Pestré osudy německého ponorkáře: potopil vlastní loď, prohrál přímý souboj s tankerem a svedl krvavou bitvu s korvetou

Pestré osudy německého ponorkáře: potopil vlastní loď, prohrál přímý souboj s tankerem a svedl krvavou bitvu s korvetou
Autor fotografie: Augusto Ferrer-Dalmau; CC BY-SA 3.0|Popisek: Německý U-Boot
28 / 12 / 2021, 10:00

Peter-Erich Cremer sloužil v námořnictvu od roku 1932. Začínal na křižnících a torpédoborcích, stoupal v hodnostech a v únoru 1940 se stává kapitánporučíkem a v srpnu velitelem ponorky U-152. O rok později přechází na U-333, ponorku typu VIIC, s níž po výcviku v Kielu nastupuje službu v sestavě 3. ponorkové flotily ze základny La Pallice v La Rochelle. Kromě řady úspěchů zažil také tři nepříjemně dramatické chvíle.

Již 31. ledna 1942, během první operační plavby, potopil dvěma torpédy německou nákladní loď Spreewald. "Cremere, potopil jste německý Spreewald!" - byla odpověď admirála Dönitze, velitele ponorkového loďstva, na Cremerovo hlášení o "úspěchu". Po návratu následovalo vyšetřování, ale Cremer dostal jen důtku. Bylo potvrzeno, že Spreewald nebyl rozpoznatelný jako německá loď a událost byla označena za nehodu.

Během druhé operační plavby se U-333 vydala k americkému pobřeží, kde trpělivě čekala na svou příležitost. Ta se naskytla 29. dubna 1942 v podobě velkého tankeru, velmi lákavé kořisti. Obě lodě si ovšem netradičně vyměnily roli: britskému tankeru se podařilo ponorku, kterou postihl technický problém s periskopem, taranovat a těžce poškodit. Přišla mj. o dva příďové torpédomety. Cremer ovšem odmítl návrat na základnu a trval na tom, že ponorku opraví posádka vlastními silami. Po dvou dnech usilovné práce byla U-333 prohlášena za "podmíněně bojeschopnou". A vyplatilo se: 6. května potopila tři lodě včetně velkého amerického tankeru Java Arrow o výtlaku 8327 tun. A podařilo se jí také uniknout protiútoku torpédoborce a o čtyři dny později přidala ještě britský parník s výtlakem přes 5000 tun.

Admirál Dönitz ocenil posádku slovy: "Neuvěřitelně tvrdé nasazení vedlo i v té nejtěžší situaci k velkému úspěchu." Cremer byl vyznamenán Rytířským křížem - ovšem byla-li druhá plavba neuvěřitelně tvrdým nasazením, ponorku čekalo ještě větší "dobrodružství".

Následovala třetí mise zahájená v září 1942. Cremer směřoval k západnímu pobřeží Afriky. A 6. října časně ráno objevila hlídka za špatného počasí pouhých 600 metrů na pravoboku válečné plavidlo. Byla to britská korveta. Loď specializovaná pro vyhledávání ponorek a boj s ponorkami. Korveta třídy Flower, HMS Crocus, zahájila na ponorku palbu ze svého 4palcového (102 mm) kanónu a kulometů. Zasáhla věž. Kapitánporučík Cremer byl zasažen a zraněn a spolu s ním všichni muži přítomní v tu chvíli na můstku ponorky.

Crocus se chystala ponorku taranovat, což se jí přes úhybný manévr U-333 podařilo a narazila na její záď, ale pod úhlem, který nebyl smrtící - ponorka se uvolnila a Cremer, se snažil manévrovat tak, aby korvetu pálící na ponorku ze všech hlavní dostal před příďové torpédomety - záďové byly po nárazu korvety nepoužitelné. Byl osobně znovu zasažen. Korvetě se podařil ještě jeden nájezd, který ovšem nezpůsobil velké škody, a ponorce se podařilo ponořit. V hloubce 100 m narazila na dno. Tou dobou byl již její velitel v bezvědomí. Korveta zasypala ponorku hlubinnými pumami, ale bez úspěchu. U-333 se vynořila a pomocí tichých elektromotorů korvetě pátrající ve tmě po ponorce pomocí reflektorů unikla.

                                                                         Video: YouTube

Velitel ponorky měl prostřelené žvýkací svaly, poraněnou páteř a průstřel pravé paže. V těle měl na 20 střepin. Na zpáteční cestě na základnu se ještě musela U-333 vyhnout salvě torpéd vypálených britskou ponorkou. Cremer se pak dlouho ze svých zranění léčil a s U-333 již úspěch nezaznamenal, nebudeme-li tedy jako úspěch počítat, že se mu podařilo dubnu 1944 uniknout protiútoku doprovodných torpédoborců při napadení konvoje.

Koncem války dostal velení ponorky U-2519, člunu typu XXI, velmi moderního řešení, jehož pohon umožňoval nepoměrně delší pobyt pod hladinou, a také úctyhodnou rychlost ponořené ponorky přes 17 uzlů. K operační plavbě však již vyslána nebyla a 3. května 1945 byla posádkou potopena v Kielu. Cremer dosáhl celkového skóre 35968 brutto registrovaných tun svých sedmi obětí (plus Spreewald).

Zdroj: Kurowski, Velitelé vlčích smeček

 

Tagy článku