Poslední rozhodující vítězství Napoleonovy kariéry - od bitvy u Znojma uplynulo 213 let

11. 07. 202216:00

Poslední rozhodující vítězství Napoleonovy kariéry - od bitvy u Znojma uplynulo 213 let

foto: foto: Sylvia Malíková/Francouzská pěchota u Znojma

11. července 1809 skončila dvoudenní bitva u Znojma. Jedna ze tří velkých bitev napoleonských válek, které byly svedeny na dnešním území České republiky (Slavkov 1805, Znojmo 1809 a Chlumec 1813), a poslední rozhodující vítězství vojenské kariéry jednoho z nejtalentovanějších vojevůdců historie, císaře Francouzů Napoleona I. Napoleon, a především jeho podřízení velitelé Marmont a Masséna, dokázali rakouskou armádu sevřít v prostoru, z něhož pro ni nebylo úniku, a kde čelila narůstající početní převaze. Boj přerušilo příměří a válku, kterou zahájilo Rakouské císařství vpádem do Bavorska, ukončí 14. října Schönbrunnský mír. U příležitosti 213. výročí se v Únanově na Znojemsku sešli členové vojensko-historických spolků a s podporou Jihomoravského kraje navázali na sérii vzpomínkových akcí pořádaných v rámci Projektu Austerlitz od roku 2004.

Únanov leží na severním okraji historického bojiště v prostoru, který byl pro výsledek bitvy mimořádně důležitý. Rakouská armáda po ztracené bitvě u Wagramu ustupovala přes Znojmo směrem na Jihlavu. V patách jí postupoval armádní sbor vedený maršálem André Massénou přezdívaným "miláček vítězství", enfant chéri de la victoire. Nazval jej tak osobně generál Bonaparte po skvělém, tehdy generálově, vystoupení v bitvě u Rivoli v roce 1797.

Arcivévoda Karel v čele rakouské armády měl dostatek sil a v dobrém pořádku, aby se Massénovi s nadějí na úspěch postavil. Dal však přednost dalšímu ústupu směrem do Čech. Zachování bojeschopnosti hlavní císařsko-královské armády by mělo zásadní vliv na další vývoj války, případně na výraz případné mírové smlouvy. V opačném gardu přesně to nebylo v zájmu císaře Francouzů. Krátké arcivévodovo zaváhání a chyba, které se při ústupu dopustil generál Rosenberg, ovšem přivedla 10. července 1809 do boku ustupujících Rakušanů další z francouzských sborů vedený generálem Marmontem, jedním z Napoleonových nejnadanějších podřízených.

Foto: Sylvia Malíková, KVH francouzského císařství Bystřice pod Hostýnem

Okolí Znojma, kde byly rakouské sbory zastiženy, skýtalo velmi dobré podmínky pro úspěšnou obranu. Mnohem méně pak pro rozvinutí vlastního protiútoku, čehož dokázal Marmont velmi dobře využít. A zcela rozhodující byl fakt, že jediná myslitelná ústupová linie, tedy silnice na Jihlavu, byla přetížena pomalu se pohybujícím rakouským trénem, zavazadly a dělostřelectvem. Nadto právě přes Únanov, o který opřel arcivévoda Karel své levé křídlo při urychleném přijetí dispozic, jimiž čelil nečekanému protivníkovi ve svém pravém boku, hrozilo přerušení této ústupové linie.

Foto: Sylvia Malíková, KVH francouzského císařství Bystřice pod Hostýnem

"Ke krytí levého křídla a silnice vedoucí do Jihlavy byla určena jezdecká záloha a to 39 eskadron pod velením knížete Schwarzenberga, západně od Únanova rozdělená do tří sledů. Za jezdeckou zálohou stálo ve směru na Hluboké Mašůvky a Přímětice 13 praporů a 8 eskadron II. sboru (Hohenzollern), které překročily Dyji ještě před zadním vojem V. sboru. Granátnický sbor čítající 16 praporů (pod gen. Prochaskou), dostal po svém vystřídání V. sborem rozkaz postavit se západně od Přímětic a vytvořit zálohu za III. sborem. VI. armádní sbor (Klenau) byl kolem půlnoci odvelen na zalesněné výšiny mezi Olbramkostelem a Vranovskou Vsí s úkolem krýt přímo jihlavskou silnici a detašovanou jednotkou Jevišovice. Hlavní stan byl přemístěn do Olbramkostela; mosty přes Dyji měl být po přechodu armády zničeny. V uvedeném postavení stála armáda již při rozbřesku v mírně zkřiveném polokruhu proti nepříteli, nyní o síle 60000 mužů, připravená k boji," popsal rozmístění rakouských jednotek Julius Wisnar ve své obsáhlé práci z roku 1910.

Francouzi mezi Suchohrdly a Únanov nasadili divizi lehkého jezdectva pod velením generála Montbruna, jejímž úkolem bylo krýt pravý bok Marmontových pěších divizí, ale při sebemenší možnosti také ohrozit a přetnout rakouskou ústupovou linii. Během bojů, které se v prostoru rozhořely, se francouzská kavalerie dostala k jihlavské silnici na dohled, a je celkem jisté, že její přítomnost a hrozba, kterou představovala, hrály významnou roli v ochotě arcivévody Karla přistoupit na podmínky příměří. Učinil tak po Napoleonově nabídce, která ovšem byla s ohledem na situaci spíše ultimátem. Francouzská přesila byla již více než dvojnásobná a přicházely další sbory, zatímco Rakušané v žádné posily doufat nemohli. Vojensky bylo rozhodnuto, prolévat dále krev bylo zbytečné a výsledek by byl jednoznačný: "Non, c'est assez de sang versé!" Ne, krve již je prolito dost.

Foto: Sylvia Malíková, KVH francouzského císařství Bystřice pod Hostýnem

Během následujícího jednání byla stanovena demarkační linie: hranice mezi Horními Rakousy a Čechami a znojemský a brněnský kraj, a podél Moravy až k ústí Dyje a k dnešní Bratislavě. Francouzi a jejich spojenci stráví na Moravě dlouhé měsíce během vyjednávání o podmínkách mírové smlouvy, a kromě dalších míst se také po čtyřech letech vrátí k Brnu a slavkovské bojiště, kde 17. září během Napoleonovy návštěvy města předvede sbor maršála Davouta manévr proti Prateckým výšinám - de facto první rekonstrukci bitvy u Slavkova.

Foto: Sylvia Malíková, KVH francouzského císařství Bystřice pod Hostýnem

Bitva u Znojma stojí poněkud ve stínu větší bitvy u Wagramu. Je to jednoznačně důsledek faktu, že Wagram připravil a řídil Napoleon osobně, zatímco Znojmo, které definitivně rozhodne, proběhlo v režii jeho podřízených a bez Napoleonova zásadního vlivu.

Stovka členů spolků vojenské historie sdružených ve Středoevropské napoleonské společnosti a pozvaní hosté se o uplynulém víkendu sjeli v Únanově, kde se v sobotu dopoledne věnovali výcviku a přípravám na bitevní ukázku. Ta proběhla s hojnou účastí návštěvníků v odpoledních hodinách v atraktivním prostoru Velkého kopce nad Únanovem. Německá (c.k. pěší pluky č. 1 a č. 20) a uherská pěchota (pěší pluk č. 61) rakouské armády a c.k. 11. Szelekský hraničářský husarský pluk zde podlehly francouzské přesile (k vidění byli granátníci, fyzilíři-granátníci a námořníci Napoleonovy císařské gardy, granátníci 18., voltižéři 30. a fyzilíři 57. řadového pluku a gardoví dragouni) a i jejich boj přerušilo vyhlášené příměří. V neděli pak účastníci v přítomnosti starosty obce Únanov, pana Jindřicha Bulína, položili věnec ke kříži věnovanému obětem bitvy u Znojma, který zde odhalili během 210. výročí v roce 2019. Dík za podporu vzpomínkové akce patří Jihomoravskému kraji, a také společnostem Explosia a.s. a Cairo s.r.o., díky kterým vojáci "trhají mušelín", jak Napoleonovi vojáci (a nejen oni) říkali typickému zvuku při salvách pěchotních pušek.