Poslední Gallandovo vítězství roku

Poslední Gallandovo vítězství roku
Autor: Bundesarchiv, Bild 183-B12018 / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Adolf Galland (uprostřed)
22 / 04 / 2022, 16:00

Adolf Galland byl známý německý stíhací pilot za druhé světové války, v letech 1941-1945 stál v čele německých stíhacích sil.

Jagdgeschwader 26 „Schlageter“ musela po listopadových letech zůstat nějakou dobu na zemi a do vzduchu šla účinně až 5. prosince 1940. Stab společně s II. a III./JG 26 překročil pobřeží Velké Británie v průběhu volného lovu poblíž Doveru, zatímco I./JG 26 zajišťovala doprovod stíhacích bombardérů od II.(S)/LG 2. Oblt. Kurt Ebersberger Staffelkapitän 4./JG 26 si nárokoval Hurricane ve 12.20 nad Rochester, Maj. Adolf Galland si ve 12.30 v oblasti mezi Dover a Dungeness chtěl uznat Spitfire, Uffz. Karl Schieffer z 5./JG 26 tentýž typ ve 12.45 nad Chatham. Skutečnost byla taková, že dolů šel Hurricane Mk.I V2497 od 46. Squadrony pilotovaný P/O Cecilem Reginaldem „Charlieˮ Youngem, který dopadl po u Daughton House, Wrotham v Kentu.

F/O Frederick Austin na V7074 a F/Lt Norman Whitmore Burnett na V7443 na zpáteční cestě z oblasti Dungeness spatřili ve výšce 19 000 stop (5791 m) obrácený Hurricane směřující ve spirále k zemi. Austin ho doprovázel dolů a opustil někde ve výšce 2-3000 stop (610-914 m), načež dopadl mezi Sevenoaks a Wrotham, což plněn odpovídá Youngovi, který byl střelen do zátylku. Mimořádně zajímavé jsou i dva následující nároky: Oblt. Josef Haiböck od Stab III./JG 26 chtěl uznat Hurricane ve 12.15 západně od Hastings, Fw. Helmut Brügelmann z 8./JG 26, Hurricane v neznámém čase rovněž západně od Hastings, přičemž druhý nárok patrně nebyl uznán už u jednotky. Z hlediska místa a času by bylo logičtější, kdyby se do akce zapojila i 249. Squadrona z North Weald. Víme, že vzlétla společně s 253. Squadronou a narazila na Messerschmitty.

S/Ldr Robert Alexander „Butchˮ Barton vedl svou jednotku k hlídce podél západního Kentu. Okolo Dungeness bylo počasí poměrně dobré a obloha protrhaná, takže létali sem a tam na hlídkové linii těsně nad 20 000 stopami. Kontrolor je čas od času informoval o přilétajících nepřátelských svazech a skupinách. Dlouho se nic nedělo, když po nějakých 90 minutách ve vzduchu a s 25 galony v nádržích přelétalo nad jejich hlavami zhruba 20 Me 109. Byly odhadem jen o 1000 stop (305 m) nad nimi, načež začali provozovat hru na kočku a myš. Bartonovi hoši byli tou myší. Dělali zkusmé útoku a pokoušeli se oddělit nějakého toho opozdilce. Benzín v nádržích Hurricanů pořád ubýval a „Butchˮ přešel na nouzové řešení, začal s obranným luftberyho kruhem.

Piloti začínali být unaveni a zoufale otáčeli krky, kde že ti Němci jsou. Když tak klesali ve spirále dolů, vrhli se vlci konečně do akce. Najednou se objevila ohnivá koule a hustým kouřem zahalený letoun klesal dolů. Hurricane Mk.I V7677/GN-N byl jedním z Me 109 prostřílen a zapálen. Sgt Georgu Alfredu Stroudovi se na poslední chvíli podařilo s popáleninami vyskočit. Po přistání si pro něj přijela záchranka a pilota odvezla do nemocnice v Rye. Kvůli popáleninám a plastickým operacím nakonec putoval do East Grinstead, kde se nacházela specializovaná klinika.

Kromě něj byl prostřílen i Hurricane Mk.I V6565/GN-H Sgt George Charlese Caldera „Tichˮ Pallisera, a po rychlé ztrátě paliva nouzově přistál v nevhodném terénu u obce Stanford-le-Hope v Essexu, kde při havárii utržil další velmi vážně škody. Pro zajímavost je třeba dodat, že místo se nachází severně od Rochesteru a Chathamu. O únavě pilotů po tomto boji si lze vytvořit představu z toho, že P/O Thomas Francis „Gingerˮ Neil byl ve vzduchu dvě hodiny a pět minut, než s 5 galony přistál v North Weald.

Úspěchy eskadry však byly vyváženy ztrátami. V oblasti jihovýchodně od Doveru byl zabit Ltn. Hans Heineman od 1./JG 26. Jeho Bf 109E-7, W. Nr. 5968, bílý 4 byl sestřelen do moře, údajně Spitfirem. Poblíž Folkestone byl zasažen a zraněn Ofw. Robert Menge. Ten se svým Bf 109E-4, W. Nr. 6324 přistál se 40% poškozením. Třetí, rovněž dočasnou ztrátou byl Bf 109E-4, W. Nr. 5816 od Stab/JG 26, který s 30% škodami přistál na břicho ve Wissantu.

 

Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace