Před 33 lety opustila Kábul poslední sovětská obrněná kolona – Sovětský Vietnam přispěl k rozpadu SSSR

Před 33 lety opustila Kábul poslední sovětská obrněná kolona – Sovětský Vietnam přispěl k rozpadu SSSR
Autor: RIA Novosti archive, image #644461 / Yuriy Somov / CC-BY-SA 3.0|Popisek: Sovětská vojska opouštějící Afghánistán
02 / 02 / 2022, 10:00

Sovětská invaze a následné boje v Afghánistánu trvaly od 24. prosince 1979 do 15. února 1989, celkem tedy déle než devět let. Sovětská armáda zde ztratila na 14,5 tisíce vojáků a více než 50 tisíc utrpělo zranění. Na straně mudžahedínů hovoří odhady o možná až 180 tisících zabitých a zraněných. Podobně jako ve Vietnamu pro Američany, i v Afghánistánu byly pro SSSR problémem ztráty civilního obyvatelstva. Během devíti let zahynulo podle různých odhadů od 0,5 do 2 milionů lidí, což se negativně podepsalo na vnímání sovětské invaze nejen doma, kam se i přes efektivní cenzuru přece jen určité zprávy dostávaly. Ve čtvrtek 2. února 1989 opustila poslední sovětská obrněná kolona Kábul.

Sovětská armáda zahájila stahování z Afghánistánu již na jaře roku 1988 a do poloviny srpna zemi opustila přibližně polovina nasazených sil. V dubnu 1988 je tvořilo přibližně 40 tisíc mužů 40. armády ve třech motorizovaných střeleckých divizích, jedné výsadkové divizi, dvou motorizovaných střeleckých brigádách, výsadkovém pluku, leteckém útočném pluku, brigádě speciálních sil a několika plucích letectva. Důvodem stažení byl především nový přístup nového Gorbačovova vedení strany a státu. Michail Gorbačov vnímal intervenci v Afghánistánu jako značnou a neproduktivní zátěž pro beztak těžce zkoušenou sovětskou ekonomiku.

Stažení sil bylo dobře naplánováno a probíhalo podle předpokladů, včetně dohod s regionálními veliteli povstalců o dočasných příměřích, a s efektivním nasazením posil na ústupových trasách. Jedním z důsledků úspěšné operace pak bylo, že se tzv. Afghánská demokratická republika udržela ještě další přibližně tři roky, a to se značnou sovětskou finanční a další asistencí, která SSSR vyšla podle odhadů na 3-4 miliardy dolarů. Konec této pomoci v souvislosti s kolapsem Sovětského svazu přispěl k pádu Nadžibulláhova režimu více než vojenské neúspěchy v boji proti mudžahedínům.

Mezi příčiny stažení Sovětského svazu z Afghánistánu, které vedlo ke konečné porážce afghánského režimu, patří následující:

Sovětská armáda z roku 1980 byla vycvičena a vybavena pro rozsáhlou konvenční válku ve střední Evropě proti podobnému protivníkovi, tj. používala obrněné a motorizované formace. To bylo obzvláště neúčinné proti malým partyzánským skupinám používajícím taktiku "udeř a uteč" v drsném afghánském terénu. Velké formace Rudé armády nebyly dostatečně mobilní, aby mohly zasáhnout malé skupiny mudžáhidů, které se snadno spojily zpět do terénu. Stanovená strategie také znamenala, že vojáci byli odrazováni od "taktické iniciativy", která je v boji proti povstalcům zásadní, protože "měla tendenci narušovat operační časování".

video: youtube

Sověti používali rozsáhlé ofenzívy proti opěrným bodům mudžáhidů, například v údolí Pandžšír, které tyto sektory dočasně vyčistily a kromě nepřátelských bojovníků zabily i mnoho civilistů. Největším nedostatkem zde byla skutečnost, že jakmile Sověti skutečně zasáhli proti nepříteli silou, nedokázali udržet území a po ukončení operace se stáhli. Zabíjení civilistů ještě více odcizilo obyvatelstvo Sovětům, což mělo špatné dlouhodobé důsledky.

Sověti neměli dostatek mužů pro vedení protipovstalecké války a jejich jednotky nebyly motivované. Maximální počet sovětských vojáků během války činil 115000. Většinu těchto vojáků tvořili branci, což vedlo ke špatné bojové výkonnosti jejich motorizovaných střeleckých formací. Sověti také měli své elitní pěší jednotky, jako byly speciální jednotky Spetsnaz, výsadkáři VDV a průzkumná pěchota. Problémem těchto elitních jednotek nebyla bojová efektivita, ale to, že jich nebylo dost a že byly nesprávně nasazovány. Sběr zpravodajských informací, nezbytný pro úspěšné vedení protipovstalecké války, byl nedostatečný. Sověti se příliš spoléhali na nepříliš přesný letecký průzkum a rádiové odposlechy, nikoli na svou průzkumnou pěchotu a speciální jednotky. Přestože jejich speciální jednotky a průzkumná pěchota si v boji proti mudžahedínům vedly velmi dobře, lépe by posloužily při shromažďování zpravodajských informací.

Koncept "národně osvobozenecké války" proti "revolučnímu" režimu sponzorovanému Sovětským svazem byl sovětským dogmatům natolik cizí, že se s ním vedení nedokázalo "vyrovnat". To vedlo mimo jiné k tomu, že sovětská média po několik let zamlčovala pravdu o tom, jak špatně válka probíhá, což vyvolalo odpor, když se to nepodařilo dále skrývat.

Zdroj: history.com; thediplomat.com

Tagy článku

SECURITY magazín je ve své tištěné podobě první a jediný český odborný časopis o komerční bezpečnosti a vychází od roku 1994. SECURITY magazín se orientuje především na profesionály v přímém výkonu služby v soukromých bezpečnostních agenturách a ve firmách, které poskytují technické bezpečnostní služby. Je určen také manažerům, kteří uvedené služby prodávají a řídí a bezpečnostním specialistům, kteří bezpečnostní služby nakupují v soukromém i státním sektoru. Zkušenosti a informace v SECURITY magazínu jsou ale určeny i laické veřejnosti, potenciálním zákazníkům, kteří o bezpečnosti velmi často mluví a ne vždy jí rozumí nebo chápou její specifika. SECURITY magazín chce tradiční spoluprací s akademickým prostředím a experty v oboru dokázat, že komerční bezpečnost je multioborová disciplína, úzce propojená požadavky norem a předpisů a je v mnoha ohledech založena na moderních vyspělých technologiích, které mohou instalovat a provozovat pouze vzdělaní specialisté.

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace