Pinochetův puč vytvořil z Chile zemi strachu. Svržený prezident spáchal sebevraždu kalašnikovem od Fidela Castra

Pinochetův puč vytvořil z Chile zemi strachu. Svržený prezident spáchal sebevraždu kalašnikovem od Fidela Castra
Autor fotografie: Museo de la Buena Memoria, flickr public domain|Popisek: Augusto Pinochet
11 / 09 / 2023, 10:00

11. září 1973 se do dějin Chile zapsalo smutným písmem. Právě ten den s podporou americké CIA provedl vůdce vojenské junty Augusto Pinochet převrat, kterým byl svržen prezident Salvador Allende.

Chile se počátkem 70. let zmítala ve vnitřních problémech, napětí přetrvávalo mezi hlavními politickými silami - levicovými, respektive socialistickými na jedné straně, a pravicovými (konzervativními) na straně druhé. Do doutnajícího sporu zasáhly počátkem roku 1973 parlamentní volby, v nichž dostala Allendeho strana Unidad Popular 44% hlasů, a tak jen těsně nedosáhla většiny. Nicméně posílení zaznamenaly pravicové strany. Nejednotná politická fronta se začala po volbách ještě více rozevírat, proti Allendemu se začaly konat masové demonstrace, propukly nepokoje. V červnu 1973 proběhl první pokus o vojenské převzetí moci, nicméně ten byl ještě potlačen silami, které zůstaly věrné Allendemu.

V této době se dostává do popředí Augusto Pinochet, vůdce pravicové vojenské junty. V atmosféře studené války je nutno vnímat také kontext rozděleného světa, kdy si USA, respektive CIA rozhodně nepřály, aby se z Chile stala druhá Kuba (Henry Kissinger). Proto USA budoucí vojenský puč podporovaly. Jak však odhalily nově odhalené dokumenty, s destabilizací politické situace v Chile aktivně pomáhaly také australské zpravodajské služby, jež spolupracovaly se CIA. Zvolení Allendeho představovalo pro USA rozčarování a také překvapení, protože byl zvolen v demokratických volbách, nikoliv komunistickým převratem, proto čile podporovaly opozici proti Allendemu.

Allende se rozhodl budovat svou pozici postupně, přimykal se zahraničně-politicky k SSSR a dal zelenou ke znárodnění dolů a některých odvětví průmyslu. SSSR a ,,spřátelené" socialistické země ostatně Chile pod Allendeovým vedením Chile finančně podporovaly. Zmíněné a další kroky však rozhodně nijak nekonvenovaly opozici, jejíž aktivita začala růst nejen v parlamentu. Do popředí se začala dostávat také nespokojená armáda, které vadilo rovněž to, že Allende se rozhodl přezbrojovat, ale sovětskými zbraněmi.

Pinochet byl člověkem, který doslova pohrdal liberální demokracií, na první místo kladl jako voják pořádek a disciplinu. Ve vzduchu začal viset možnost vojenského převratu, o němž nebyl však zpočátku pevně přesvědčen ani Pinochet. V armádě nepanovala zdaleka taková jednota, kterou by si budoucí diktátor přál. Proti provedení akce se stavěl zejména tehdejší vrchní velitel generál Carlos Prats a další důstojníci, podle nichž se jednalo o avanturistický podnik hrozící přerůst v ještě větší destabilizaci země a její uvržení do chaosu.

Situace začala zřetelně krystalizovat v závěru srpna 1973, kdy sám Allende, který samozřejmě o plánech generála nic nevěděl, jmenoval Pinocheta vrchním velitelem armády. Pravicová opozice společně křesťanskými demokraty plédovala za to, aby Allendeho vláda přestala porušovat ústavu a obnovila v zemi pořádek. V tomto směru prosadila v parlamentu i rezoluci. Allende si byl nicméně dobře vědom narůstající nespokojenosti v zemi. Nicméně na dorozumění s opozicí již bylo pozdě a armáda se rozhodla jednat.

Brzy ráno 11. září začala vojenská junta útočit na prezidentský palác La Moneda a z rozhlasu se překvapení obyvatelé dozvěděli, že moc v zemi přebírá armáda již v čele s Pinochetem, který z váhavého stanoviska projevil rozhodné, a přidal se na stranu pučistů. Palác nechala vojenská junta bombardovat, na místě se nacházel Allende, který ještě stačil odvysílat svůj poslední projev. Dlouho kolovaly zvěsti, jak vlastně tento politk zemřel. Podle jedné verze zahynul při bombardování, druhá pak hovoří o sebevraždě, která se nakonec potvrdila chilským soudem v roce 2012. Allende s největší pravděpodobností spáchal sebevraždu darovaným kalašnikovem od Fidela Castra.

Události z 11. září 1973 měly pak až do roku 1990 dalekosáhlé politické a hospodářské důsledky. Vojenská junta okamžitě pozastavila platnost chilské ústavy, rozpustila parlament, zavedla přísnou cenzuru, pozastavila činnost politických stran. Porušování lidských práv bylo na denním pořádku. Ze země se tak stala diktatura a vlastně jeden velký totalitní skanzen. Jak už to v podobných situacích bývá, začala si nová moc vyřizovat staré účty.

Národní stadion blízko prezidentského paláce se tak proměnil v improvizovaný koncentrační tábor, kde vojáci mučili socialisty, komunisty a další síly, které nesouhlasily s převratem. Mučení podlehl například známý folkový zpěvák Víctor Jara, podporovatel nyní již mrtvého Allendeho. Z Chile tak začaly utíkat dřívější Allendeho spolupracovníci, nové útočiště nacházeli například i v Československu.

Nový chilský režim se však nespokojil s potlačením opozice, ale ve spojení s ostatními pravicovými diktaturami v Jižní Americe a také podporou CIA zahájili operaci Kondor, tedy likvidaci levicových či komunistických politiků, aktivistů, příslušníků inteligence, v nichž viděl možný zárodek opozice. Chilský režim operoval i v zahraničí a byl v řadě případů také úspěšný. Mezi nejznámější oběti těchto akcí patří např. již zmíněný chilský generál Prats, který byl šéfem armády před Pinochetem, bývalý bolivijský prezident José Juan Torres nebo chilský exministr zahraničí Orlando Letelier.

Pinochetova diktatura se udržela až do roku 1990, když stárnoucí generál dobrovolně předal moc Patriciu Aylwinovi. Dlužno dodat, že v roce 1986 Pinochet přežil atentát, zosnovaný komunistickými partyzány. Pinochet zůstal ve funkci vrchního velitele armády až do roku 1998, kdy odcestoval do Velké Británii, aby se zde podrobil léčebnému pobytu. Mezitím na něho byl vydán zatykač španělským soudem. Pinochet byl více než rok držen v domácím vězení a poté propuštěn ze zdravotních důvodů.

Když se vrátil zpět do Chile, rezignoval na senátorský post kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. V květnu 2004 chilský vrchní soud rozhodl, že Pinochet může být postaven před soud, a v prosinci toho roku byl následně obviněn z mnoha zločinů proti lidskosti. Do své smrti přebýval v domácím vězení kvůli obvinění z porušování lidských práv při vojenské operaci Karavana, kdy byli odstraňováni jeho odpůrci, a také kvůli údajným daňovým podvodům a zpronevěře státních fondů ve výši 27 miliónů dolarů (600 milionů korun).

Těžce nemocný Pinochet umírá 3. prosince 2006 ve věku 91 let. Jeho éra Chile těžce poznamenala a můžeme říct, že dlouhodobě zatížila. Pinochet vždy argumentoval, že puč z roku 1973 byl nutný, protože zemi hrozil komunistický experiment s dalekosáhlými následky. Ty však nakonec byly spojené právě s jeho sedmnáctiletou hrůzovládou.

Zdroj: history.com


Tagy článku