Před 101 lety začala krvavá bolševická diktatura

Před 101 lety začala krvavá bolševická diktatura
Autor fotografie: flickr.com (CC BY 2.0) |Popisek: Vladimir Iljič Lenin
07 / 11 / 2018, 16:00

Před 101 lety uskutečnili bolševici pod vedením Vladimira Iljiče Lenina převrat, který uvrhl Rusko a posléze Sovětský svaz do područí krvavé diktatury, jež měla na svědomí desítky milionů mrtvých.

Psal se listopad 1917, ale juliánský kalendář, který tehdy v Rusku platil, signalizoval konec října. V Rusku po únorovém svržení samoděržaví panovalo dvojvládí. Na jedné straně bylo tvořené Prozatímní vládou buržoazie a na druhé straně tzv. Sověty - organizacemi vojáků, rolníků a pracujících, které tvořily významnou část neoficiální vlády v Rusku. Sílící podporu začínali získávat bolševici - členové odštěpené frakce sociální demokratické strany Ruska. Do jejich čela se postavil Vladimír Iljič Lenin, který cítil potřebu vyřešení některých palčivých problémů tehdejšího Ruska. Cíl viděl ve svržení Prozatímní vlády, která by odevzdala moc Sovětům a dělnické třídě,a nastolením nového socialistického pořádku. Tato myšlenka spolu s touhou po moci našla svoji podporu a stala se hlavním impulsem ke spuštění Říjnové revoluce.

 Zimní palác

Zimní palác - sídlo tehdejší Kerenského vlády

Útok na Zimní palác

Ústřední výbor bolševiků na tajném sjezdu v Petrohradě byl ustanoven jako vůdčí orgán a do jeho čela byl jmenován Lenin. Ozbrojení bolševici podporování rudými gardami, Pavlovským plukem a krondštadtskými námořníky získali v noci na 7. 11. 1917 vládu nad vojenskými oddíly ve městě, obsadili mnohá strategická místa, významné instituce, komunikace, ministerstva, na závěr odřízli i Zimní palác - sídlo Prozatímní vlády, od spojení s městem.

Aurora

Legendární křižník Aurora zahájil bolševický převrat

 

Křižník Aurora versus rudá lucerna

Na Leninův rozkaz vystřelil křižník Aurora salvu slepých nábojů jako signál pro dělostřelecký pluk, který zahájil útok na Zimní palác. Zimní palác byl dobyt a členové Prozatímní vlády pozatýkáni. Traduje se, že výstřel z Aurory vznikl v podstatě náhodou. Symbolem revoluce pro útok na palác mělo být vyvěšení zapálené rudé lucerny z okna pevnosti.

psali jsme: Plovoucí muzeum historie, to je legendární Aurora

Protože se v revolučním chaosu nemohla nejdříve najít ani lucerna, (natož rudá) a později ani petrolej k jejímu zapálení, situaci zachránil údajný výstřel z Aurory. Jak to tehdy bylo skutečně se dnes už asi nedozvíme, pravdou zůstává, že křižník Aurora v noci ze 6. na 7. listopad skutečně vystřelil. Ráno Lenin vydal prohlášení "Občanům Ruska", kde oznámil, že moci se ujímá jménem dělnické třídy bolševická strana.

Říjnová revoluce pro všechny?

Říjnová revoluce, jak nám byla v minulosti prezentována, rozhodně nebyla uskutečněná širokými masami obyvatelstva. Spíše se jednalo o téměř nenápadné převzetí moci bolševickými skupinami, kterého si většina obyvatel Petrohradu téměř ani nevšimla. Útok na Zimní palác a obsazení důležitých míst proběhlo formou potyček a šarvátek, nebyla to žádná krvavá řež provázená tuhými boji o moc. V podobném duchu pokračovalo i převzetí moci v ostatních městech v Rusku, včetně Moskvy.

Vladimir Iljič Lenin

,,Otec" Velké říjnové revoluce Vladimir Iljič Lenin

 

Vítězství komunismu v Rusku

Rusko bylo díky první světové válce a únorové revoluci ekonomicky a sociálně téměř na dně, prohlubovala se bída a chudoba obyvatelstva, ruská armáda byla v rozkladu. Politická moc byla rozdrobená do mnoha skupin. Bolševici tak mohli svým pevně stanoveným programem cíleně zaměřeným na nejchudší vrstvy společnosti, oslovit širší okruh ruské veřejnosti.

psali jsme: "Lenin? Nechte ho spadnout… je to krvavý komunistický idol.“ prohlásil ukrajinský ministr vnitra

Na pokračujícím sjezdu byla ustanovena dělnicko - rolnická vláda a byl přijat Dekret o míru bez anexí a kontribucí, který vyzýval válčící státy k uzavření míru a vyjednávání. Samo Rusko jako první země uzavřelo o několik měsíců později v Brestu Litevském mír s Německem. Přijat byl také Dekret o půdě, který sliboval znárodnění veškeré půdy a její rozdělením rolníkům.

Říjnová revoluce nepřinesla Rusku ani ekonomickou, ani sociální stabilitu. Naopak, uvrhla Rusko do občanské války, která sociální poměry ještě více prohloubila, a na svém konci byla příčinou obrovského hladomoru na Ukrajině a ještě větší chudoby. Následující kroky jako nucená kolektivizace, nesvoboda, potlačení svobody vyznání a zmaření tisíců životů těch, kteří se postavili na odpor proti komunistické zvůli, bylo jen logickým vyústěním myšlenek násilné revoluce zkombinované s touhou po sociální spravedlnosti a rovnosti.

 

Zdroj: epochtimes.cz

 

 

 

Tagy článku