foto: Pline – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.08/I-153 v muzeu v Paříži
Jedná se o jednomístnou jednomotorovou stíhačku, zkonstruovanou N. N. Polikarpovem. Práce na této stíhačce začaly v roce 1932, tedy v době, kdy velení VVS RKKA (sovětského letectva) zavedlo novou operační doktrínu pro stíhací letouny.
V boji měly být nasazovány zároveň obratné dvouplošníky a rychlé jednoplošníky, přičemž se měly vzájemně doplňovat a zastupovat. Stíhačka I-15 tedy odpovídá této koncepci. Prototyp byl hotov v roce 1933 pod označením CKB-3 a zalétl jej pilot V. P. Čkalov. Poté byl stroj podroben jak továrním, tak státním zkouškám a byl přijat do sériové výroby.
Ruští piloti začali stroji říkat „Čajka“ (racek), podle křídel charakteristicky zalomených do trupu (přezdívka se udržela i u I-153, který takto zalomená křídla neměl). Velení letectva však mělo k tomuto zalomení křídel i výhrady. Letoun kvůli tomu prý neměl podélnou stabilitu a to neumožňovalo přesně mířenou střelbu. Polikarpov to samozřejmě odmítal, ale bez potřebných měřících nástrojů své stanovisko nedokázal obhájit. Situace se tak vyhrotila, že v roce 1936 nebyl vyroben ani jeden letoun pro Rudou armádu. Polikarpov tak musel urychleně přijít s letounem, který měl obvyklý tvar horního křídla.
psali jsme: HISTÓRIE: U-2/Po-2 "Kukuruznik"
Takový prototyp však byl hotov už v roce 1935. Lišil se jak horním křídlem, tak i o něco zesílenou konstrukcí a zesílením výzbroje na 4 kulomety PV-1 (I-15 měl jen dva). Letová hmotnost se však oproti I-15 zvedla o 100 kg, což mělo za následek horší letové vlastnosti a bylo jej nutné přepracovat. Výsledkem pak byl prototyp I-152, což je už jiná kapitola…
Bojové nasazení:
• Čína (1937) – v rámci čínského letectva proti Japonsku
• Španělská občanská válka – na straně republikánů – zde získaly přezdívku „Chato“ (tuponosý).
• Mongolsko (1939) – bitva u Chalcyn-Golu
• Velká vlastenecká válka
Zajímavosti:
• prototyp a série prvních 59 vyrobených kusů I-15 měly motory Wright Cyclone SGR-1820F-3, které byly o 50 % výkonnější, než sériové motory M-22
• během španělské občanské války na tomto stroji byl zaznamenán:
-první bitevní nálet stíhacího letadla na světě na dobře chráněnou základnu protivníka. 15. října 1937 provedly dvě perutě (jako součást velkého leteckého uskupení) pod velením A. K. Sěrova a Gonzalese Chindosvindose útok na letiště frankistů v Garapinilos. Jedna peruť měla ničit letadla na zemi, druhá kulomety a bombami na protiletecké zbraně. Tato akce byla nakonec úspěšná.
psali jsme: Bombardér i transportní letoun - Jakovlev Jak-6
-první noční vzdušný taran v historii letectví – 25. října 1937 v 02:00 vzlétly na vzdušný přepad dva hotovostní letouny I-15, pilotované piloty E. Stěpanovem a I. Finnem. Stěpanov zasáhl palbou italský bombardér Savoia Machetti SM-81 A Pipistrello. Bombradér však stále pokračoval k cíli a proto mu Stěpanov pomocí vrtule a podvozku urazil směrové kormidlo.
• na odlehčeném sériovém stroji I-15 s motorem M-25 o (výkonu 552 kW při výšce 3000 metrů) dosáhl v listopadu 1935 V. K. Kokkinaki výškového světového rekordu 14 575 m, přičemž musel v otevřené kabině používat dýchací přístroj.
Rozměry
rozpětí: 9,75 m (horní křídlo), 7,5 m (spodní křídlo)
délka: 6,1m
nosná plocha: 21,9 (m2)
Technické údaje (podle prvních strojů, s motorem Wright Cyclone SGR-1820 F-3):
hmotnost prázdného letounu (kg): 965
běžná vzletová hmotnost (kg): 1374
rychlost u země (km/h): 318
max. rychlost ve 3000 metrech (km/h): 368
přistávací rychlost (km/h): 90
dolet (km): 500
dostup (m): 9800
stoupavost (m/s): 14,7
Autor Matej Beneš
Zdroje: Youtube, Facebook/ 2 svetová vojna 1939-1945
Tagy