Pradědečkem protiletadlového tanku Gepard byl Flakpanzer A7V. Letadla měl sestřelovat kořistním ruským dělem
foto: Bundesarchiv, Bild 146-1974-050-12 / CC-BY-SA 3.0/Tank A7V v roce 1918
Tanky označené A7V byly prvními německými tanky nasazenými na frontě během první světové války a účastnily se také první tankové bitvy historie, bitvy u Villers-Bretonneux. A zanedlouho vznikly také první protiletadlové tanky: Flakpanzer A7V, či A7V-Panzerflak.
S prudkým rozvojem letectva a jeho záhy odhalenou nebezpečností pro pozemní jednotky vyvstala urgentní potřeba disponovat mobilními prostředky k aktivní obraně proti bombardovacím a bitevním letounům. A zcela přirozeně platformu pro první takové prostředky poskytly první nasazené tanky, jejichž podvozky se vyznačovaly dostatečnou pohyblivostí v terénu i nosností. S ohledem na vývoj války již nedošlo k jejich nasazené do služby a testovány byly jen tři prototypy. Staly se prvními pásovými vozidly specializovanými pro boj s letectvem. Předznamenaly tak úspěšné druhoválečné Flakpanzery a jejich novodobé následovníky v podobě vozidla Gepard, jež je efektivně nasazováno na Ukrajině nejen proti dronům.

Na podvozku tanku A7V byla uprostřed ponechána jednoduchá nástavba s pohonnou jednotkou, okolo ní byly umístěny muniční bedny, a na přední a zadní plošinu byly instalovány protiletadlové zbraně. Není jisté, o jaké typy přesně šlo. Dva z prototypů byly patrně vyzbrojeny kořistními ruskými polními kanóny M1902/30 ráže 76,2 mm. Způsob lafetace umožňoval nejen odměr v plné šíři 360°, ale také dostatečný náměr k vedení palby proti letounům. Třetí prototyp měl nést německý lehký polní kanón vz. 1896 ráže 77 mm (bitevní tanky nesly šest kulometů a 57mm kanón Maxim-Nordenfelt). S posádkou 9-10 mužů, z nich osm k obsluze obou zbraní, a rychlostí asi 15 km/h měl tank dosah 80 km po silnici a 30 km v terénu.
Protiletadlový tank tím využíval koncepce jiné varianty A7V, a sice Überlandwagenu, což bylo zásobovací vozidlo pro těžký terén. Za celou válku Německo vyrobilo jen 20 sériových bojových tanků A7V, zatímco Británie a Francie jich dokázaly na frontu vrhnout v letech 1916–1918 více než 8000. A co znamená označení A7V? Abteilung 7 Verkehrswesen des Allgemeinen Kriegsdepartements, tedy Oddíl 7 Doprava německého ministerstva války. Ve své zamýšlené roli tanky Flakpanzer A7V nasazené být již nemohly, a je otázkou, jak efektivně by si při absenci jakékoli pasívní ochrany osádky počínaly. Díky výkonným zbraním by se dost možná mohly uplatnit i v roli stíhačů tanků.

Kromě tří prototypů protiletadlových tanků vznikl také jeden prototyp označený jako A7V-U (Umlauffahrwerk), který se snažil radikálně změněným podvozkem dosáhnout lepší průchodnosti terénem, dva podvozky byly využity pro spojovací rádiem vybavené tanky, a jeden jako dělostřelecký tahač.
Specifikace Flakpanzer A7V
- Výzbroj: 76,2mm ruský polní kanón M1902/30 nebo 7,7cm německý lehký polní kanón l.F.K. 1896
- Osádka: 9–10 osob
- Pohon: 2 x 6 řadových benzínových motorů Daimler, 200 k (149 kW)
- Rychlost: asi 15 km/h
- Dojezd: asi 80 km na silnici/30 km v terénu
- Celková produkce: 3 prototypy
Zdroj: Tanks-Encyklopedia; LandShips
Tagy