Potopení vlastním torpédem? Americká ponorka USS Tang to zvládla hravě

Potopení vlastním torpédem? Americká ponorka USS Tang to zvládla hravě
Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: USS Tang
22 / 01 / 2023, 10:00

Americkou ponorku USS Tang lze řadit k nejúspěšnějším plavidlům. Na druhou stranu tato ponorka vstoupila do historie ako plavidlo, které se dokázalo samo potopit.

USS Tang byla americká ponorka ve třídě Balao, která byla uvedena do služby v roce 1943. Plavidlo mělo operovat v Pacifiku, jejím kapitánem se stal Richard H. O'Kane, posádku tvořilo 87 mužů. Tang se stala mimořádně úspěšným plavidlem, když dokázala za osm měsíců pacifického ,,angažmá" poslat ke dnu 31 nepřátelských lodí o celkové tonáži 227,800 t.

25. října 1944 ponorka pronásledovala japonské lodě Tchaj-wanským průlivem oddělující čínskou pevninu od ostrova Tchaj-wan (dříve Formosa). Předtím americká ponorka zvládla potopit tři tankery a dvě nákladní lodě a zachytila i další japonský konvoj, kterému těžce poškodila bitevní loď a navíc potopila obchodní loď o výtlaku 7 tisíc tun.

Nicméně po vyčerpávajících, ale úspěšných bojích zbývalo americké ponorce už jen jedno torpédo. Otázkou bylo, na koho či na co se použije. Kapitán H. O'Kane se rozhodl dorazit bitevní loď, kterou Tang těžce poškodila předchozí noc. Japonská bitevní loď se jevila jako snadný terč, protože jí její konvoj nechal na holičkách. Tang se jednoduchým manévrem za ní zavěsila a vypálila své poslední torpédo.

Pak se ale stalo něco stěží uvěřitelného. Torpédo, které mělo definitivně dorazit japonskou loď, se začalo vracet směrem k ponorce, a to i přesto, že v oblasti, kde se Tang nacházela, nebylo ani stopy po dalších nepřátelských plavidlech, tedy kromě zmíněné poškozené japonské bitevní lodě. Kapitán okamžitě zavelel k únikovému manévru, jenže záhy se ozval silný výbuch, který zasáhl záď ponorky. Námořníky ve třech komorách ponorky exploze buď okamžitě usmrtila, nebo uvěznila.

Těsně před zásahem torpéda nařídil O'Kane okamžitě uzavřít poklop velitelské věže. Tuny vody, které valily do ponorky, ji nakonec nemilosrdně poslaly na dno oceánu v Tchaj-wanském průlivu. Kapitánův rozkaz nakonec zachránil život několika námořníkům, kterým se podařilo pomocí jednoduchého kyslíkového přístroje zvaného ,,Momsenovy plíce" dostat z ponorky.

A co se vlastně stalo? Tang vlastně potopil sám sebe. Když poslední torpédo opustilo hlaveň torpédometu, porouchal se naváděcí mechanismus, takže torpédo ,,zmateně" kroužilo" kolem ponorky, dokud se nevrátilo a ponorku nezasáhlo. Přeživší, kterých zbylo jen 9, následně zachránila japonská fregata. Zbytek posádky byl převezen do zajateckého tábora a tam podroben brutálním vyšetřovacím metodám. Po kapitulaci Japonska byl tábor osvobozen Američany. Svět se tak dozvěděl o vskutku neobvyklé příhodě, která potkala ponorku Tang.

Zdroj: William B. Breuer: Záhady 2. světové války

Tagy článku