9K79 Točka - Sovětský mobilní raketový komplex s proměnnými hlavicemi. AČR jej odepsala

9K79 Točka - Sovětský mobilní raketový komplex s proměnnými hlavicemi. AČR jej odepsala
Autor: (CC BY-SA 3.0)
12 / 12 / 2019, 17:30

Dnes v rámci seriálu Technologie ČR (ČSR) si povíme něco více o taktickém mobilním raketovém komplexu krátkého dosahu 9K79 Točka (česky Tečka, v kódu NATO SS-21 Scarab), který se dostal rovněž do výzbroje tehdejší Československé lidové armády (ČSLA).

9K79 Točka je sovětský taktický mobilní raketový komplex krátkého dosahu. Systém byl především určen k ničení pozemních stacionárních cílů, kontrolních stanovišť, mostů, skladišť, letišť či větší koncentrace nepřátelských jednotek. 

                                     

Vývoj Točky můžeme datovat do konce 60. let, kdy Sověti požadovali nahradit již zmíněný taktický raketový komplex 9K52 Luna-M, jehož střely nebyly řízené, a také potřebovali vyšší přesnost zásahu, což později Točka splňovala. Konstrukce nového raketového komplexu se ujala konstrukční kancelář KBM Kolomna a do výzbroje se první verze Točky dostala v polovině 70. let. celkem pak vnizkly tři verze - Scarab A, Scarab B a Scarab C. Koncem 80. let pak byly do výzbroje sovětské armády zařazeny modernizované systémy nesoucí název Točka-U. O ten měl posléze zájem Írán či Vietnam.

Na rozdíl od většího taktického raketového komplexu 9K52 Luna-M, je Točka menší a její fragmentované hlavice raket lze měnit za jaderné, chemické či biologické. K převozu systému slouží vozidlo 9P129, raketový nosič 9M79 je jednostupňový a má motor na tuhé pohonné hmoty. Operační dosah raket činí 70 km, u verze ,,Scarab B" pak 120 km a u varianty ,,Scarab C" 185 km.

V roce 1981 byla Točka rozmístěna do Východního Německa, kde nahradila raketový komplex 9K52 Luna-M. Co se týče nasazení raketového systému, ten si ,,zabojoval" v mnoha konfliktech jak starších, tak i novějších. Figuroval jako zbraň například v jemenské občanské válce v roce 1994, druhé čečenské válce (1999-2009), v novějším nasazení je pak používán v Syrské občanské válce nebo ,,zamrzlém" konfliktu na východě Ukrajiny.

Točka si našla také cestu do Československa v polovině 80. let. Systémy byly zařazeny do oddílů vojskových raket u 1. tankové divize z Terezína a 9. tankové divize z Jistebnic, přičemž každý z oddílů měl 4 odpalovací zařízení 9P129. Koncem 80. let se však zařazení změnilo  a Točky byly přeřazeny k raketové brigádě, která se nacházela v Hvězdově u Mimoně. 

Raketové komplexy byly vyřazeny z výzbroje české armády na přelomu tisíciletí v souvislosti s přeformováním 6. smíšeného raketometného pluku na 11. dělostřelecký pluk, kdy se do ,,hry" již dostaly raketomety vz. 70 a samohybné houfnice vz. 77 Dana. 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace