Autor: Autor: RAF official – This is photograph TR 1091 from the collections of the Imperial War Museums., Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3131686|Popisek: Ilustrační fotografie Hawkeru Typhoon
Baron Jean Michel de Selys Longchamps a jeho Hawker Typhoon zasypali překvapené gestapáky stovkami projektilů a na okupovanou budovu v Bruselu vyhodil belgické vlaječky. Stovky bruselských občanů se přišly podívat na škody způsobené okupantům.
20. ledna 1943 udivení obyvatelé Bruselu viděli, jak na německé okupační síly útočí pilot letounu Hawker Typhoon. Stroj, který pilotoval Jean de Selys Longchamps, proletěl bez úhony nad Bruselem a po průletu Avenue De Nation se vřítil na Avenue Louise. Jeho cílem byla dvanáctipodlažní budova na Avenue Louise, kterou gestapo používalo jako sídlo od doby, kdy německá armáda v roce 1940 obsadila Brusel.
De Selys letěl velmi nízko nad městem ve snaze vyhnout se německému radaru. Když se přiblížil k ústředí gestapa, zahájil palbu na překvapené gestapáky, kteří spěchali k oknům zjistit, co se děje. Kanóny Typhoonu rozervaly fasádu budovy, na zem padaly kusy betonu a skla. De Selys věděl co dělá a byl mistrem svého řemesla, protože okolní budovy neutrpěly žádné škody.
Když skončil účtování s gestapáky, vyhodil z kokpitu tisíce miniaturních belgických a britských vlajek nad několika vesnicemi, nad královským palácem v Lakenu a na zahradu své neteře, baronky De Villegas De Saint-Pierre.
Pak pokračoval nízkým letem aby se vyhnul německým radarům a protiletadlovým zbraním, za méně než 30 minut bezpečně přistál na své domovské základně v Manstonu v Kentu v Anglii.
Smrtící útok De Selyse měl na kontě čtyři zabité Němce a desítky zanechal s vážnými zraněními. Zemřel i vysoce postavený důstojník Gestapa, velitel Müller a šéf SD, SS-Sturmbannführer Alfred Thomas. Budova byla v troskách a byla poškozena natolik, že ji Němci nemohli používat dalších šest týdnů.
Belgičané se radovali z toho, co považovali za odplatu za zlé činy svých okupantů. Stovky bruselských občanů se přišly podívat na způsobené škody, ale byli z místa vyhnáni německými vojáky.
Naštvaní Němci v odvetě zatkli nevinné obyvatele metropole, ale pohled na zdevastovanou budovu stačil na to, aby pozvedl náladu celému národu. Němce je možné porazit. Ten večer Belgičané po celé zemi tajně poslouchali BBC, aby zjistili, kdo stojí za odvážným útokem. Byli šťastní a ohromení, když se dozvěděli, že pilotem, který způsobil katastrofu bruselskému gestapu, byl de Selys, člen belgické aristokracie.
Baron Jean Michel P.M.G. de Sélys-Longchamps se narodil 31. května 1912 v Bruselu baronovi Raymondovi Charlesi Micheli Ghislainovi de Sélys-Longchampsovi a byl prasynovcem krále Leopolda III. V době německé invaze byl De Selys belgickým důstojníkem kavalérie. Bojoval v bitvě o Belgii, než odešel do Británie přes Dunkerk.
Vzhledem k tomu, že de Selysovi bylo v té době 28 let, nesplňoval požadovaný věk, který by mu umožnil nastoupit jako dobrovolník. Takže padělal své papíry ve snaze získat výcvik u RAFVR (Royal Airforce Volunteer Reserve) jako stíhací pilot. Krátce poté, co dokončil výcvik, se de Selys proslavil jako jeden z nejlepších pilotů RAF.
De Selys si prostřednictvím svých belgických kontaktů uvědomoval, co se děje v jeho zemi. Rozhodl se zaútočit na gestapo poté, co se dozvěděl, že jeho otec byl umučen k smrti bezpečnostní policií (SIPO), která sídlila na 453 Avenue Louise spolu s tajnou policií (SD).
Poté, co vytvořil důmyslný plán útoku, snažil se získat u svých nadřízených povolení k jeho provedení. Ačkoli jeho návrh podpořili jeho kolegové, RAF tento podnik neschválila, protože byl příliš riskantní. Poté, co se několik týdnů snažil, rozhodl se odvážný podnik provést sám a pokračoval v tajném plánování.
Příležitost se naskytla ve středu 20. ledna 1943, kdy de Selys dostal rozkaz zaútočit na železniční uzel v blízkosti Gentu v severní Belgii. Do po zuby ozbrojeného letounu Hawker Typhoon vzal i tašku plnou miniaturních belgických a britských vlajek. Opustil letiště spolu se svým kamarádem André Biancem, aby zahájili útok ve Flandrech. Po dokončení mise de Selys řekl Biancovi, aby se vrátil do Anglie a odletěl sám do Bruselu, aby provedl svůj sólový útok. Když se de Selys vrátil do Manstonu poté, co dokončil svou zakázanou misi, byl bouřlivě přivítán svými kolegy a degradován velením RAF za neuposlechnutí rozkazu. Navzdory tomu byl 31. května 1943 byl Brity vyznamenán jejich třetím nejvyšším vyznamenáním Distinguished Flying Cross.
Bohužel de Selys nežil dost dlouho na to, aby si užil svou slávu a zemřel jen několik měsíců poté, co byl vyznamenán. Umírá 16. srpna 1943 poté, co bylo jeho letadlo vážně poškozeno německou protiletadlovou obranou nad Ostende. S poškozeným letounem během přistání na základně Manston havaroval a byl okamžitě mrtev.
Na de Selysův odvážný útok na Gestapo se ale nezapomnělo a na fasádě budovy na 453 Avenue Louise je umístěna plaketa připomínající jeho čin a poblíž je i socha hrdinského pilota.
Zdroj: Warhistoryonline