Paralelní historie – nacistický Bismarck proti největší britské bitevní lodi

Paralelní historie – nacistický Bismarck proti největší britské bitevní lodi
Autor: Wikipedie, Public Domain|Popisek: Bitevní loď Bismarck
29 / 03 / 2020, 17:30

Píše se 29.květen 1941 a v přístavu Saint-Nazaire vítají tisíce německých vojáků a Francouzů obrovský šedivý kolos, bitevní loď Bismarck, která s notnou dávkou štěstí vyklouzla ze smrtícího sevření Royal Navy a vrátila se do bezpečí po pokusu prorazit na Atlantik.

Průnik do Atlantiku se sice nepovedl, ale Bismarck poslal ke dnu pýchu Britů, bitevní křižník HMS Hood. Po zkušenostech s nálety prehistorických letounů Swordfish byly v následujících měsících provedeny úpravy lodě a posílena protiletadlová obrana lodi.

Po trpké zkušenosti britská Royal Navy urychluje práce na projektu jedné modifikované lodi chystané třídy Lion a využívá vysokého počtu uskladněných děl ráže 15" (381 mm) a v říjnu 1941 pokládá kýl budoucí bitevní lodi HMS Vanguard. Do stavby největší bitevní lodi se zapojuje veškerý loďařský průmysl a bitevník o výtlaku přes 51 000 tun je spuštěn na moře rok poté a do stavu námořnictva je přijat v lednu 1943.

HMS Vanguard

Parametry Vanguardu jsou úctyhodné, i když zdaleka nestačí na nejnovější bitevní lodě spouštěné na vlny Pacifiku Japonskem a USA:

Délka 248,2 m, šířka trupu 32,9 m
Výtlak 51 420 tun
Výkon 130 000 shp, maximální rychlost 30 uzlů
Dosah 8 250 nmi při rychlosti 15 uzlů

Vanguard byl vyzbrojen 8 děly ráže 381 mm BL-15 čtyřech dvoudělových věžích, Dostřel děl hlavní baterie byl 30 680 m a hmotnost boční salvy činila 7 048 kg při hmotnosti jednoho granátu 881 kg. Problémem a daní za využití starých děl ale byla nízká úsťová rychlost a nízká schopnost průrazu nepřátelského pancíře, kdy na vzdálenost 15 000 metrů měly proniknout pancířem 350 mm a u vzdálenosti 18 000 metrů již jen 297 mm.

Sekundární výzbroj byla tvořena 16 děly ráže 133 mm v osmi dvoudělových věžích, a navíc Vanguard disponoval protiletadlovou výzbrojí, kdy se na palubě nalézalo 73 děl Bofors ráže 40 mm.

Pancéřování lodi:

Pás až 356 mm
Paluba až 152 mm
Dělové věže až 330 mm

A Bismarck?

Pýcha Kriegsmarine byla dlouhá 251 metrů, standardní výtlak byl 42 321 tun, plný 45 928 tun a bojový výtlak až 50 933 tun, protože jediným reálným omezením, kterým čelil tým konstruktérů vedený Hermannem Burkhardtem, byla šířka bran na Kielském kanálu, přes které se Bismarck musel dostat.

Hitler na prohlídce Bismarcku

Jeden z konstruktérů lodi, Heinrich Schulter, nebyl zcela spokojen s pancéřovým pásem okolo lodi (nebyl vyroben z oceli Wotan, ale z cementované oceli Krupp KC), který nedosahoval dostatečně hluboko pod čáru ponoru.

Bismarckův pancíř byl používán na německých válečných lodích již od roku 1928. Wotan Harte n / A ("nový typ") prakticky odpovídal kvalitě spojeneckých ekvivalentů. Kruppova cementovaná ocel použitá na vertikální desky, byl nepatrně horší než americký pancíř Class B. Wotan Starrheit (WSh) byl extrémně tvrdý, ale křehký pancíř používaný k ochraně posádek lehkých zbraní před střepinami a náboji.

Pás 145 až 320 mm
Paluba 110 až 120 mm
Přepážky 220 mm
Věže 130 až 360 mm
Barbety 342 mm
Řídící věž 360 mm

Děla Bismarcku střílela 800 kg průbojné granáty, nebo tříštivé granáty s dnovou, nebo špicovou roznětkou, a byla schopna vystřelovat také speciální protiletadlové tříštivé granáty s časovou roznětkou. Kruppovy dokumenty uvádějí jeden výstřel za 26 sekund při náměru 4°, který znamenal dostřel okolo 10 km. Artillerieversuchskommando, tedy Zkušební dělostřelecké velitelství ve svých materiálech z května 1941 ale uvádí schopnost vypálit za minutu 23-25 ran, tedy 3 výstřely na jednu hlaveň za minutu.

Při náměru 30° teoretický dostřel průbojným granátem 36 520 m, oproti tomu hmotnost boční salvy Bismarcku byla nižší než u srovnatelných britských bitevní lodí, tedy „pouhých“ 6 400 kg.

Co by se patrně stalo během naší paralelní historie, kdyby se obě lodě potkaly na širém moři?

Vzhledem ke stejně vysoké maximální rychlosti by ani jedna z lodí neměla moc šancí získat výhodu díky vyšší rychlosti a svou roli by tak pokud nepočítáme štěstí hrály hlavně děla hlavní baterie. Na obou stranách děla 15“, ale ta na německé straně s větším dostřelem a s větší schopností prorazit nepřátelský pancíř. Bismarck byl schopen prorazit 419 mm na vzdálenost 18 000 metrů a na vzdálenost 27 000 metrů to bylo ještě stále přes 300 mm. Pro Vanguard by tak výstřely z německé lodě mohly mít fatální dopad ještě někde ve vzdálenosti 24 – 26 kilometrů, tedy ve vzdálenosti kdy Vanguard mohl počítat je se šťastným výstřelem.

A pokud by se lodě k sobě přiblížily na malou vzdálenost, Bismarck by měl výhodu i díky své nepoměrně silnější sekundární výzbroji tvořené 12 děly ráže 150 mm v šesti věžích a ještě i 16 děly ráže 105 mm.

Na blízko nebo na dálku by Vanguard ani přes lepší systém řízení palby pravděpodobně neměl proti německému obru šanci.

Zdroj: Válečné lodě 4, navweaps.com

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace