foto: Bundesarchiv, Bild 183-B13197 / CC-BY-SA 3.0/Friedrich Guggenberger
Kapitänleutnant Friedrich Guggenberger byl v roce 1943 legendou, když se mu 13. listopadu 1941 v 15.41 podařilo zasáhnout britskou letadlovou loď HMS Ark Royal (22 600grt), která se potopila v 08.13 následujících dne při odtahu. To vše jedním jediným torpédem na pravé straně, což svědčí o fatální chybě při konstrukci. Kromě ní poslal na dno 12 obchodních lodí, byť 5 z nich bylo velmi malých.
Po odpočinku nastoupil 18. května 1943 na palubu nové ponorky U-513, což byl velký zaoceánský typ IXC. Svou posádku poctivě cvičil, což bylo potřeba, protože přežití bylo velmi nejisté. Tento měsíc šlo na dno 40 ponorek. Důvodem byl vynikající zpravodajské znalosti spojenců z rozluštěných depeší, dostatek protiponorkových zbraní a letecký radar. Ponorka, patřící pod 10. flotilu, si to namířila přes střed Atlantiku na jih k brazilským břehům, kde se dala předpokládat horší obrana a větší množství samostatně plujících lodí.
Jakmile Guggenberger dorazil do cílové oblasti, začal se rozhlížet po kořisti a 21. června jednu našel. Švédská obchodní loď Venezia si to s nákladem kakaa, kávy, tabáku a rostlinného oleje šinula do Buenos Aires. Nedoplula. Torpédo z U-513 ji trefilo přesně a 300 námořních mil jihovýchodně od Rio de Janeira klesla na dno. Druhé torpédo ji zasáhlo v době, kdy už všech 27 členů posádky sedělo bezpečně v člunech.
Ponorka se pak přiblížila k pobřeží, kde brzy ráno 25. června potkala vyplouvající tanker Eagle. Asi 6 mil jihovýchodně od Cabo Frio nejdříve jedno torpédo loď podjelo, ale druhé zasáhlo přesně v 03.53. I přes částečné zatopení levé přední části lodi, rozkázal velitel plný zadní chod a kormidlo ostře doprava, což znamenalo, že se tanker vyhnul třetímu železnému žralokovi. Následně loď křivolakým kurzem zamířila zpět do Ria, kde prošla provizorními opravami. Celkové byly provedeny až únoru 1944 v USA, kam dorazila přes Arubu. Posádka při torpédovém útoku neutrpěla.
Více štěstí měl Guggenberger 1. července, kdy těsně po půlnoci trefil 1125t Totoyu, které plula z Paranaguá do Santosu. Kapitán a 7 námořníků potopení nepřežilo, ale dalších 30 ano. V likvidační činnosti pokračoval 3. července, kdy v 19.25 zasáhl americkou Elihu B. Washburne (7176 t), která se po výbuchu části munice na zádi obrátila o 90o. Dostala ještě dvě další torpéda, která zpečetila její osud.
Poslední úspěch byl dosažen 16. července, kdy byla ve 21.15 zasažena další americká loď typu Liberty Richard Caswell. Došlo k tomu asi 150 mil jihovýchodně od Florianópolis. Torpédo zasáhlo na pravé straně u strojovny a způsobilo velké škody. Několik členů posádky dokonce přeletělo po výbuchu zábradlí. Loď se rozlomila vedví se ztrátou 9 životů, včetně kapitána a dvou důstojníků. 60 členů posádky přežilo. Ponorka se vynořila mezi záchrannými čluny, zeptala se na několik věcí, rozdala cigarety a opustila oblast. Podle svědectví německý velící důstojník povídal, že žil 7 let v Brooklynu a sháněl informace, jak si vedou Dodgers.
Zůstávat na hladině v bojové oblasti byl ovšem i u brazilských břehů holý nerozum. Je pravděpodobné, že ponorka musela dobýt baterie. Jihovýchodně od São Francisco do Sul na pozici 27.17 jižně, 47.32 západně ji překvapil létající člun Martin PBM Mariner od námořní squadrony VP 74. Hlubinné nálože vybuchly a U-513 klesla do 75 m i se 46 členy posádky, kde byla nalezena v roce 2011.
Guggenberger a dalších 6 členů se dostalo do záchranného člunu, ze kterého byli vyloveni následující den hydroplánovým tendrem USS Barnegat. Velitel byl vážně zraněn a musel si projít operací, načež 25. září putoval do výslechového centra ve Fort Hunt. Brzy poté zamířil do zajateckého tábora Crossville v Tennessee, aby byl v lednu 1944 přemístěn do Papago Park poblíž Phoenixu v Arizoně, ze kterého 12. února uprchl s dalšími čtyřmi veliteli. Byl chycen v Tucsonu spolu s Kptl. Augustusem Mausem, ale v noci z 23. na 24. prosince prchl znovu. Tentokrát byl dopaden 6. ledna 1945 s Kptl. Jürgenem Quaet-Faslemem ani ne 10 mil od mexické hranice.
Autor: Mgr. Tomáš Bouzek, vojenský historik
Zdroj: history.com
Tagy