foto: CC BY-SA 3.0 de/Německý plamenomet na západní frontě, 1917
Plamenomet. Hrůzná zbraň, nebezpečná pro své cíle i pro svého uživatele. Ne snad tolik tím, že by nesená nádrž s hořlavinou při zásahu nevyhnutelně explodovala, jak vídáme ve válečných filmech, ale v důsledku relativně malého dosahu, kterému musela být přizpůsobena taktika nasazení, pozornosti, kterou přirozeně na svém úseku přitahovala, a také faktu, že plamenomet je zbraň užitečná především proti opevněným, tedy k obraně dobře disponovaným pozicím. Oheň vrhaný nějakou formou na nepřítele je samozřejmě velmi starým bojovým prostředkem. Nás nyní ale zajímají moderní přenosné plamenomety 20. století, nasazované v první a druhé světové válce nebo ve Vietnamu.
Moderní plamenomety vznikly v Německu. První využitelný model představil konstruktér Richard Fiedler německé císařské armádě v roce 1901. Hořlavou látkou v nádrži byl mazut ředěný naftou. Plamenomety byly poprvé nasazeny již v září 1914, v lednu 1915 byla ustavena první plamenometná jednotka. Jejím velitelem byl Bernhard Reddemann, který v minulosti sloužil jako velitel hasičů ve Vratislavi a v Lipsku, řekli bychom tedy "na opačné straně fronty". Ve velkém byly plamenomety nasazeny, asi bychom dnes řekli příznačně, u francouzského Verdunu proti francouzským jednotkám, a u Hooge, východně od nechvalně proslulých Yprů, proti jednotkám britským. Záhy se objevily také francouzské a britské modely. A své plamenomety vyvíjelo a nasazovalo také Rusko.
Psali jsme
Řecký oheň - vynález, díky kterému Východořímská říše vydržela přežít o téměř 1000 let méně šťastnou říši Západořímskou a vzdorovala nájezdům...
Již první zkušenosti ukázaly možná poněkud překvapivé vlastnosti těchto zbraní. Psychologický efekt, který v ohroženém prostoru vytvářely, byl značný, a mnoho z něj neubylo ani v době, kdy již jejich nasazení nebylo překvapením. Představa hořícího těla je do té míry stresující a způsob smrti je to natolik trýznivý, že právě tato představa, tento psychologický efekt způsoboval větší ztráty než zásah samotný - v tom smyslu, že vojáci vyděšení přítomností plamenometu na svém úseku bojiště nevydrželi napětí a opouštěli kryt, čímž se vystavovali palbě pěchotních zbraní. Plamenomet se ukázal být velmi účinnou zbraní pro vypuzení nepřítele z jeho opevněných pozic.
Nebyla to však oblíbená zbraň ani na straně útočníků. Měla mnoho nevýhod a její nasazení provázelo značné riziko. Byla těžká a těžkopádná, čímž omezovala pohyblivost plamenometčíka a činila jej zranitelnějším. A přes hmotnost nádrže s hořlavinou nepostačovala než na několikasekundový zážeh. V důsledku se musel plamenometčík dostat do nejvýhodnější pozice, kterou ovšem bylo z druhé strany možné odhadnout a dobře pokrýt, a musel být přesný - jinak podstupoval veškeré riziko zbytečně. K tomu přistupuje omezený dosah zbraně, několik málo desítek metrů. A zároveň se výše zmíněný psychologický efekt, tedy obava z vlastního zániku v plamenech, obracela do značné míry proti plamenometčíkům samotným - byli automaticky cílem číslo jedna, což navíc usnadňovala jejich omezená pohyblivost a mj. nemožnost vést vlastní útok z účinnějšího krytu. Zážehy byly na bojišti velmi zřetelné a pro protivníkovy odstřelovače byl plamenometčík lákavým cílem. A podobně jako odstřelovače, ani plamenometčíky nečekalo v případě zajetí vlídné zacházení.
video: youtube
Například sovětské plamenomety ROKS-2 a ROKS-3 nasazované v letech 1935-1945 přesně na tuto vlastnost zbraně reagovaly. Jejich nádrže byly maskovány jako tornistra, a projektor měl tvar standardní pušky Mosing-Nagant. Cílem bylo, aby plamenometčík nevypadal jako plamenometčík a nepoutal na sebe palbu nepřítele. Byly nasazeny mj. v bitvě u Kurska v roce 1943. Jiným řešením bylo využívání obrněných vozidel, především tanků.
V kontextu omezování legálního držení zbraní, které se dostává poslední dobou stále více do módy, je zajímavé zjištění, že plamenomety, jakkoli na první pohled jde o vojenské zbraně, nejsou ve všech zemích regulovány. Zatímco ve Velké Británii je držení plamenometu trestné a hrozí až deset let vězení, ve Spojených státech s několika výjimkami nepodléhá žádným restrikcím. Zábavná a morbidní scéna z Tarantinova Tenkrát v Hollywoodu, v níž Leonardo di Caprio alias Rick Dalton uhájí své losangeleské obydlí plamenometem, není v tomto ohledu zcela fikcí. V České republice jsou plamenomety definovány zákonem jako střelné zbraně, a to jako zbraň "hromadně účinná", a jejich výroba, opatření či přechovávání jsou trestným činem nedovoleného ozbrojování.
video: youtube
Americké ozbrojené síly přestaly plamenomety používat v roce 1978, protože jejich využitelnost v moderním boji je diskutabilní. Nejsou zakázanými zbraněmi, ale jejich nasazení podléhá určitým omezením daným mezinárodními dohodami, zejména ve vztahu k civilistům.
Zdroj: warhistoryonline.com, wikipedia.org
Tagy