Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Daniel „Chappie“ James Jr.
Legendární plukovník amerického letectva Daniel „Chappie“ James Jr. se nenechal Kaddáfím zastrašit během přímé konfrontace před americkou leteckou základnou Wheelus v Libyi. Chappie budoucímu vládci severoafrické země řekl, aby dal ruku pryč od ozdobné ruční zbraně v pouzdře na jeho boku.
Anebo ne. I Američan měl na svém opasku svou vlastní pětačtyřicítku.
Vysoký a impozantní Daniel James Jr. se stal nejprve jedním ze slavných afroamerických letců z Tuskegee, sloužil ve druhé světové válce a absolvoval téměř 200 bojových misí nad Korejí a Vietnamem. Jeho odhodlání a dovednosti z něj nakonec udělaly prvního čtyřhvězdičkového afroamerického generála v americké armádě a velitele NORAD.
„Bojoval jsem ve třech válkách a ani další tři by na obranu mé země nebyly moc,“ napsal později na svůj portrét, který visel v Pentagonu.
Ale na začátku roku 1970 byl portrét v Pentagonu teprve budoucností. Jako velitel 7272. stíhacího výcvikového křídla tehdejší plk. James byl zodpovědný za řízení stažení Američanů z Wheelus, základny strategických bombardérů, jejíž hodnota klesala s nárůstem počtů jaderných střel v obou táborech studené války.
Kaddáfí a další radikální libyjští důstojníci se chopili moci převratem na konci roku 1969 poté, co USA již souhlasily s opuštěním základny. Téměř okamžitě začal Kaddáfí tlačit na to, aby zjistil, co ještě může získat. James byl odhodlán nenechat se šikanovat nebo zbytečně přijít vozidla a další cenné vybavení základny.
Jejich konfrontace tváří v tvář se stala legendou amerického letectva. Když se blížily poslední dny Wheelusu, Kaddáfí projel plnou rychlostí s kolonu polopásových vozidel přes obytnou plochu základny. James zavřel bránu, aby zabránil dalšímu průjezdu nezvaných hostů a setkal se s Kaddáfím pár metrů před bariérou. Americký velitel poznamenal, že Libyjec měl na noze připoutanou luxusní zbraň v pouzdře. Zatímco dvojice mluvila, Kaddáfí přesunul ruku na rukojeť zbraně.
"Řekl jsem mu, aby dal ruku pryč. Kdyby tu zbraň vytáhl, nikdy by zásobník nestihl vyprázdnit,“ vzpomínal James.
Napjaté okamžiky proběhly bez eskalace násilí a krátce nato James úspěšně dokončil přesun 4 000 lidí a 21 milionů dolarů v majetku ze základny, na které USA provozovaly svá válečná letadla od roku 1943.
A kdo tedy Daniel „Chappie“ James Jr. vlastně byl?
Pocházel ze 17 dětí a svým rodičům se narodil roku 1920 v Pensacole na Floridě. Otec pracoval pro plynárenskou společnost a jeho matka vedla školu pro děti Afroameričanů.
Jak James říkal, měli doma k Desateru ještě 11. přikázání a to znělo „nepřestanu“, což Chappie dokazoval celý svůj život. Nejprve získal fotbalové stipendium na Tuskegeee Institutu v Alabamě a zde se zamiloval do letadel, která hřměla nedaleko něj na základně námořnictva. Využil možnosti zapojit se do vládou řízeného programu výcviku letců a ve volném čase se věnoval létání s kaskadérem Percy Suttonem.
V roce 1942 opustil školu s bakalářským titulem a civilní leteckou certifikací. Zůstal v Tuskegee a vstoupil v lednu 1943 do programu kadetů letectva. Po absolvování leteckého vojenského výcviku ale narozdíl od jiných pilotů z Tuskegee zůstal v USA jako instruktor a bojů se nezúčastnil.
K bojovým letům se dostal až v Koreji, kde za kniplem P-51 a F-80 odlétal 101 misí. V roce 1951 se vrátil do USA a na základně Otis byl vytrénován jako pilot proudových letounů do každého počasí. Kariéra stoupá a James se stává v roce 1953 velitelem letky, následně štábním důstojníkem USAF ve Washingtonu a na počátku 60. let zástupcem velitele letecké základny Davis-Monthan.
Pak přichází Vietnam, kde odlétá dalších 78 misí a úzce spolupracuje s Robinem Oldsem, v té době již leteckou legendou. Jejich dvojici se přezdívá „Black man and Robin“.
Společně naplánovali Operaci Bolo, kdy se do pasti chytilo několik strojů Mig-21 a během souboje 12 amerických strojů F-4 Phantom a 14 Migů vzešli vítězně američtí piloti, kteří bez vlastní ztráty sestřelili 7 Migů.
Po Vietnamu míří James do již zmíněné Libye a následně v březnu 1970 se stává zástupcem tajemníka pro veřejné záležitosti a získává svou první hvězdu.
V roce 1974 je povýšen na generálporučíka a ujímá se funkce zástupce velitele vojenského leteckého velitelství se sídlem na Scott AFB ve státě Illinois.
1. září 1975 byl znovu povýšen, tentokrát jako čtyřhvězdičkový generál a velitel Severoamerického velitelství letecké obrany (NORAD) s operačním velením všech amerických a kanadských strategických leteckých obranných sil. Byl prvním Afroameričanem, který nosil čtyři hvězdy v jakékoli části americké armády.
Norad opouští na konci roku 1977 a 1. února odchází do důchodu ze zdravotních důvodů. 25. února 1978 umírá na infarkt.
V roce 1987 si na něj vzpomněl i Ronald Reagan a během své návštěvy Tuskegee Institutu o Jamesovi řekl: „Když byl velitelem NORAD, celá Amerika závisela na Jamesově úsudku a odvaze přežít tváří v tvář jaderné hrozbě. Měl čtyři hvězdy na rameni a 50 hvězd v srdci.“
Zdroj: www.airforcemag.com