foto: flickr.com (CC BY 2.0) /Vor Thora Heyerdahla
17. května 1970 vyrazil Thor Heyerdahl z mezinátodní posádkou z Maroka na cestu přes Atlantik na svém legendárním voru Ra II. směrem k Barbadosu. Chtěl dokázat, že je možné se plavit i na papyrusových či balzových vorech.
Heyerdahl byl přesvědčen o tom, že v dávných dobách se lidé plavili přes moře na chatrných člunech častěji, než si to dnes dokážeme představit. Tvrdil, že i civilizace na březích Afriky a Ameriky mezi sebou udržovaly styky. V Peru, Čadu a v Egyptě zkoumal kresby, sošky a reliéfy, které zpodobňovaly plavidla podobná těm rákosovým. Studoval kultury, které po generace zpracovávaly papyrus. Rozhodl se, že si z papyru nechá postavit člun.
K cestě si v roce 1969 a 1970 postavil kopie egyptského papyrusového plavidla a pojmenoval je podle Boha slunce RA. Člun Ra vyplul poprvé 25. května 1969 z přístavu Sáfí v Maroku. Tentokrát si norský cestovatel vybral posádku z mnoha zemí: USA, Sovětského svazu, Itálie, Mexika, Egypta a Čadu.
Další legendární Heyerdahlův vor Kon-Tiki
„Samotná cesta na první expedici byla velikým dobrodružstvím,“ vzpomínal Heyerdahl. „Nejdřív se nám zlomilo veslo. Počasí nebylo nijak příjemné a postupně jsme si začali všímat, že konstrukce loďky měla být o něco lepší, protože se od lodi pomalu začaly oddělovat zpočátku malé kousky papyru a potom větší a větší. Záď lodi se navíc začala potápět do moře.“
V červenci 1969 měla loď za sebou 54 dnů plavby a 5 000 kilometrů. Urazila dvě třetiny plánované trasy. Poblíž karibských ostrovů zachránila její posádku výletní jachta.
Heyerdahl se však nevzdal. Za rok se vypravil na stejnou cestu. Tentokrát mu papyrusový člun postavili čtyři Ajmarové od jezera Titicaca (více zde). Skromně, v tichosti a potají. Ovšem tentokrát mu nechal dát tvar katamaránu.
Dne 17. května 1970 vyplula Ra II s osmičlennou mezinárodní posádkou směrem k ostrovu Barbados. Opět bez doprovodné lodi, jen s vysílačkou. Bez větších potíží během dvou měsíců dosáhla cíle.
„Přistání s Ra II u ostrova bylo úžasné, čekaly nás tisíce lidí,“ vzpomínal Heyerdahl. „Rozvinuli úzký červený koberec až na břeh a my jsme po něm měli vyjít nahoru. Stála tam místní vláda Barbadosu a také důstojníci řádu Maltézských rytířů ve zbroji a v červených pláštích.“
Hypotéza o možných plavbách starých Egypťanů Atlantikem byla prokázána. Ovšem současně se ukázal nový jev: obtížná spolupráce lidí z rozdílných kulturních a náboženských oblastí. To bylo pozdější ponaučení i pro sestavování posádek kosmických lodí.
Zdroj: history.com
Tagy