Pod pirátskou vlajkou z Kokořínska až za Velkou louži k indiánům: příběh jediného českého piráta

Pod pirátskou vlajkou z Kokořínska až za Velkou louži k indiánům: příběh jediného českého piráta
Autor fotografie: archiv Petra Blahuše|Popisek: Podobizna Augustina Heřmana, vlastence a jediného českého korzára
08 / 09 / 2018, 16:00

Ač jsou Češi vnitrozemský národ, bylo mezi nimi v minulosti mnoho námořníků, často i vysokých hodností. Korzára a bukanýra – a navíc objevitele - máme ale jen jednoho. Seznamte se, Augustin Heřman.

O mládí tohoto velké, leč tragické persony českého národa, se mnoho neví. Podle jedněch pramenů se narodil ve Mšeně na Kokořínsku v roce 1621 jako syn evangelického kněze Abrahama Heřmana. Podle druhé verze měl přijít na svět ještě před začátkem Třicetileté války v Praze v rodině bohatého českého kupce, který pak padl v bitvě na Bílé Hoře v roce 1620.

Augustin Heřman

Ať tak či tak, rodné vlasti si jako syn z protestantské rodiny moc neužil, protože po vydání ediktu rakouského katolického císaře z rodu Habsburků (tzv. Obnovené zřízení zemské) byli v roce 1627 všichni čeští protestanté ze země vyhnáni (jednalo se tak de facto o první odsun v české historii; uvádí se, že odešla až třetina obyvatel, kteří odmítli zradit svou víru, navíc se jednalo o intelektuální elitu národa).

psali jsme: Seeadler: Císařovi piráti hraběte Felixe von Lucknera

Heřmanova rodina se nejprve usadila v Holandsku, kde našlo úkryt mnoho českých evangelických exulantů. V Amsterdamu se Heřman vyučil zeměměřičem a kartografem a záhy (podle jedněch pramenů už v roce 1633) odplul přes Atlantický oceán do Ameriky. Patří tak mezi první Čechy, kteří se dostali do Nového světa. Za Velkou louží získal prokazatelně jako první Čech domovské právo v Novém Amsterdamu (dnešní New York), kde se usadil a začal pracovat jako agent Západoindické společnosti. Využil tak svého vzdělání, když měl podle některých pramenů už v roce 1633 jednat s Indiány o odkoupení jejich půdy v oblasti, kde později vznikla Philadelphia - kolébka americké Listiny práv.

psali jsme: USS Constitution: Nejstarší válečná loď světa v aktivní službě

V roce 1644 je Heřman uváděn jako agent obchodní společnosti v Novém Amsterdamu, kde se věnoval obchodováním s kožešinami a tabákem, který také mezi prvními kupci dovážel do Evropy. O tři roky později se dokonce stal členem Nejvyšší rady guvernéra Stuyvesanta, tzv. Rady devíti, ale záhy se s ním kvůli svému demokratickému smýšlení, resp. Holanďanovým tvrdým, až diktátorským metodám, dostal do sporů. Augustin Heřman je také autorem jedné z prvních map Nového Amsterdamu z roku 1650 (byla objevena teprve v roce 1992 v Národní knihovně ve Vídni)

Heřmanova mapa

Mladý český vyhnanec měl ale, zdá se, nejen demokratickou, ale také dobrodružnou duši. Pouhé obchodování, průzkumné výpravy do pralesů a jednání s domorodými divochy mu nestačily, jakkoliv byl při nich velmi úspěšný. Jako „vedlejšák“ si tak k obchodní a zeměměřičské činnosti přibral ještě korzárství. Z ušetřených peněz dal v roce 1649 postavit loď, kterou pojmenoval „La Grace“- Půvabná, a rozhodl se jako chlap vrátit katolíkům všechno příkoří, které způsobili jemu i jeho milované vlasti, Čechám. Vyplul na jih, do Karibiku a se svolením guvernéra a korzárským glejtem v kapse zcela systematicky přepadal jen španělské - tedy katolické a habsburské - lodě. Svého největšího úspěchu dosáhl až u břehů Guatemaly, kde po tuhém boji zajal dvě plně zlatem, cukrem, vínem, tabákem a vzácným kořením naložené španělské galeony.

La Grace

Se svou lodí měl také přeplout jako první český námořní kapitán Atlantik a dostal se až evropských vod. Není tedy divu, že jeho loď „La Grace“ patřila k neslavnějším korzárským lodím své doby operující na východním pobřeží Severní Ameriky a v Karibiku a Heřman na svým plavbách spolupracoval mimo jiné i s legendárním bukanýrem Henry Morganem.

psali jsme: Tvořil fantastické návrhy lodí. Joshua Humpreys byl vizionář, který pomohl vytvořit americké námořnictvo

I během svého korzárství se ale Augustin Heřman stihl 10. února 1651 oženit s Jannetje Varlethovou, dcerou amerických Holanďanů Kašpara Varletha a Judith, rozené Tentenierové.  Se svou ženou měl 5 dětí - syny Ephraima, Kašpara a dcery Annu, Judith a Francinu. Machinacemi jeho obchodních společníků a intrikami bigotního kalvinisty Stuyvesanta ale musel Heřman v roce 1652 vyhlásit úpadek (dokonce prý na několik dní skončil ve vězení pro dlužníky).

La Grace

Nezdolný český evangelický pirát se nevzdal, brzy se oklepal a znovu zvedl hlavu, ačkoliv se někdy kolem roku 1665 stal vdovcem. Záhy zase vlastnil v Novém Amsterdamu tři nemovitosti, jako zralý čtyřicátník se podruhé oženil (za manželku pojal Mary Catherine Wardovou z Marylandu) a dopracoval se zpět do vysokého společenského a hospodářského postavení. Jako kartograf prozkoumal a pečlivě zmapoval velkou část pobřeží Severní Ameriky, takže mohl v roce 1673 pro Cecila Calverta, Lorda z Baltimoru, vyrobit vůbec první a přitom velmi kvalitní mapu Virginie a Marylandu. Na mapu přidal i svůj portrét a kolem něj nechal vyrýt své jméno „Augustine Herrman Bohemian“, hrdě tak připomínající, že je Čechem.

Heřmanova mapa

Tato mapa mu do dnešních časů vynesla pověst vynikajícího kartografa, protože se jí řídili až do poloviny 18. století všichni námořníci plující podél východního pobřeží Severní Ameriky. Za své věrné služby Americe český kluk z Kokořínska Augustin Heřman obdržel v Marylandu velké pozemky o rozloze 6000 akrů, které opět jako hrdý český vlastenec (tehdy to slovo ještě nebylo bráno hlupáky jako nadávka) pojmenoval Bohemia Manor - České panství. Na břehu řeky s původním indiánským jménem, kterou také překřtil na Bohemian River (Česká řeka) si nechal vystavět velké panství. Dnes se zde rozléhá město Chesapeake City. O jeho pozoruhodném českém vlastenectví svědčí i to, že ke svému jménu pravidelně až do své smrti připojoval přídomek Čech - Bohemian nebo Bohemiensis.

La Grace

Velký český vlastenec, patriot, korzár, objevitel a kartograf Augustin Heřman zemřel v září roku 1686. Odlitek jeho náhrobní desky je možné spatřit v Národním muzeu v Praze. Jeho životní osudy, které by si zasloužily pro svou velikost a tragičnost filmového zpracování, se zabýval hlavně českoamerický historik Tomáš Čapek, který o něm napsal knihu „Augustine Herrman of Bohemia Manor“. Po slavném Čechovi byla v USA nazvána Marylandská dálnice číslo 213 mezi Chestertownem a Elktonem, dodnes zvaná The Augustine Herman Highway. Podle jeho Českého panství se také dodnes jmenují i dvě školy v Marylandu: Bohemia Manor High School a Bohemia Manor Middle School.

Augustin Heřman

Jako památku na slavného rodáka mají ve Mšeně, které bylo za německé okupace pohraničním městem mezi Velkoněmeckou třetí říší a tzv. Protektorátem Čechy a Morava, v Cinibulkově ulici na místě, kde dříve stával rodný dům tohoto českého patriota a velkého muže, pamětní desku. A kdo chce zažít pocity, jaké měl tento jediný český korzár, doslova „in natura“, může absolvovat plavbu po mořích pod plachtami jeho pirátské lodi La Grace - tedy její věrné kopie. A nemusí se ani učit kvůli tomu anglicky - loď totiž patří Heřmanovým krajanům, kteří tak přebírají jeho námořnickou štafetu.

 

Nepřehlédněte na Security magazínu: Technologie - nejnovější ,,vychytávky" ze světa vědy a techniky. Od futuristických zbraní až po bojové drony. S námi víte více

Tagy článku