Paříž Hitlera fascinovala a toužil ji navštívit. V roce 1944 ji přesto nařídil zničit

Paříž Hitlera fascinovala a toužil ji navštívit. V roce 1944 ji přesto nařídil zničit
Autor fotografie: foto: Bundesarchiv, Bild 183-H28708 / Heinrich Hoffmann / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Hitler a jeho doprovod před Eiffelovou věží
01 / 12 / 2022, 10:00

22. června 1940 po krátkém tažení se Adolf Hitler v Compiègne setkal s představiteli francouzské vlády a přijal kapitulaci, která vejde v platnost o tři dny později. Francie bude rozdělena na okupovanou a neokupovanou zónu. Paříže se válka nedotkla. Byla prohlášena otevřeným městem, nebyla bráněna, a Němci ji rychle a beze ztrát obsadili již 14. června. Hitler se kromě všeho cítil být zneuznaným umělcem. V Paříži nikdy nebyl. A kromě válečného a následně diplomatického programu si připravil také "turistickou" návštěvu francouzského hlavního města.

Jak známo, kapitulace proběhla na Hitlerovo přání ve stejném vagónu, v němž německou kapitulaci podepisovali Němci v roce 1918. Němci jej poté odvezli do Berlína, kde později padne za oběť jednomu ze spojeneckých náletů. Vznikl i plán na velkou vítěznou přehlídku v ulicích Paříže, kde by německé ozbrojené síly defilovaly před Hitlerem a jeho suitou - ale přes mimořádný úspěch bitvy o Francii zůstávala ve válce s Německem Velká Británie a její letectvo rozhodně mělo dostatečné schopnosti, aby si takovou příležitost nenechalo ujít jako mimořádně lákavý cíl. Hitler plán podle rady členů svého štábu změnil. Z pompézní cesty dobyvatele se stala utajená turistická cesta, kterou propaganda využije až následně.

Poslední dny války s Francií trávil Hitler ve svém hlavním stanu, bunkru Wolfschlucht II u obce Margival ve východofrancouzském departementu Aisne. A 23. června se vydal na svou suitou na návštěvu Paříže. Vybavil se seznamem pamětihodností, které chtěl vidět, a celkem početným doprovodem, který na pařížské letiště Le Bourget přepravily v brzkých ranních hodinách dva Focke-Wulfy Fw 200 Condor jeho osobní letky. Přistály v 5:30.  Vzal s sebou v roli hlavního průvodce svého dvorního architekta Alberta Speera, a také sochaře Arno Brekera nebo architekta Hermanna Gieslera, a samozřejmě obvyklý personál, který jej doprovázel a zajišťoval vše potřebné. Součástí skupiny byl Hitlerův osobní pilot Hans Baur, tajemník Martin Bormann, pobočník Julius Schaub, a také generál Wilhelm Keitel z vrchního velitelství.

Přípravy na Hitlerovu návštěvu v Paříži byly z důvodu utajení jeho cesty naprosto minimální. Ulice nebyly uzavřené, ani nijak mimořádně střežené. Hitler a jeho skupina vjeli do města v koloně pěti velkých mercedesů s otevřenou střechou. Hitler osobně seděl na sedadle spolujezdce v prvním vozidle, za ním seděli Speer a Breker, a dále Giesler a několik adjutantů. Z hlediska případného útoku bylo takové uspořádání poměrně riskantní.

video: youtube

První zastávkou byla pařížská Opera, kterou Hitler obdivoval. Zaměstnanec instituce, který skupinu budovou prováděl, si na závěr prohlídky odmítl nechat vyplatit 50 marek, které mu Hitler nadvakrát nabízel. Kolona pokračovala ke kostelu La Madeleine a následně ke Trocadéru, kde vznikly nejznámější fotografie z celé návštěvy, v pozadí s Eifelovou věží. Na věž samotnou se nedostane, protože Francouzi poškodili těsně před příchodem Němců do města lana výtahů, které budou mimo provoz až do roku 1946. Další destinací byl Vítězný oblouk na dnešním náměstí Charlese de Gaulla, tehdy Náměstí hvězdy, Place de l'Etoile, s hrobem neznámého vojína. A Hitler samozřejmě nevynechal ani Invalidovnu a dóm s Napoleonovým sarkofágem. Hitler choval vůči Napoleonovi obdiv a nad jeho hrobem strávil dlouhé chvíle v jakémsi zamyšlení. Následně nevynechal Panthéon v Latinské čtvrti. U hrobu Jean-Jacques Rousseaua nebo Voltaira se ale zřejmě nezastavil.

Okružní jízda pokračovala na Montmartre a k bazilice Sacré-Coeur. A již v devět hodin dopoledne byla kolona zpět na letišti Le Bourget a Hitlerova suita připravena k odletu. Hitler Speerovi řekl, že vidět Paříž bylo snem jeho života a že je šťastný, že se mu sen splnil. Odletěl, a již se do Paříže nikdy nevrátí. V roce 1944 vydá rozkaz město před postupem spojeneckých sil zničit. Rozkaz naštěstí nebude proveden.

Zdroj: Mark Felton Productions; history.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace