foto: Las Vegas News Bureau / Public Domain / Wikimedia Commons/Fotografové a reportéři pozorují atomový výbuch
Atomová turistika v Las Vegas během 50. a 60. let umožnila návštěvníkům sledovat jaderné testy přímo z pohodlí piknikových míst. Nevědomost o rizicích radiace v kombinaci s fascinací atomovou energií vedla k podivuhodnému propojení zábavního průmyslu a jaderných testů
Ranný atomový věk s sebou přinášel celou řadu dnes nepříliš uvěřitelných situací. Naivita pramenící z nezkušenosti byť vědců a neznalost některých důsledků výbuchu jaderné zbraně se projevovala z dnešního pohledu lehkovážností. Po testech jaderného bombardování na atolu Bikini námořníci omývali radioaktivní spad z palub zasažených lodí košťaty. Turisté vyrážející do Las Vegas, zase sledovali nedaleké atmosférické testy nových jaderných zbraní. Mj. i díky tomuto, dnes bychom asi řekli produktu turistického ruchu, se z Las Vegas stala dodnes populární destinace. A tato atrakce skončila vlastně nedávno, v roce 1992.
Vojenský personál nasazený při testech v nevadské poušti často čelil dlouhodobým následkům radiace, o nichž tehdy neměl plné informace. Tito vojáci, známí jako „atomoví veteráni", se účastnili nejen testů, ale i odklízecích prací bez adekvátní ochrany po výbuchu atomové bomby. Mnozí z nich onemocněli rakovinou nebo jinými vážnými nemocemi, které byly později připsány právě jejich vystavení radiaci. Až v 80. letech se začalo vážně diskutovat o kompenzacích pro tyto veterány, což vedlo k zákonu Radiation Exposure Compensation Act z roku 1990.
Atomové bomby hitem pop-kultury, Las Vegas nemůže zaostávat
Kromě strachu ze světové apokalypsy, kterou sugestivně ztvárňuje film Nicholase Meyera Den poté (The Day After) z roku 1983, a postupně vyvíjených „preventivních opatření", jež pamatují generace navštěvující základní školy před rokem 1989, existovaly také reakce jiného druhu. V počátcích atomového věku šlo především o zájem, obdiv a fascinace. Děti se ve školách učily krýt se pod lavicí, později si nasazovaly mikroténové sáčky na ruce a běhaly v pláštěnkách parkem v rámci branných cvičení civilní obrany. Někteří nadšenci v USA však jezdili do testovacích oblastí a se slunečnými brýlemi na očích z lehátka sledovali úchvatnou podívanou na atomový hřib podobný tomu, který se vznášel třeba i nad městy Hirošima a Nagasaki. Právě to byla situace v Las Vegas.
Atomové bomby pod lupou: Kde je testovat? V Las Vegas?
Dnes je vskutku nepředstavitelné, že by jakýkoli stát prováděl ostré testy jaderných zbraní 120 km od nejbližšího města. Jinak tomu však bylo za studené války, a v roce 1951 takové testy skutečně Američané v poušti v této vzdálenosti severně od Las Vegas provádět začali. Tehdy to ještě nebylo 700tisícové velkoměsto, ale asi 50tisícová aglomerace jako Opava, Jihlava nebo Karlovy Vary. Výbuch atomové bomby v tomto místě byl vidět až ze San Franciska, což je vzdušnou čarou asi 600 km. A tím lépe ze 120 km vzdáleného Las Vegas. Místní podnikatelé v pohostinství se proto chopili příležitosti. Zrodila se atomová turistika. Rodiny s dětmi vyjížedly do okolí a při pohledu na atomový výbuch pořádaly pikniky.
Psali jsme
25. května 1953 v 8:30 otřásl nevadskou střelnicí atomový výbuch. Projektil o síle 15 kt TNT vystřelilo mobilní dělo M65 ráže 280 milimetrů na vzdálenost...
Atomové bomby změnily Las Vegas, jinak než japonská města
Bary měnily své názvy. Z „Virginia's Eatery" se stalo "Atomic Cafe" a podávaly svým klientům "přísně tajné atomové koktejly", do nichž snad přidávaly přísady smetené ze střechy. Město zveřejňovalo časy výbuchů s předstihem, aby se na ně návštěvníci mohli připravit. Las Vegas prožívalo pomyslnou atomovou horečku a během dekády se počet jeho obyvatel zdvojnásobil. Mnoho z předních majitelů kasín ve městě se proto pravděpodobně domnívalo, že atomové bomby byly to nejlepší, co mohlo Las Vegas potkat.
Rizika negativních důsledků pro zdraví vojáků i obyvatel oblastí, kde probíhalo testování atomových zbraní, byly vládou uznány teprve v roce 1992. Provádění těchto testů bylo proto zakázáno, ale nadále byly tyto zbraně zkoušeny podzemními detonacemi. Atomová turistika v Las Vegas skončila. V letech 1951-1992 bylo v nevadské poušti provedeno na 900 výbuchů. Las Vegas je příkladem pravdivosti rčení, že vše špatné je k něčemu dobré. Tedy v tomto případě dvakrát: jaderné odstrašení bylo jistě zásadním důvodem, proč i v době napětí studené války nevypukla třetí světové války.
Zákaz testovat atomové bomby v Las Vegas, alespoň někde
Ačkoliv atmosférické testy byly v roce 1963 zakázány, vývoj jaderných zbraní pokračoval pod zemí, kde nebyly účinky na veřejnost tak snadno viditelné. Až v roce 1996, s přijetím Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek, se mezinárodní společenství pokusilo přinést úplný zákaz testů. Nicméně smlouva dosud nebyla plně implementována, protože některé státy ji neratifikovaly. I přes částečné omezení testování přetrvávají obavy z jaderného zbrojení, zejména v zemích jako Severní Korea. Navíc je zde trvalá environmentální zátěž, například na Marshallových ostrovech, kde jsou lidé dodnes postiženi důsledky testů provedených v 50. letech.
Psali jsme
Wahoo a Umbrella byla kódová jména pro podvodní atomové testy realizované v roce 1958. Výbuchy zachytil kameraman Pat Bradley, který vše sledoval...
Další klíčovou oblastí pro jaderné testy byla Francouzská Polynésie, kde Francie mezi lety 1966 a 1996 provedla téměř 200 jaderných výbuchů. Oblasti, jako je Mururoa, byly používány pro atmosférické a podzemní testy, což mělo devastující dopad na místní obyvatelstvo a životní prostředí. Ačkoli Francie dlouho odmítala přiznat závažnost následků, tlak mezinárodního společenství i domácí protesty nakonec vedly k částečnému přiznání a k finančním kompenzacím pro obyvatele postižené radiací.
Zdroj: www.pbs.org, www.lvcva.com, brucerettig.com
Tagy