foto: Aldo Fraccaroli, Wikimedia Commons, volné dílo/Ponorka Leonardo da Vinci
Obecně je známo, že italské námořnictvo nebylo příliš úspěšné, což platilo i o ponorkách. Existují však dvě výjimky, Leonardo da Vinci a Enrico Tazzoli.
První z nich, které se budeme dnes věnovat, byla součástí zaoceánské třídy Marconi o délce 76 m, 1467 t, 4 torpédomety na zádi a 4 v přídi, s 16 torpédy, jedním dělem ráže 100 mm a dvěma kulomety ráže 13,2 mm. Dosáhnout však mohla pouze hloubky kolem 100 m, což byl obrovský rozdíl oproti německým ponorkám. Na hladině byl jejich dosah až 10 500 námořních mil, zatímco pod hladinou jen 110, což bylo pro tehdejší ponorná plavidla typické. Maximální rychlost na hladině byla 18 uzlů, 8 pod ní. Jejím kapitánem na poslední plavbě byl
Tenente di Vascello (T.V.) Gianfranco Gazzana Priaroggia. Z Bordeaux vyplula 20. února 1943 večer a první úspěch zaznamenala 13. března. Přibližně ve 23.56 vypálila dvě zadní torpéda, přičemž jedno z nich zasáhlo britskou Empress of Canada (21 517 grt). Tato gigantická loď plula bez eskorty z Capetown do Freetownu vysokou rychlostí 18.5 uzlu, což ji ovšem nezachránilo. Torpédo způsobilo značné škody a loď zůstala nehybně na hladině.
Psali jsme
Na začátku druhé světové války disponovalo Royal Navy větším množstvím použitelných ponorek než Kriegsmarine, ale jejich osudy nejsou příliš známé.
V 00.40 14. března vypálila ponorka třetí torpédo, které rovněž zasáhlo. K potopení došlo kolem 01.15. Na lodi bylo 1844 lidí, z nichž se zachránilo 1519. Ti byli vylovení HMS Boreas, HMS Petunia, HMS Crocus a HMS Corinthian. Mezi asi 392 mrtvými bylo 44 členů posádky, 8 (dělo)střelců a 340 pasažérů, z toho 149 italských válečných zajatců. Na palubě byli polští a řečtí utečenci, i když jejími obvyklými pasažéry byli australští a novozélandští vojáci. Sama ponorka vylovila armádního doktora Sottotenente di Vascello Vittorio Del Vecchiu.
Další úspěch si ponorka připsala 19. března, kdy ve 04.00 torpédovala britskou Lulworth Hill (7628 grt), kterou předtím dvakrát minula ponorka Finzi. Po dvou zásazích šla loď ke dnu během 90 sekund, přičemž zahynulo 36 z 39 mužů na palubě. Leonardo da Vinci vyzvedla z vody jednoho trosečníka, kterého mezi 21.58-23.40 předala ponorce Finzi, společně s italským doktorem, při setkání na pozici 12° 30'J, 2° 30'V. Finzi přesunula na Leonarda 90 tun paliva, tři torpéda, mazací olej a zásoby.
Parádní úspěch se dostavil 17. dubna, kdy šel ke dnu nizozemský Sembilan (6633 grt), vezoucí nejen munici, ale hlavně vyloďovací čluny LCP-780 a LCP-782 z Glasgow do Durbanu. Úspěch byl o to větší, že z posádky 86 mužů se zachránil jen jeden Ind Shamshen, a to ještě se zlomenou nohou. Tento trosečník skončil na palubě lodi Manaar (8007 grt), kterou ovšem Leonardo dostala hned následující den. V 03.15 ji zasáhlo torpédo na pravé straně, přičemž zahynuli 3 členové posádky. Zbytek, tedy celých 94 mužů, šlo okamžitě do člunů, i když lodi se dolů příliš nechtělo.
Psali jsme
Počasí v zimě 1941 příliš k létání nenabádalo a trochu se zlepšilo až v únoru. Tehdy začalo docházet ke střetům stíhačů RAF...
V 04.30 tvrdili svědci, že ji zasáhlo další torpédo, ale pořád nic, a tak šla ponorka na hladinu a začala pálit z děla. Z 23 střel ji zasáhlo 12, ale ke dnu šla až v 07.20. Druhý důstojník Robert Gray byl vyloven ponorkou a zahynul na její palubě. 21. dubna v 18.15 vypálila Leonardo čtyři torpéda na americkou loď typu Liberty John Drayton (7176 grt), která plula z Bahreinu do Capetownu. Zasáhlo jedno. Část trosečníků, kteří raději rychle nastoupili do člunů, byla vyslýchána a pak propuštěna. Celkově zahynulo 27 členů posádky, v drtivé většina na záchranných člunech.
Poslední obětí Leonarda da Vinci byl 25. dubna britský tanker Doryssa (8078 grt) na cestě z Cape Town do Abadanu. V 17.26 jej zasáhlo první torpédo a v 18.45 druhé. Stejně jako John Drayton, i tanker byl doražen palbou palubního děla. Ztráty posádky byly opět značné, celkem 53 mrtvých. Trosečníci vypovídali, že je ponorka úspěšně ostřelovala na člunech, ale teoreticky mohla mířit na loď. Totéž tvrdili i ti z Lulworth Hill.
Psali jsme
Příklady přehánění úspěchů ve vzduchu jsou nejen časté, ale mnohdy i zábavné, jak si ukážeme na následujícím příkladu.
Každopádně osud neměl s Leonardo da Vinci slitování. Dne 23. května byla potopena opakovaným útokem hlubinnými náložemi HMS Active, eskortou konvoje KMF 15 z Clyde do Algiers, když byla předtím zahlédnuta na 6000 yardů. Útok trval od 11.43 a ve 12.40 moře vyplavilo dřevo, korek, záchranné vesty, konzervy s kávou s nápisem Napoli a podivuhodně prý dvě lidské plíce. Nálože ve 13.05 vypustila i HMS Ness, z konvoje WS 30, ale patrně zbytečně navíc.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik
Zdroj: historynet.com
Tagy