foto: archiv Petra Blahuše/Muži SBS museli jako jejich pirátští předchůdci zvládat jak boje na moři, tak za zemi
Zvláštní člunová jednotka SBS, která vznikla ve 2. světové válce, je méně známá, ale podle mnohých ještě lepší jak její konkurentka SAS, založená ve stejné době. Jejím eldorádem se stalo hlavně Středomoří, kde proslula svými nájezdy s pomocí plachetnic ve stylu karibských bukanýrů v 17. století. Jako byl tento v létě 1944 na řecké ostrovy na dohled od Turecka, kdy se 250 britským a řeckým nájezdníkům postupně vzdalo 18000 německých vojáků. Samotný úspěšný nájezd na Symi se pak stal předlohou pro válečný film Děla pro Navarone.
SBS vznikla sloučením lodní jednotky DSAS a Commando Special Boat Section, a jejím největším eldorádem bylo Egejské moře; operovala však také na Jadranu a západním Středomoří. Jejím velitelem byl plukovník hrabě Jellicoe, který patřil mezi zakládající členy 1. SAS Davida Sterlinga. Muži SBS prosluli nejen svou statečností a výcvikem, který obsahoval ovládání nejen vlastních, ale i nepřátelských zbraní, a také ústrojovou nekázní. Její hlavní výcvikovou základnou ve Středomoří byl přístav Athlit v Palestině.
O operaci proti německé posádce na Symi, kterou Britové obsaduili na krásku už na podzim 1943, aby ji pak museli v rychlosti před italskými vojsky a hlavně elitním německým komandem Brandenburg opustit, uvažovalo britské velení ve Středomoří už dlouho, ale útoku dlouho bránila flotila německých torpédoborců kotvených v Portolagu na ostrově Leros a odtud ovládala celou oblast Egejského moře. Na počátku června 1944 však na Střední Východ dorazila posila v podobě skupiny britských Commandos Royal Navy, vycvičených v útocích pomocí malých kajaků a v polovině června se jí podařilo po tajném vylodění z britské ponorky doplout ke vstupu do přístavu, překonat jeho ochrannou uzávěru a pomocí přísavných min potopit poslední dva německé torpédoborce. Zpět na svou vlastní základnu se vrátili bez nejmenších ztrát. Teď už invazi na Symi nic nebránilo.
psali jsme: Speciální operace Meško – neznámé hrdinství československých commandos z východní fronty
Po posledním průzkumu pozic Němců na ostrově se 8. července 1944 v turecké zátoce Penzik shromáždila útočná jednotka SBS pod velením samotného generála Turnbulla. Krom 81 Britů ji tvořilo také 131 příslušníků řeckých commandos ze Svaté eskadry. Invazní flotilu tvořilo 10 motorových člunů a dva plachetnicové škunery. Po pětidenní nebezpečné plavby proběhlo samotné utajené vylodění na Symi, přímo pod nosem německých stráží, 13. července bez problémů: utopili se při něm jen dva řečtí důstojníci, kteří spadli do vody se svými až 50 kilogramovými batohy. Namáhavým celonočním pochodem dosáhly všechny tři útočné skupiny svých východišť k útoku ještě před svítáním, a tak se mohla na překvapené a nic netušící Němce snést hned s prvními paprsky salvy z vícehlavňových těžkých kulometů Vickers a minometů, což byly nejtěžší zbraně britského výsadku. Ti s nimi zahájili útok na hlavní starý hrad v Symi, kde bylo německé velitelství, podobně jako o 300 let před nimi útočili jejich bukanýrští předchůdci. Dvě německé hlídkové lodě, které ještě v noci vypluly na hlídkovou plavbu, se varování zvuky boje rychle vracely zpět do přístavu, ale na jeho rejdě naraziliyna pětici britských motorových člunů, které ostřelovaly hrad od moře. Po krátké námořní bitvě se Němci vzdali a na jejich stožárech zavlály bílé vlajky. Komando pod velením „Studa“ Stellina zatím bojovalo o přístavní molo a když z něho Němci chtěli ustoupit do kopců ke svým kulometným hnízdům, pronásledovalo je a granáty z většiny pobilo. Zbytek se vzdal a skončil zamčený v místním kostele. Druhá skupina, útočící na dělostřelecké baterie, je nejprve vzala pod silný palebný přepad, a když pak dostali řečtí commandos rozkaz k útoku, demoralizovaní Němci se rychle vzdali. „Nahoře na stráni se zvedla vlna a na jejím vrcholu pateticky mávaly dva bílé kapesníčky. Dal jsem rozkaz zastavit palbu kolem dokola a začal počítat zajatce,“ vzpomínal později velitel útočné skupiny.
Hlavní britské síly postupovaly proti starému „castro“ přímo nad hlavním městem ostrova. Do deváté hodiny postoupily až na vzdálenost 800 metrů od hradu, jehož zdi a cimbuří neustále zkrápěla palba. Přesto se Němci nehodlali vzdát a kladli zuřivý odpor. Muži z jednotky, čistící přístav plachetnic severně od hradu, byli palbou z jeho cimbuří doslova přikováni k zemi. Nepomohla je vyprostit ani druhá skupina, která byla po zlikvidování německých baterií také poslána vyčistit přístav. Když poručík Clarc vtrhl s německým samopalem MP 38/40 do tamní důstojnické jídelny, vyzval zde shromážděné k ukončení odporu slovy: „Všechno by bylo mnohem jednodušší, kdyby jste všichni jen zvedli ruce.“
psali jsme: Letecké eso František Doležal - první Čech, který sedl do kabiny legendárního Spifire
Další britská jednotka zaútočila na klášter jižně od hradu a postupně tlačila jeho posádku před sebou až na jižní konec ostrova, kde se Němci nakonec vzdali. Napoprvé výzvu sice odmítli, ale když Britové poslali s parlamentární vlajkou místní řeckou dívku, napodruhé už zbraně složili.
Samotná hlavní pevnost v Symi padla až v poledne. Britové ji sice svou palbou těžce poškodili, ale rozhodně neměli síly a zbraně na to, aby ji vzali přímým útokem. Poslali tedy německého zajatce, námořního poddůstojníka, aby donesl veliteli hradu podmínky kapitulace a oznámil mu, že je další odpor zcela zbytečný, protože celý Symi je už v britských rukách. Po dramatickém vyjednávání už za účasti britských parlamentářů se konečně němečtí vojáci a italští karabiniéři vzdali. Právě v okamžik, kdy složili zbraně, zaútočil na britské lodě a síly v přístav tříčlenný roj německých messerschmittů. S pětihodinovým zpožděním, takže už situaci nezachránily.
V boji o Symi padlo 21 Němců a Italů, 17 jich bylo zraněno a zajato 151 mužů. Spojenci přitom neztratili ani jednoho muže, když měli jen šest raněných (a ty dva utopení Řeky). Okamžitě po německé kapitulaci začala na molu v přístavu spontánní lidová oslava, kdy rozradostnění Řekové porazili vola a začali ho opékat. Došlo i na projevy starosty a britských velitelů, které se vyrovnaly oslavám dobytí Bastilly a otevřeno bylo i místní vězení- jeho jediný „obyvatel“ ho však odmítl opustit, protože to byl místní fašista. K všeobecné pohodě a družbě přispěli i sami Němci, když překvapeni tím, že nebyli ihned popraveni (jak jim tvrdila Hitlerova propaganda) samou radostí prozradili svým přemožitelům, kde mají na hradě jejich velitelé schovány zásoby vína. Řekové přitom slavili, ačkoliv dobře věděli, že se nejedná o trvalé obsazení ostrova, ale jen nájezd, a že Němci se vrátí a budou se po udání od místních udavačů mstít. Po demolici zbývajících nepoškozených německých zařízení, skladů munice, zásob nafty, děl i 19 německých lodí zajatých v přístavu, se SBS o půlnoci nalodila na své lodě a odplula ze Symi. Zůstalo zde jen několik mužů průzkumného komanda.
psali jsme: Nájezd britských commandos na německé Lofoty měl krycí název operace Claymore
Německá reakce přišla sice opožděně, ale o to tvrději. Druhý den bylo město i celý ostrov tvrdě bombardováno. Následný nájezd dvojice bojových člunů Kriegsmarine se Britům podařilo odrazit, když oba čluny přesnou palbou zapálili. Před blížící se hlavní německou flotilou už ale museli i s vysílačkou ustoupit do kopců ve středu ostrova. Když je následující noc naložil motorový člun, setkal se u břehů ostrova s další německou hlídkovou lodí: i tu ale Britové, těžce vyzbrojeni ukořistěnými kulomety, potopili.
Nájezd na Symi byl labutí písní SBS v Egejském moři. Její úkoly převzala jimi vycvičená řecká Svatá eskadra, zatímco Britové se přesunuli dál na západ, aby mohli od podzimu1944 až do jara 1945 provádět nájezdy a průzkum dalšího polozapomenutého bojiště 2. světové války, na pobřeží Albánie a Jugoslávie.
Zdroje: J. Lewis- Elitní jednotky, J. Lodwick: The Filibusters
Tagy