Podivuhodná první vítězství leteckého esa Jeana-Francoise Demozaye

Podivuhodná první vítězství leteckého esa Jeana-Francoise Demozaye
Autor fotografie: RuthAS, CC BY 3.0|Popisek: Hawker Hurricane II
10 / 06 / 2022, 10:00

Kdo to byl Jean-Francois Demozay? Dnes si o tomto leteckém esu řekneme něco více.

Jean-Francois Demozay, zvaný Morlaix, se narodil 21. března 1915 ve francouzském Nantes. Svá studia ovšem absolvoval i v St John's College v Portsmouthu. Po smrti otce se v roce 1932 vrátil zpět a o čtyři roky později byl povolán do vojska. Nebyl uznán služby schopným, což se samozřejmě změnilo s vypuknutím války 3. září 1939. Vzhledem ke znalosti angličtiny byl přidělen jako tlumočník k 1. Squadroně RAF, kde se naučil létat na výcvikovém Miles Magisteru.

Ke konci bitvy o Francii trčel v Nantes a kapitulovat se mu opravdu nechtělo. Vzal proto Bombay, nějak se mu jej prý podařilo uschopnit, a přeletěl v něm 16 členů technického personálu z Château-Bougon do Sutton Bridge. Už toto tvrzení je mimořádně podivné, protože kdo by svěřil svůj život někomu s nulovými zkušenostmi v létání s dvoumotorákem. Jeho přesvědčovací schopnosti musely být závratné. Vstoupil ke Svobodným Francouzům a nakonec se jakýmsi zázrakem ocitl u 5. OTU v Aston Down, kde dokončil přeškolení na Hurricany Mk.I a byl přidělen ke své staré známé 1. Squadroně. Tam dorazil 16. října a poprvé cvičně letěl o dva dny později.

Dne 8. listopadu Sub/Lt Demozay vzlétl k nácviku akrobacie, který se ovšem změnil v bojový let. Když byl po 15.40 nad Sutton Bridge ve 12 000 stopách, uviděl od moře přilétat letadlo, které bylo 4000 stop nad ním. Jakmile jej osádka uviděla, otočila se a on je následoval do mraků, které se nacházely zhruba ve 22 000 stopách. Když se za ním objevil ve vzdálenosti ještě celých 1500 yardů, tedy mimo dostřel, nepřátelský horní kulometčík spustil spršku střel. „Šel jsem blíže a zahájil palbu na 200 yardů. Jednoznačně jsem viděl, že pravý motor černě kouří a vrtule se zastavuje. V tu chvíli vletěl nalevo do mraků“.

Znovu zahájil palbu, ale výsledky nespatřil. Vletěl do mraků a pod ně, ale nepřítele již nespatřil. Hledal jej asi 10 min., ale sklo měl pokryté ledem. Nacházel celých 70 mil nad mořem, proto se otočil jihozápadně směrem k Wash a zamířil k domovu. Kameru, která by jeho bojové hlášení potvrdila, neměl. I když v něm o tom není ani zmínka, měl být jeho Hurricane silně prostřílen. Najít mu soupeře není úplně snadné. Víme, že hlásil Junkers 88 a jediný, který by z pohledu místa nouzového přistání přicházel v úvahu, byl poškozen protiletadlovou palbou a s 80% škodami odepsán v nizozemském Shiphoolu (Ju 88A-5, W. Nr. 2214 od III./KG 1). Pak přichází v úvahu pouze velký plovákový He 115 z 2./506, ale ten vypadá úplně jinak. Člen osádky byl zraněn nepřátelskou palbou ve čtverci PQ 6726.

Na další střetnutí si musel počkat do 24. března 1941, kdy jako žlutý 1 pilotoval Hurricane Mk.II Z2484, který měl podobné výkony jako německý Bf 109E. Rozdíl byl v počtu hlavní, Němec 4, zatímco Hurricane 12. Vzlétl ve 14.30 ke konvojové patrole společně s F/O Antonínem Velebnovským (Z2501) a Sgt Josefem Příhodou (Z2807). Byli v pouhých 6000 stopách, když kolem 15.00 spatřil Me 109 vrhající se z mraků na žlutého 2 a 3. „Ostře jsem zatočil doprava abych nepřátelské letadlo, které zamířilo do mraků, podletěl“. Znovu se zformovali v sekci, ale „pak jsem byl napaden z díry v mracích jiným Me 109, mé číslo 2 mi dalo varování. Provedl jsem divoký úhybný manévr“.

Brzy poté je napadly další dva Me 109 sbližujícím se útokem zezadu. Ubral a přeletěly. Rozhodl se vletět do mraků, protože všechny útoky přicházely odtud. Když z nich nahoře vyplaval, ocitl se 100 yardů za a pod těsně semknutou skupinou Me 109. „Provedl jsem stoupavý útok zezadu na poslední nepřátelské letadlo a dal mu dlouhou asi 12sekundovou dávku. Kryt kokpitu odletěl, stejně jako malé a velké kusy. Plameny se objevily na obou stranách a nepřátelské letadlo se pomalu obrátilo na záda a jemně vletělo do mraků.“

V té chvíli spatřil, jak se na něj vrhají dva Me 109, vplul do mraků a v 15.25 přistál bezpečně v Kenley. Bojové hlášení o jeho zničení jižně od Hastings ve výšce 8000 stop to je krásné, ovšem německé ztráty mu neodpovídají. Víme, že jeden Bf 109F-2, W. Nr. 6646 od II./JG 53 přistál bez paliva v St. Inglevert s 20% škodami, druhý Bf 109E-4, W. Nr. 5042 od III./JG 2 na neznámé lokaci St. Martin s 35% škodami. Gruppe sídlila v Bernay. Zničen nebyl žádný.


Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

Zdroj: history.com

Tagy článku