Perský šáh zatoužil po kozácké brigádě, car svolil. Elitní garda nakonec dokonala státní převrat

Perský šáh zatoužil po kozácké brigádě, car svolil. Elitní garda nakonec dokonala státní převrat
Autor: wikipedia, public domain
07 / 07 / 2020, 17:00

V 19. století se perský šáh nechal natolik unést kozáckým bojovým duchem, že požádal ruského cara, aby mu pomohl vytvořit podobnou jednotku i v jeho zemi.

Kozáci a jejich bojové schopnosti budily v Evropě respekt. Svou bojovou výbušností nadchli řadu jiných států. Není proto divu, že svého času zatoužil po podobné jednotce také perský šáh Násir ad-Dín Šáh. Ten poprvé viděl zarostlé válečníky v Jerevanu v roce 1878. Byl ohromen ukázkou těreckých (podle řeky Těrek) kozáckých bojových schopností a už během návštěvy byl přesvědčen o tom, že podobný bojový oddíl chce mít stůj co stůj také doma, tedy v Persii (od roku 1935 Írán). Pro Rusko pak bylo postavení kozácké jednotky vhodnou příležitostí, jak zvýšit svůj vliv v Íránu. 

V tomto směru ad-Dín Šáh vzápětí kontaktoval Rusko, aby do pomohla ustavit v Persii jezdeckou jednotku, o kterou velmi stál. Car Alexandr II. dal k výstavbě jednotky souhlas. Do Persie tak přijel podplukovník Alexej Domontovič se třemi dalšími důstojníky a několika zástupci těreckých kozáků. Ti měli pomoci při ustavení a výcviku jednotky. Zprvu bylo vyčleněno 200 perských mužů, kteří se oblékli do typických kozáckých uniforem, v tomto případě kubáňských a těreckých. Perští kozáci dostali patřičný výcvik od svých kolegů. Perská kozácká brigáda, kterou částečně financovalo Rusko, tak byla na světě.

Nyní dobře vycvičená jednotka plnila role osobního ochranného sboru šáha a dalších vysoce postavených politiků. Brigáda, která se časem personálně rozrostla na 400, respektive 600 mužů, zajišťovala mimo jiné bezpečnost úřadů, diplomatických misí, bank a dalších důležitých bodů infrastruktury. Perská kozácká jednotka také asistovala u výběru daní a potlačování nepokojů v zemi. Postupně si jednotka získala prestiž a dostávala přednost, co se týče zásobováním materiálem a výzbrojí, jednalo se totiž o nejvíce bojově efektivní jednotku. Velký vliv si udrželi v brigádě ruští velitelé. Pro jednotku později vyrostly i reprezentativní budovy, což si ruští instruktoři, kteří pomáhali při ustavení brigády a jejím výcviku, později pochvalovali.

Perská kozácká brigáda pak zasáhla do mnoha důležitých událostí Persie. V roce 1907 nový šáh Muhammada Alí provedl s vydatnou pomocí kozáckých jednotek vojenský převrat. Zrušil ústavu a své oponenty nechal zavraždit. Právě perské kozácké oddíly držely Muhammada Alí Šáha u moci. Na jeho straně sice stálo Rusko a Velká Británie, nicméně nakonec byl panovník stejně donucen kapitulovat před vzbouřenci, kteří obsadili Teherán, obnovili platnost ústavy a Muhammada Alího vyhnali ze země.

Během první světové války se konflikt rozšířil i na perské území a britské jednotky vtrhly do Persie. Kapacita kozácké brigády byla navýšena na zhruba 8 000 mužů. Jednotka se angažovala v bojích proti Osmanům a pomáhala uchovat ruské zájmy v severní Persii. V roce 1917 se však brigády zmocnili Britové a vyměnili ruské velitele, přičemž je nahradili svými a íránskými.

Brigáda pak hrála ještě důležitou roli v poválečných událostech. Významný kozácký předák Rezá Šáh Pahlaví v roce 1921 využil sílu asi 4 000 kozáků k tomu, aby se zmocnil Teheránu. Donutil pod pohrůžkou síly k odstoupení stávajícího předsedu vlády a sám se dal kádžárovským šáhem Ahmadem jmenovat generálem a ministrem války. Od roku 1921 tak na státní a vládní záležitosti vykonával největší vliv právě Pahlaví a jeho dynastie, která setrvala u moci až do roku 1979.

 

Zdroj: Russia Beyond

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace