Ponorka I-58 se stala katem křižníku Indianopolis. Sama unikla spojeneckému ,,honu"

Na těžký americký křižník USS Indianopolis (CA-35) si počíhala v roce 1945 japonská ponorka I-58, která jej poslala ke dnu. Americké plavidlo se stalo známé tím, že převáželo na ostrov Tinian atomovou bombu Little Boy, která byla svržena 6. srpna 1945 na město Hirošimu. Jaké byly další osudy ,,kata" amerického křižníku?

Ponorka I-58 byla křižníkovou ponorkou Typu B model 3 (Ocu-gata 3), označovaného také jako třída I-54, a zahrnujícího tři čluny (I-54, I-56 a I-58). Kýly všech byly založeny v roce 1942, spuštěny na vodu o necelý rok později, a do služby vstupují během roku 1944. I-58 jako poslední z nich 7. září 1944. Patřila mezi ponorky vybrané ke konverzi na nosič kaitenů, tedy sebevražených-člověkem řízených torpéd. S ohledem na termín dokončení proběhla v jejím případě konverze ještě před vstupem do služby.

Šlo o velkou ponorku, typ označovaný jako oceánský, flotilový nebo křižníkový. S výtlakem na hladině 2140 tun a 3688 tun pod hladinou. Dosahující nejvyšší rychlosti 17,7 uzlu na hladině a 6,5 uzlu pod hladinou, což je ve srovnání s americkou třídou Gato (20/10 uzlů) poněkud málo, a vyzbojená šesti torpédomety ráže 533 mm v přídi (standardem amerických moderních ponorek byly navíc čtyři torpédomety v zádi) a nesoucí původně jeden námořní kanón ráže 140 mm (14 cm/40 Typ 11) a dva protiletadlové automatické kanóny ráže 25 mm (25 mm/60 Typ 96). Kanón ráže 140 mm byl při konverzi obětován, aby udělal místo pro čtyři kaiteny. Kromě nich nesly tyto ponorky, jako většina japonských křižníkových typů, průzkumný a pozorovací hydroplán, v případě ponorek třídy I-54 šlo o typ Jokosuka E14Y2, ve spojeneckém kódu označovaný jako Glen. V květnu 1945 bude hangár i katapult odstraněn, a počet nesených kaitenů vzroste díky tomu na šest.

Po svém dokončení byla ponorka I-58, na jejímž můstku stál Kaigun Šósa (Lieutenant-Commander) Močicura Hašimoto, podřízena ponorkové eskadře č. 11 šestého loďstva, v jejímž rámci absolvovala výcvikové plavby ve Vnitřním moři. Poté byla zařazena k 15. eskadře a její skupině Kongo skládající se z pěti ponorek-nosičů kaitenů, jejímž úkolem byl útok na americká kotviště. Prvním cílem I-58 byl Apra Harbor na Guamu.

Ponorka opustila základnu Kure 31. prosince 1944 a 12. ledna 1945 po půlnoci vypouští ve vzdálenosti 20 km od americké základny své čtyři kaiteny. Jeden explodoval krátce po vypuštění. Zbývající tři amerického kotviště pravděpodobně dosáhly. Hašimoto před odplutím pozoroval dva sloupy kouře, a bylo mu připsáno potopení tankeru a eskortní letadlové lodi - ovšem z propagandistických důvodů. Mise nebyla úspěšná.

Na počátku roku 1945 se I-58 podílela na operacích, jejichž cílem byl protiútok při americkém vylodění na Iwodžimě (odvolaná operace Tan č. 2), a útoku na americkou základnu na atolu Ulithi. Sloužila přitom mj. jako rádiová spojovací loď při navádění sebevražedných útoků kamikaze. A účastnila se také proslulé operace Ten-Go, jež měla pomoci odrazit americký útok na Okinawu, a během níž byla potopena bitevní loď Jamato.

V červenci 1945 u Filipín napadla dvěma kaiteny nákladní loď Wild Hunter doprovázenou torpédoborcem Lowry. Tomu se podařilo útok odrazit dělostřelbou a taranováním jednoho z kaitenů. A pak v noci z 29. na 30. červenec přišla Hašimotova velká chvíle. Objevil velkou loď plující bez obvyklého protiponorkového kličkování rychlostí 12 uzlů. Pokládal ji za bitevní loď třídy Idaho, ale šlo o těžký křižník Indianapolis. Bez doprovodu. Hašimoto odpálil šest klasických torpéd typ 95, z nich dvě zasáhla křižník na levoboku a Indianapolis se po hodině potopil.

O deset dní později napadl Hašimoto svaz lodí, který pokládal za konvoj nákladních plavidel s doprovodem, ale ve skutečnosti šlo o operační skupinu 75.19 vedenou eskortní letadlovou lodí Salamaua. Úkolem skupiny bylo pátrání po nepřátelských ponorkách a jejich ničení. Hašimoto provedl útok kaiteny, ale oba byly zničeny doprovodnými torpédoborci.

Poslední bojovou akci pak I-58 zažila 12. srpna 1945 jihovýchodně od Okinawy. Výsadkovou dokovou loď Oak Hill doprovázenou eskortním torpédoborcem Thomas F. Nickel Hašimoto považoval za nosič hydroplánů. Hlídky na Oak Hill spatřily jeho periskop a Nickel napadl ponorku hlubinnými bombami a dokonce I-58 taranoval a způsobil jí lehké poškození. Vypuštěný kaiten se vynořil za zádí Oak Hillu a explodoval. Hon na I-58 pokračoval, ale ponorka unikla. Na základnu v Kure se vrátila 18. srpna. Po kapitulaci byla u ostrovů Gótó řízeně potopena doprovodnou lodí pro ponorky USS Nereus. Její vrak byl nalezen 25. května 2017 v hloubce 60 m.

 

Zdroj: britannica.com

Tagy