Ponorka, která se Číně nepovedla. Třída Xia měla k technické dokonalosti daleko

Ponorka, která se Číně nepovedla. Třída Xia měla k technické dokonalosti daleko
Autor: sinodefence.com
30 / 09 / 2019, 10:15

Ponorka typu 092 (v kódu NATO třída Xia) měla být čínskou jadernou pýchou. Nakonec se tak nestalo, protože plavidlo sužovaly chronické technické problémy. Vznikla tak jediná ponorka v této třídě, která je stále v aktivní službě.

I když má Čína v současné době nejpočetnější ponorkové loďstvo, chce výhledově postavit čtyři letadlové lodě a její námořní síla roste, v historii byl projekty, které se nezdařily. Jedním z nich je i třída Xia, v níž měla vzniknout první čínská jaderná raketonosná ponorka. Čína přišla s programem stavby ponorek s jaderným pohonem už v 50. letech a byl to projekt ambiciózní, protože jeho vývoj měl probíhat bez zahraniční pomoci.

Na samotné ponorce typu 092 se začalo pracovat až se zpožděním, v roce 1967. Kýl ponorky byl založen v roce 1970. Plavidlo, jehož posádku tvořilo 140 mužů, bylo 120 metrů dlouhé, mohlo vyvinout rychlost 22 uzlů (pod hladinou). Výzbroj tvořilo šest 533 mm torpédometů se zásobou 12 torpéd. Další výzbroj se pak skládala z dvanácti dvoustupňových balistických raket JL-1A. Ponorka byla zařazena do služby až v roce 1983 z důvodu technické náročnosti.

Technické problémy však začaly záhy narůstat. Jako první závažný problém se ukázala být neschopnost vypustit z ponorky balistickou raketu, která trvala vlastně až do roku 1987. Další potíže se však přidaly. Kromě toho, že vedle již zmíněné konstrukce ponorky, plavidlo trápily problémy se spolehlivostí jaderného reaktoru a úniky radiace. Jednalo se rovněž zřejmě nehlučnější ponorkou ve srovnání s existujícími ruskými a americkými, takže byla poměrně snadno detekovatelná.

Zajímavé bylo, že ponorka se nedostala za hranice čínských vod. V 80. letech o ponorce, kterou trvale sužovaly technické nedostatky a měla původně představovat čínskou jadernou pýchu, dokonce panovaly pověsti, že na ní vznikl požár a ona se potopila. V letech 1995-2001 prošlo plavidlo modernizací , kdy dostala střely JL-1A s prodlouženým doletem. Zajímavostí je, že ponorka je stále v aktivní službě nadále. V roce 2 000 se krátce objevila na vojenském cvičení, ale vidět ji naživo je vzácností. Bylo tak otázkou času, jaká třída technicky nespolehlivé plavidlo nahradí. Stalo se tak ponorkami typu 094 (v kódu NATO třída Jin), jež je  druhou generaci čínských raketonosných ponorek.

Problematický projekt vlastní jaderné raketonosné ponorky, který se notně prodražil, narazil v praxi na vlastní limity. Čína přecenila své technologické i finanční možnosti a vydala se na cestu neprobádaného experimentu navíc bez zahraniční pomoci. Proto ponorka typu 092 zůstala ve své třídě osamocenou a stavba dalších dvou plánovaných jednotek již nebyla nerealizována.

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace