozeně byly velmi stísněné vnitřní prostory. Motor o 200 koňských silách dával Panhardu EBR rychlost až 105 km na silnici, a s dojezdem 650–700 km to z něj činilo velmi užitečný stroj nejen pro průzkum, ale sloužil také jako doprovodné vozidlo.
Ve výkyvné věži FL 10 nebo FL 11, stejné, jakou byl vybaven lehký tank AMX-13 (který si máte možnost prohlédnout ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech), byl usazen kanón SA 49 nebo SA 50 ráže 75 mm a dva kulomety ráže 7,5 mm, jeden koaxiální a jeden externí na věži. Nové modely sovětských tanků (zejména T-62) vedly francouzskou armádu k potřebě posílení palebných schopností obrněných vozidel, a od roku 1964 tak Panhardy dostaly kanón D921/F1 ráže 90 mm. Nezbytným doplňkem byly čtyři vrhače kouřových granátů. Navzdory omezeným rozměrům vznikl také prototyp varianty značené jako ETT (Engin de Transport de Troupes), tj. obrněný transportér pro přepravu vojáků, který se inspiroval řešením přijatým pro AMX-13 VCI, neboli bojové vozidlo pěchoty postavené na bázi tanku AMX-13; a 28 jich bylo dodáno portugalské armádě.
Taktická doktrína a schopnosti Panhardu EBR
Francouzská taktická doktrína vyžadovala, aby průzkumné prostředky pokrývaly široký prostor a měly dostatečný dosah. Francouzská průzkumná vozidla nebyla určena pouze pro průzkum, zjišťování a sledování pohybů nepřítele, což jsou úkoly, které mohou plnit lehčí vozidla s lehčími zbraněmi, ale plnila a dodnes plní také podpůrné role na bojišti, jako je zabezpečení boků. To vyžaduje dostatečnou palebnou sílu nejen k ničení předsunutých nepřátelských prvků, ale pro schopnost odolat po určitou dobu silnější obrněné technice. V duchu této koncepce pak jsou tato kolová průzkumná vozidla někdy ne zcela přesně označována také jako stíhači tanků, jakkoli boj proti tankům není jejich hlavním úkolem, resp. armáda zejména dnes disponuje nepoměrně efektivnějšími prostředky pro takové úkoly.
Po přezbrojení na kanón ráže 90mm se již o žádném dalším vylepšení palebné síly neuvažovalo. Přes výkonnou hlavní zbraň se již vozidlo ukazovalo být podle většiny měřítek spíše zastaralé. V 60. letech mu již zřetelně chyběla zejména ochrana proti účinkům zbraní hromadného ničení, prvek u průzkumného vozidla velmi důležitý. Více než 1000 Panhardů EBR vyrobených do roku 1985 pro francouzskou armádu od roku 1981 nahrazoval a nahradil šestikolový AMX-10 RC, kterých je dosud v aktivní službě přes 200, s jsou dnes známé mj. díky nasazení na Ukrajině. Panhard EBR zbavený věže také vezl rakev při státním pohřbu prezidenta Charlese de Gaulla 12. listopadu 1970.
Takticko-technická data Panhardu EBR
- osádka: 4 (velitel, střelec, řidič, zadní řidič)
- délka: 6,15 m
- šířka: 2,42 m
- výška: 2,24 m
- bojová hmotnost: 13 tun
- rychlost na silnici: 105 km/h
- dojezd: 650-700 km
- zásoba munice: 56 (75 mm) nebo 43 (90 mm)
Zdroj: tanks-encyklopedia.com; afcvm.com