Parník, který nechtěl umřít - jednotky SS na něm odvážely poklady ze SSSR
foto: Wikimedia Commons, volné dílo/Anhalt pod španělskou vlajkou
Poměrně krátký, ale dobrodružný byl život parníku z roku 1914, který sklouzl na vodu v císařském Německu, v loděnici Bremer Vulkan pod jménem Anhalt a na mořském dně skončil ve službě nacistickému Německu poblíž Krymu.
Během necelých 30 let svého života byl Anhalt provozován několika majiteli. Od roku 1918 se plavil pod britskou vlajkou, kdy ho Británie získala v rámci válečných reparací, následně španělskou pod jménem Aya-Mendi a pak dokonce sovětskou. V SSSR získal jméno Charkov.
Psali jsme
Japonská loď Awa Maru přivezla v březnu 1945 do Singapuru zásoby Červeného kříže určené americkým a britským zajatcům. Status lodi Červeného...
A proč získal přezdívku „parník, který nechtěl umřít“? Byl houževnatý a prostě nechtěl pod hladinu. Poprvé se málem potopil za bouřky v roce 1933, kdy ještě vyvázl v pořádku. V roce 1941 ho ale potopili během ústupu z Krymu sovětští vojáci spolu s dalšími plavidly, ale nepadl do rukou postupujících nacistů.
Němci ale „svůj Anhalt“ vyzdvihli ze dna a loď zachránili. Parník dostal své poslední jméno Boy Feddersen.
Věří se, že poté ve službách nacistů převážel ukradené artefakty a poklady Sovětského svazu do okamžiku, než byl 10. srpna 1943 potopen torpédem. Pak tato loď zmizela na téměř 75 let, než byl její vrak nalezen 25 kilometrů od města Jevpatoria v hloubce téměř 100 metrů během hledání potopené sovětské ponorky D-4.
V jedné variantě příběhu o konci parníku, který nechtěl umřít se tvrdí, že právě tato ponorka ho poslala ke dnu svým torpédem.
V druhé pravděpodobnější zaútočily na konvoj, jehož součástí byl Boy Feddersen sovětské letouny DB-3 a 10. srpna 1943 v 19:00 udeřilo do zadní části lodi první torpédo, následován brzy druhým a pak ještě dalším. To poslední mohla vypálit právě ponorka D-4.
Ve 23:12 se parník potopil.
Zdroj: dailymail.co.uk, axishistory.com
Tagy