Autor fotografie: Wikimedia Commons, volné dílo|Popisek: Václav Morávek
Dnes si připomínáme 80. výročí smrti významného odbojáře, štábního kapitána Václava Morávka, jehož heslem bylo: Věřím v Boha a ve své pistole.
Morávek Byl nejmladším členem legendární odbojové trojice Josef Mašín, Josef Balabán, Morávek, přezdívané gestapem Tři králové, která působila na území Protektorátu v letech 1939–1942. Skupina shromažďovala zpravodajsky cenné informace, které následně posílala do Londýna, byla v kontaktu se špiónem Paulem Thümmelem (A-54), kolportovala ilegální tiskoviny a prováděla menší záškodnickou činnost. Morávek, jenž vynikal odvahou a proslul neuvěřitelnými útěky, vydržel na svobodě ze slavného trojlístku nejdéle. Padl 21. března 1942 při přestřelce s příslušníky pražské řídicí úřadovny gestapa (Geheime Staatspolizeileistelle Prag) u Prašného mostu. Krátce po válce byl in memoriam povýšen do hodnosti podplukovníka a roku 2005 na brigádního generála.
Společně s dalšími bývalými důstojníky československé armády se podílel na budování krajské organizace Obrany národa. Kolínská odnož se jmenovala kódovým názvem „Pribina“. Morávek byl ale již v létě 1939 převelen do Prahy a zařazen do štábu divize při Zemském velitelství - Čechy jako zpravodajský důstojník. Na podzim 1939 se v Praze seznámil s podplukovníkem Josefem Balabánem a podplukovníkem Josefem Mašínem, s nimiž vytvořil zpravodajsko-diverzní skupinu, později známou jako Tři králové. Skupina, která sama sebe zřejmě nazývala Tři muzikanti nebo Tři mušketýři shromažďovala řadu informací ze všech sfér života protektorátu, které vyhodnocovala a odesílala do zahraničí. Na jaře 1940 byl nucen přejít do ilegality, neboť se mu na stopu dostalo gestapo.
Od konce jara 1940 se na žádost plukovníka Františka Moravce, přednosty II. odboru Ministerstva národní obrany v Londýně, intenzivně pracovalo na navázání kontaktu na Paula Thümmela, známého jako agent A-54. Na doporučení Josefa Balabána se stal spojkou Václav Morávek, mimo jiné pro vnikající znalost němčiny. Styky se podařilo navázat v létě 1940 a s několika pauzami trvaly do března 1942. Role Thümmela dosud nebyla uspokojivě vysvětlena (dvojitý agent?; agent operačního zastírání?; čistě za úplatu zrazující agent?), nicméně hodnota jím dodaných informací byla považována za velmi vysokou a styky s ním měly absolutní prioritu.
Začátkem roku 1941 vytvořili Tři králové další spojení s exilem prostřednictvím vysílačky Sparta II, která s přestávkami vydržela v chodu až do března 1942. Mezi záškodnickou činnost Tří králů patřilo rozmisťování výbušnin na lokomotivy, které mířily do Německa. Již nikdy se zřejmě nepodaří zjistit, s jakým úspěchem tyto své sabotáže prováděli. Skladiště zbraní měli u rodiny Líkařů, kteří vlastnili klempířství.
Na jaře 1941 se gestapu podařilo skupinu Tří králů rozbít; v dubnu byl zatčen Balabán, v květnu byl potom zatčen Mašín, když kryl ústup svých spolubojovníků z obklíčeného bytu v Nuslích. Při riskantním útěku oknem přišel Morávek o levý ukazováček, jenž si uřízl o drát vysílačky. Přes zatčení spolupracovníků se mu dařilo udržet v chodu ilegální vysílačku a udržoval i spojení s Thümmelem. Na podzim 1941 a v lednu či únoru 1942 navázal kontakt s odbojovými skupinami Kapitán Nemo a Jindra, neboť na zbývající sítě ON již bylo napojeno gestapo.
V říjnu 1941 odhalilo gestapo vysílačku Sparta I a skrze tento úspěch se dostalo na stopu agenta A-54. Krátce nato byl Thümmel poprvé zatčen pro podezření ze spolupráce s odbojem. Od něj se dostalo, mimo dalších lidí, na stopu Morávkovi. 20. prosince 1941 brzy ráno byl skupinou osmi gestapáků překvapen v podkrovním bytě s jediným východem, ale díky své rychlé reakci, odvaze a příznivé souhře okolností se ještě dokázal z obklíčení prostřílet.
21. března 1942 večer měl pravděpodobně schůzku s A-54 poblíž Ořechovky. Vydal se tam společně s rotmistrem Václavem Řehákem, který ale šel napřed. Další sled událostí není dosud s jistotou objasněn. Nejpravděpodobnější verze je, že Řehák byl dopaden agenty gestapa a odváděn k autu. Morávek to z dálky viděl, nasedl na projíždějící tramvaj a chtěl Řeháka náhlou akcí vysvobodit.
Část agentů gestapa zůstala v úkrytu a Morávek tedy nabyl dojmu, že na gestapáky stačí. Vyskočil z tramvaje a vydal se svému spolupracovníkovi na pomoc. Vzápětí se však z úkrytů vyhrnul zbytek gestapáků. Došlo k divoké přestřelce. Podle starších dohadů si prý na útěk obrácený a zraněný Morávek vzal život sám výstřelem do hlavy, což však neodpovídá pitevnímu protokolu. Morávka totiž smrtelně zranila rána vypálená do boku, jenž mu přeťala aortu. Další dvě rány do hlavy mu z neznámých důvodů zasadili příslušníci gestapa, ačkoliv měli při akcích vždy rozkaz dostat podezřelé živé. Morávek zemřel poblíž Prašného mostu.
Zdroj: Wikipedia; VHÚ