Počátky amerických obrněných sil v roce 1917 - Pershing, Eisenhower, Patton

Počátky amerických obrněných sil v roce 1917 - Pershing, Eisenhower, Patton
Autor: wikipedia, public domain|Popisek: Podplukovník Patton před Renaultem FT
15 / 05 / 2020, 16:00

Spojené státy vstoupily do Velké války v roce 1917, tedy v době, kdy již měli spojenci poměrně bohaté zkušenosti s nasazením nové progresívní zbraně: tanků, které byly jedním z účinných prostředků, jak se vypořádat s patovou situaci zákopové války. Na přední americké velitele udělaly tanky obrovský dojem. Velitel amerických expedičních sil v Evropě generál Jonh Joseph Pershing v září 1917 žádal, aby USA pro armádu vyrobily 600 těžkých a 1200 lehkých tanků. Během operací na frontě zprvu americkou pěchotu podporovaly britské nebo francouzské tankové jednotky. Posléze si Američané tanky pronajali - napřed provizorně s francouzskými osádkami. Ale chtěli své vlastní tankisty a stát se nezávislými na spojenecké asistenci.

Některé z pronajatých tanků, a byly to výhradně nejrozšířenější typy Renault FT, byly přepraveny do Spojených států na základnu Camp Meade v Marylandu, kde byl pod velením kapitána Dwighta D. Eisenhowera s využitím mužstva 65. ženijního pluku ustaven první americký tankový prapor, v jehož rámci byly cvičeni první američtí tankisté. V březnu 1918 byl označen jako 1st Battalion, Heavy Tank Service, koncem měsíce byl připraven k přesunu do Evropy a na frontu. Eisenhower, již v hodnosti podplukovníka, osobně zůstal v USA a na základně Camp Colt v pennsylvánském Gettysburgu řídil první výcvikové středisko tankového vojska.

Přímo ve Francii byla také v listopadu roku 1917 ustavena Lehká tanková škola amerických expedičních sil. Její organizací nebyl pověřen nikdo jiný než kapitán George S. Patton. Škola využívala rovněž francouzské tanky Renault FT. Patton osobně velmi intenzivně sledoval způsob nasazení nové zbraně na frontě. Dojem na něj udělala především britská ofenzíva v Cambrai zahájená 20. listopadu s využitím do té doby nevídaného počtu tanků. Jedním z Pattonových úkolů bylo přesvědčit o výhodách spolupráce s tanky konzervativně uvažující důstojníky pěchoty. A stejně jako Pershing byl zastáncem domácí výroby tanků. Ta byla skutečně zahájena, ale než byly vyvinuty první americké domácí konstrukce, šlo o licenční produkci Renaultů FT.

Americký 1. tankový prapor (přeznačený zanedlouho na 301. těžký prapor) se dostal na frontu přes Britskou tankovou školu v Bovingtonu v dubnu 1918 a do německé listopadové kapitulace se účastnil mnoha operací. Stal se základem pro 1. provizorní tankovou brigádu ustavenou v srpnu 1918 jako součást tankového sboru plukovníka Rockenbacha, a v jejím čele stanul nyní již podplukovník Patton. Eisenhowerem cvičeným tankistům velel Patton. Kromě 301. praporu vyzbrojeného v Británii tanky Mark V brigádu tvořily 326. a 327. lehký prapor s Renaulty, ustavené ve Francii Pattonem.

video: youtube

Rockenbachův sbor byl plánován velkoryse jako mimořádně mohutná tanková síla. Měl disponovat dvěma tisícovkami lehkých Renaultů FT a dvěma stovkami britských těžkých tanků Mark IV. To bylo záhy změněno na 20 praporů po 77 lehkých tancích a 10 praporů po 45 těžkých tancích. Do konce války bylo ustaveno osm těžkých praporů a 21 lehkých praporů, ale z nich jen čtyři dostatečně včas, aby se stihly zapojit do bojů, mezi nimi Pattonova brigáda. Intenzivně podporovaly americké útočné operace v posledních týdnech války, od září 1918, ale utrpěl přitom značné ztráty. Po skončení tažení v prostoru Mázy a Argonského lesa zbývalo ve stavu ne více než 50 akceschopných vozidel. Na jeho počátku byl 26. září zraněn i velitel 304. brigády podplukovník Patton. Dva tankisté (oba od Pattonova 326., resp. 344. praporu) si vysloužili Medaili cti.

Začátky amerického tankového vojska byly překotné, ale přinesly mnoho zkušeností zúročených v následujících letech při organizaci tankových jednotek, vývoji doktríny nasazení tanků i konstrukci vlastních vozidel. Eisenhowerem a Pattonem nepřímo sdílené zkušenosti budou úročeny až do roku 1945. Omar Bradley, pozdější Pattonův podřízený a od července 1944 nadřízený coby velitel 12. skupiny armád, se událostí závěru Velké války neúčastnil: 19. pěší divize, v níž sloužil, do Evropy již vyslána nebyla - přípravy brzdila pandemie španělské chřipky.

Zdroj: tanks-encyclopedia.com, wikipedia.org

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace