Pravá Wonder Woman nosila hedvábné punčochy a likvidovala nacisty ve Francii

Pravá Wonder Woman nosila hedvábné punčochy a likvidovala nacisty ve Francii
23 / 07 / 2019, 13:00

Jedním z vůdců útoku na továrnu v okupované Francii byla australská žena, kterou kapitán Henri Tardivat z francouzského odboje označil jako tu ,,nejženštější" bytost, kterou kdy poznal. Na její hlavu byla Němci vypsána odměna 5 miliónů franků.

Ona Australanka se jmenovala se Nancy Wake. Když se spolu se svými muži toho večera zaútočila na továrnu, došlo k problému. Strážný je zahlédl. Wake na něj skočila, právě když se chystal vykřikovat varování, sevřela předloktí pod jeho čelist a škubla jeho hlavou dozadu.

Mužovo bezvládné tělo tiše sklouzlo k zemi.

"Je to ta nejženštější bytost, kterou znám," dodal Tardivat, "ale když začnou boje, pak je jako pět mužů."

Od dubna 1944 až do osvobození Paříže v srpnu téhož roku, sloužila Wake jako top britská agentka v Němci okupované Francii. Osobně vedla útoky na německé jednotky, jako například na ústředí gestapa v Montluçonu, jednotky pod jejím velením sabotovaly mosty a vlaky.

Její kuráž je nepopiratelná a “její mozek fungoval rychle a přesně jako brusle na ledu” vzpomíná Australan Russell Brandon.

Narodila se na Novém Zélandu a vyrůstala v Austrálii, a když válka v roce 1939 vypukla, Wake se ocitla v Marseille, kde se provdala za francouzského průmyslníka Henriho Fiocca. Luxusní život oželela v okamžiku, když se setkala a spřátelila se s britskými důstojníky, kteří byli v zajetí ve městě a nakonec jim pomohla uniknout do Španělska. Začala pracovat jako kurýr pro francouzské hnutí odporu.

Gestapo, které ji nedokázalo identifikovat, dalo této Australance přezdívku Bílá myš díky její schopnosti vždy uniknout. Ale v roce 1943 jí štěstí opustilo, byla zajata během zásahu v Toulouse, ale Němci ji neidentifikovali a tak ji hnutí odporu bylo schopné za několik dní osvobodit. Opustila Francii a dostala se do Anglie, kde byla naverbována pro provádění speciálních operací. V dubnu 1944 vyskočila padákem nad Francií, kde sloužila v jednotkách odporu v regionu Auverge.

Během seskoku měla pod kombinézou hedvábné punčochy.

Zde bojovalo proti Němcům 8 000 mužů pod velením Henriho Tardivata. Na německé straně stálo 22 000 vycvičených vojáků.

Jednou jen tak tak unikla smrti, když auto ve kterém jela, bylo napadeno německým stíhačem, jindy pronikla územím zabraným Němci, aby ohlásila zničení rádia a knihy s kódy.

Když válka skončila, Wake se dozvěděla, že její manžel Henry byl gestapem zabit, a její bohatství je pryč. Sloužila pak po válce dál jako zpravodajec a znovu se vdala.

Zemřela roku 2011 ve věku 98 let. Chtěla, aby její popel byl rozprášen nad horami kde bojovala. Díky mnoha vyznamenáním od Britů a Francouzů, byla pravděpodobně nejvíce vyznamenanou ženou 2. světové války.

 

Zdroj: We are Mighty

 

 

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace