Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Alois Eliáš
Na kobyliské střelnici byl před 80 lety, 19. června 1942, popraven generál, odbojář a předseda protektorátní vlády Alois Eliáš.
Eliáš byl významnou postavou, která na sebe výrazně upozorňuje v kritické září 1938. 22. září 1938 nastupuje nová vláda generála Syrového, který Eliáše jmenoval svým náměstkem v řízení ministerstva obrany, který však měl v rezortu v podstatě rozhodující slovo. Eliáš byl zastáncem udržení zbytku Československa i za cenu převratu, který by provedla na Slovensku armáda. Separatistické snahy vrcholí v březnu 1939 a 9. března 1939 byl vydán příkaz k tzv. Homolově puči, kdy vojáci a bezpečnostní složky provedly rozsáhlé zatýkání, během něhož byly zajištěny desítky radikálních představitelů HSĽS.
Německá okupace 15. března 1939 Eliáše zaskočila, nevěřil, že Německo bylo schopné nerespektovat Mnichovskou dohodu. Právě okupace je v Eliášově životem zásadním zlomem, cítil se být zrazen a podveden nacisty. Eliáš přesto přijal funkci premiéra protektorátní vlády, která byla jmenována 27. dubna 1939. Nový předseda vlády současně udržoval kontakty s odbojem, Politickým ústředím, Petičním výborem Věrni zůstaneme, Obranou národa a I. ilegálním ústředním výborem KSČ.
Eliáš nesnášel aktivistické proněmecké představitele včetně novinářů. Do historie pak vstoupila odvážná akce, kdy byly podány 18. září 1941 otrávené chlebíčky čtyřem ze sedmi aktivistických novinářů v čele s nechvalně známým Karlem Lažnovským. Na této události se Eliáš sám aktivně podílel a chlebíčky žurnalistům nabídl. Lažnovský servírovanou ,,delikatesu" nepřežil, vážné onemocněli Jaroslav Křemen, Emanuel Vajtauer a Vladimír Krychtálek. Tzv. chlebíčkova aféra však současně Eliášovi později přitížila.
Nicméně gestapo mělo na Eliáše spadeno už předtím. 27. září 1941 střídá v čele protektorátu Reinhard Heydrich příliš mírného Konrada von Neuratha a prakticky ihned byla zahájena rozsáhlá zatýkací akce. Vysocí prvorepublikoví důstojníci generál Josef Bílý a Hugo Vojta čekala poprava, Eliáše zatím ,,jen" zatčení.
To se odehrálo 27. září 1941 a premiér byl převezen do úřadovny přažského gestapa Petschkova paláce. Soud s Eliášem se konal 1. října a generál byl shledán vinným ve všech bodech obžaloby, která však obsahovala řadu věcných chyb, nicméně zde více než jindy účel světil prostředky. Osud navíc sehrál s Elášem krutou hru, na jejímž konci byla poprava významného českého vlastence. O rozsudku se Heydrich dohodl s předsedou německého Lidového soudu Ottou Thierackem. Eliášovi byl navíc přidělen jako obhájce přesvědčený nacista.
Eliáše si nacistická moc nechávala jako jakési ,,trumfové eso" směrem k odboji, proto nebyl popraven ihned, ale mnohem později, po atentátu na Heydricha, který provedli Jozef Gabčík a Jan Kubiš 27. května 1942. Po statečném boji sedmičky parašutistů v pravoslavném kostele sv. Cyrila a Metoděje 18. června 1942 se začal Eliášův osud naplňovat. Den nato byl generál na příkaz K. H. Franka, přivezen ze zaměstnání již ve 12.30 do své cely na Pankráci. Navečer byl v doprovodu ředitele Pankrácké věznice převezen na kobyliskou střelnici sloužící jako popraviště, postaven před popravčí četu a zastřelen.
Generál Alois Eliáš byl jediným předsedou vlády okupovaného státu, který byl popraven nacistickým režimem.
Zdroj: Velké dějiny koruny české