Povstání tchaj-pchingů a desítky miliónů mrtvých Číňanů

Ing. Filip Klasna zobrazit články autora

01. 01. 202316:30

Povstání tchaj-pchingů a desítky miliónů mrtvých Číňanů

foto: Pixabay, Free for commercial use/Ilustrační fotografie

Během povstání tchaj-pchingů zemřelo podle těch nejmírnějších odhadů 20 miliónů obyvatel Číny, podle posledních odhadů jsou čísla mnohem děsivější. Roku 1850, tedy před povstáním měla Čína okolo 450 miliónů obyvatel a po jeho potlačení 350 miliónů.

Na počátku katastrofy byl čínský chlapec toužící po vzdělání. Rodiče a rodina mu poskytovali vše, aby složil císařské zkoušky.

„V ruce hrdinově mocného meče lesk
Jak věž o stu stopách roste před ním jeho touha
Deset tisíc let tvoří už dějiny
Kdo jiný však je ovládá a spoutá?
Deset tisíc mil povinnost mě od domova svedla
Jen tak lze získat titul a hodnost svou
Spěchám, aby cesta rychle ubíhala
Poznat tak úspěch mocných –
a rackové divocí pro mě nikdy už nevzlétnou
Přes Luo-kuo-čchiao jdu si po svých. Úsměv na tváři.
Vždyť na cestě k Ostrovu nesmrtelných navždy muž zazáří.“

Tuto báseň napsal sebevědomý čínský mladíky na cestě do Pekingu, kde měl císařské zkoušky složit. Kdyby se mu to povedlo, mohl vykonávat nejvyšší politické funkce na území říše. Ta po opiových válkách nebyla zcela v kondici, hlavně díky nerovnoprávné Nankingské mírové smlouvě s Brity z roku 1842 a dalším smlouvám podobného ražení s USA a Francií. Poprvé ve své historii stála Čína proti technologicky vyspělejším protivníkům a střet s nimi vyvolal těžký kulturní šok. Vojenskou situaci říše zcela vystihovalo přesvědčení, že „dobré železo se nehodí pro hřebíky, dobří lidé se nestávají vojáky“. Jednotlivé prefektury se potýkaly s bandity, centrální moc upadala.

Jižní Čína byla plná propuštěných vojáků, členů milicí, ale i tisíců pirátů, které britské lodě vytlačovaly z jihočínských moří. Čína vedená cizí mandžuskou dynastií v té době bojovala s Velkou Británií a Francií, o její území se rvalo i Rusko, které uchvátilo levý břeh Amuru, a obrovské území Vnějšího Mandžuska, kde leží dnešní Vladivostok.

Sociální konflikt byl připraven, zbývalo najít rozbušku. Tou se stal kariérní neúspěch onoho sebevědomého mladíka, který nebyl schopen složit státní zkoušky. Pokusy v letech 1828, 1836, 1837 a 1843 byly neúspěšné. Po zkoušce roku 1837 se Chung Siou-čchuan nervově zhroutil a upadl do transu. Sny, které měl, si posléze vyložil s pomocí bible a letáků křesťanských misionářů po svém. Chung věřil, že je mladším bratrem Ježíše Krista a svou energie vrhnul na likvidaci jiných náboženství v Číně, jako byl konfucianismus nebo buddhismus.

V chaosu ve kterém se tehdejší Čína nacházela, armáda povstalců vedená Chungem zakládá Nebeskou říši velkého míru, ve které byl zakázán alkohol, opium nebo prostituce. Hlavním městem povstalců se stal Nanking. Krvavé boje a ničení zdrojů potravin měly za důsledek epidemii moru a hladomor. Povstalecká armáda likvidovala obyvatelstvo věrné režimu pomocí palných i chladných zbraní, používaly se meče, kosy a srpy.

Během povstání tchaj-pchingů umřelo podle těch nejmírnějších odhadů 20 miliónů obyvatel Číny, podle posledních odhadů jsou čísla mnohem děsivější. Roku 1850, tedy před povstáním měla Čína okolo 450 miliónů obyvatel a po jeho potlačení 350 miliónů. Tento počet mrtvých zdaleka překonává nestvůrný komunistický režim ,,velkého kormidelníka" Mao Ce-tunga, díky kterému zahynulo „pouhých“ 40 miliónů Číňanů.

Konec Nebeské říše velkého míru nastal až s pomocí Britů, Francouzů a Američanů, kteří si nepřáli další destabilizaci Číny poté, co díky vyhraným konfliktům získali, co potřebovali.

Císařská armáda se zahraniční podporou přešla po dlouhých 10 letech do ofenzívy a roku 1864 dobývá hlavní město povstalců Nanking. Během několika dnů umírá jen v tomto městě čtvrt miliónu lidí. Samotný Chung Siou-čchuan podle jedněch zdrojů páchá 1. června 1864 sebevraždu, podle jiných umírá po dlouhé nemoci. Jeho následovníci ale ještě dlouho poté škodili po celém území Číny.

Zdroj: Velké povstání tchaj-pchingů